Hostiny na dvoře Přemysla Otakara II. měly nechutné pauzy s husím brkem a o chleba staral chlebarius

Mocný muž a milovník hostin

Doba vlády Přemysla Otakara II. byla obdobím rozmachu českého státu. Tento panovník, pradědeček Karla IV., celé čtvrt století vládl území, které se rozkládalo od Baltu až po Jaderské moře. Při ústí řekly Pregoly do Baltského moře založil mj. město Královec, později Königsberg, dnešní Kalingrad.

Přemysl Otakar II. se zapsal do historie gastronomie, tedy přesněji řečeno do dějin obžerství a opilství. Tedy ne on sám osobně, ale jako pořadatel velkolepých hostin. V této době už i u nás s muži začaly stolovat také ženy. Neúčastnily se však nezřízeného pití, to zůstalo výsadou mužů.

Husí brk, pauza a nové pokračování

Středověké hostiny tehdy rozhodně nebyly pouhým pozváním na oběd či večeři. Často se protáhly na několik dní a hrdly mužů protekly litry piva a vína.

Aby při tak dlouhém hodování dokázali hosté pokračovat v jídle a pití, využívala se „úspěšná“ metoda – husí brk a vyvolání zvracení. Tento nechutný zvyk umožnil po krátké pauze se opět přidat ke stolu a užívat si dobrot.

Několik desítek chodů

Jak už jsme uvedli, hostiny byly dlouhé a na těch několikadenních nebylo výjimkou postupně servírovat až několik desítek chodů! Velké cínové či později stříbrné mísy byly plné masa, především zvěřiny ochucené drahým kořením dovezeným z dalekých zemí Orientu.

Nechybělo maso vepřové nebo hovězí. To se připravovalo především na otevřených rožních. Také se vařilo a dusilo. Kromě soli se maso ochucovalo medem. To měla ryze pragmatický význam, protože med částečně konzervoval.

Kromě „obyčejných“ hus, kachen nebo slepic byli oblíbení pečení pávi nebo maso z labutí. Na stole bylo ovoce, především jablka a hrušky, místní šlechta ve 13. století už znala rozinky, fíky či citrony.

Chlebarius, to byla důležitá funkce

Maso se samozřejmě nejedlo samotné, přílohou byly různé kaše a chleba, kterého se peklo několik druhů. Zajímavé je, že první manželka Přemysla Otakara II. Markéta Babemberská měla sluhu, kterému se říkalo „chlebarius“. Jeho úkolem bylo vybírat a nakupovat správnou mouku a starat se o pečení chleba.

Jednou z největších hostin, která se na dvoře Přemysla Otakara II. pořádala, byla ta u příležitosti svatby jeho neteře s uherským králevicem v září 1264. Aby všeho bylo dost, už několik měsíců dopředu se postupně přivážely zásoby, tedy zvěřina, dobytek, drůbež. Na chleba a kaši podle dobových kronik padlo více než 18 tisíc metrických tun pšenice.

Život Přemysla Otakara II. vyhasl v roce 1278 v bitvě na Moravském poli (které je na území Rakouska). Syn a následovník Václav II. si už dobré jídlo tak užívat neuměl, protože se bál otravy. To už je ale jiný příběh.

Náš tip: Možná jste právě teď dostali chuť na dobrou pečínku. Dobře upečená husa podle našeho videoreceptu určitě nezklame.

Zdroje informací:

epochaplus.cz: Na přemyslovském dvoře se peklo dvacet druhů chleba

www.dotyk.cz: Jak jedli na středověkých hradech: Strašné obžerství končilo nechutným rituálem

stoplusjednicka.cz: Ať se stoly prohýbají: Troufli byste si na českou středověkou hostinu?