ISAHU

Vrátila jsem se z víkendu,který byl pro mne fajna jsem přímo zdrcena zprávou,kterou tady čtuIvo,kamarádko moje je mi nesmírně líto,co tě potkalonikdy bych tomu nevěřila,že se to může u tebe stát.Ale jak vidno stalo se,vím jak ti je mám to též za sebou a nebylo to lehké období.Dnes už na to vše vzpomínám,byla to krásná etepa mého života,která už je bohužel dávno za mnou.Vím,že ti slova útěchy moc nepomohou,vše zhojí čas,ale poblouznění partnera snad zrada,která teď nastala a co prožíváš moc bolí.Věřím,že on ani neví co dělá,protože takovou ženskou jako jseš ty už nikdy nenajde.To vím já.Ženská s takovou energií,tak velmi všestraná se hledá velmi těžko.Každý chlap mu záviděl,není tě holka hoden.Já vím,teď to nechceš slyšet,chtěla by jsi jistě, aby to byl jenom sen.Moc na tebe myslím,ty to zvládneš,jseš statečná a silná ženská.Mám tě moc ráda.A věřím,že i s tímto se popereš a budeš žít dál,ale chce to čas.Je mi z toho smutno,protože vy dva jste byli super dvojka.Držím ti moc palce a jsem v duchu s tebou.
Kdyby jsi cokoliv potřebovala,třeba jen pokecat,jsem tady pro tebe,klidně zavolej, pro tebe si čas udělám vždycky.

Dámy,musím říct,že jsem velice ráda,že jsem mezi vámi.Ta vlna solidarity,útěchy,přátelských pohlazení je v takových životních situacích nesmírně důležitá a myslím si,že Ivče pomáhají v této její velice těžké životní situaci.
Ivanko,jsi silná osobnost,věřím,že vzniklou situaci ustojíš,vždyť vidíš,nejsi sama,máš kolem sebe spoustu lidiček,kteří ti posílají svou sílu a energii.DRŽ SE

Ivi, máš děti a přátele, to je hlavní . Bolí to, ale přebolí to. Děti Tě potřebují takovou jakou jsi byla před rozchodem. Kvůli nim to musíš zvládnout

Ivi, přeji ti, aby jsi znovu našla sílu žít a radost ze života.

Život je ale velice krátký na "trápení, bolístky,ubližování atd", pokud si žiju svůj vlastní, tak se snažím, aby mě nikdo jiný nemohl ublížit, já vím, asi to chce čas, ale můj život je jen můj a proto se ho musím (chci) žít tak, abych se já cítila dobře, měla fajn, ale jinak přebírám i jiné problémy a starosti, ale už vím, že mě to nemůže položit na kolena Ivuš, fandím a vím, že to pro Tebe bude "jednou),procházka růžovým sadem (nebo vzpomínka, něco bylo a už není), ale už si na nové startovní čáře, tak holka vzůru

Jarko-žížalo, napsala jsi to mi úplně ze srdce, jen někdy to člověk neumí vyjádřit. Každý z nás si určitě prožil nejednu bolest, i já jsem kdysi stála na parapetě 9 patra. Nebýt v té době mého 10-letého syna, nevím.. On mne podržel a já mu to pak vrátila, když ležel v komatu po autohavárii. Bibi, máš pravdu, ta bolest je srovnatelná. Jsme tady, všichni jsme něco prožili a krásně jsme se tady našli. Třebaže se všichni neznáme osobně, mi osobně Toprecepty a vy všichni hodně pomáháte. Nikdo nemá na růžích ustláno, ale život jde dál. Hlavu vzhůru, bude líp, Ivi

taky mě vyděsilo, když jsem tu četla povzbuzující vzkazíky pro indiánku, netuše, co se stalo tak náhle s touhle hromadnou pozitivna, nápadu a pohody...ale přesto se mi trošku ulevilo...a to proto,že jsi zdravá indi a to je to nejdůležitější!!! protože to je takový velebubák poslední doby, který číhá ze všech koutů a vybírá si podle chuti
zlomené srdéčko by se dalo klidně brát jako takový neduh, ale den ode dne bude čas tuhle bolístku pomalu ředit, až po ní zbyde jen vzpomínka. jsme rádi, že na to nejsi ve svém osobním životě sama a máš kolem sebe spousty podpory.tady v topkainově máš podporu v každé z nás a všechny posíláme kousek síly na povzbuzení a rychlé zahojení.
tak hlavu vzhůru, jsi ženská jako řemen a kdo to nevidí a neocení, nezaslouží si ani tvůj úsměv

Ivi ale s dortem do Olomouce v březnu pojedeš,viď

Ivi,jo život je svině, ale i lidi z masa a kostí Čas všechno zahojí, ale nějaký čas to bude trvat-vím o čem mluvím, když nám zemřel syn, taky jsem nechtěla žít a život pro mě neměl vůbec smysl Je to kruté přirovnání, ale ta bolest v duši je si hodně podobná Nevzdávej nic, žít se MUSÍ dál a jak tu píše Žížala, nezaslouží si, aby si plakala, je to zrada od milovaného člověka a tak si z toho vezmi to lepší, kdyby tě opustil ve tvých třeba 60 ti letech, tak bys zůstala třeba sama a děti už by měli svoje rodiny. Máš bezva věk a tímhle život zdaleka nekončí. Co ti poradit-prostě ŽIJ se vším všudy

Ivuš žij dál...nevím, ale spíš bych ti poradila, aby si se připravila na jeho "škrabání prstíkem"...ať to bude za týden, za měsíc, nebo za dva...ale - uvidíš že k tomu dojde...totiž, ženské jako ty se neopouští...a on to ještě neví...ale až se to dozví bude čučet...a pak bude záležet jen na tobě...ale věř, tvůj čas ještě přijde.......do té doby buď v klidu, snaž se fungovat a buď s dětmi a přáteli...

Chtěla jsem ještě doplnit vzkaz pro Ivu, ale Anička mi do toho vlezla
Ivo, chlap, který Tě nedokáže docenit, si Tě nezaslouží. A žádný chlap na světě, který dopustí, aby se ženská kvůli němu trápila, nestojí za jedinou slzu. Věř mi

Ivuš,díky za zprávu velice citlivou,moc soukromou a hlavně bolestivou,když vím,jací jste byli oba pohodáři a príma dvojkaNevím,co ti v tuto chvíli říct,asi jen,že to chce čas,lásku tvých dětí,rodičů přátel a hlavně si říct-život i po této nefér podpásovce od nejbližšího musí jít dálZvládni to,jak nejlíp budeš zvládatMáme tě všichni moc rádi a jsme s tebou

Tomu se ani nechce věřit...ten Psahu, který tady prezentoval, jak moc mu na Ivě záleží??? Pekl jí dort a dělal pomyšlení??? Kterého jsme Ivě tiše i nahlas my méně spokojené záviděly??? Tak to už na tomhle světě nerozumím vůbec ničemu

Ivusko, preji ti hodne a hodne sily, mas ji ted opravdu zapotrebi

Ivi,posílám ti na dálku hodně energie,a věřím,že se z toho dostaneš.Máš okolo sebe spoustu lidiček,se kterými stojí za to být,a pro které stojí za to žít.Držím palčáky