Srazové perličky...TOPKY JSOU O JÍDLE

Dooga:ty nevíš přece Severinka

Dooga: no vidíš, ono se ještě něco najde

Dooga: , možná si ještě na něco vzpomeneš

maris:Jo vidíš. Já zapoměl. Byly teplé slané mandličky. (Doteď nevím kdo je objednal a zaplatil).

Dooga: to je tak akorát, jen bych řekla,, že mezi 13.a 19.hod. máš velkou mezeru. Co odpolední svačinka ?, ta nebyla

Dooga:

Rád bych se vyjádřil k tématu. Z toho co tu je napsané vyznívá, že jsem nějaký žrout. Někdo by tomu snad i mohl uvěřit. Ale opak je pravdou. No posuďte sami (samy).
6.00 bílý jogurt
10.30 krevetový koktejl
13.00 biftek se slaninou, řecký salát
19.00 jehla Černý kůň (3 druhy masa na jehle), šopský salát
20.oo palačinka se zmrzlinou
01.00 pár zobnutí z obloženého talíře.
To všechno bez příloh. Myslíte, že je to na chlapa v rozpuku mnoho????
Ale je fakt že to bylo silně mňamózní.
Tak asi takto.

Hani, možný je už všechno

Bibinka:Bibi to je ještě dobré, taky se mohlo stát, že dorazíte do Černého koně třeba někde v Liberci a budete se dožadovat srazu a ubytování

Můj trapas ze srazu
-------------------
Krásně a pohodově jsme s dcerou dojeli do HK, tam jsme se ptali na Černýho koně a ochotní lidé nám popisovali, jak tam dojedeme, až jsme se octli pod nápisem Černý kůň a tak jsme šli radostně dovnitř, abych se zeptala, kam do dvora si můžeme zavést auto, když nám bylo řečeno, že tam žádné místo na parkování není a před nima stát je to za pokutu ale my tu máme sraz a je nás asi 30....o tom nic nevíme...já na ně ať si nedělají legraci, když je to domluvené a bla,bla....přinesli knihu reservací a tam nic takového jako sraz Všichni jsme se domluvili, že jsme všichni Hradečáci, byť my Jinřichohradečáci a že se domluvíme....až tím, že jsem jim řekla, že je tam i ubytování, bylo jasno...stejný název , jen jedno byla restaurace na Malém náměstí a druhé hotel na Kuklenách.....a tak vznikl trapas, z kterého jsme se dost nasmáli

hanahcotton: Hani, souhlas - já se vážila ráno, shlédla jsem fotky všech těch dobrůtek - ty mě přitahujou a protože muž měl odpoledne taky vážení, tak jsem se z legrace zvážila ještě jednou a...váha mi ukázala víc o 2 a kousek , asi slabá baterië ve váze, určitěě

Jana Remkova:Jani je to nespravedlivé...někdo může sníst cokoli a je hubený a někdo se nadechne a má 2 kila navíc
Ale ta fotka jak Dooga jí je úžasná

Hani, myslím, že detail na Doogova ústa (foto od Rebeky) je zralé na soutěž o jídle!! Pro mne má ode mne 1 místo už teď! Popravdě, máme tady detail i Doogy v plavkách, jistě mnozí zapláčou...jak je to možné? Suchoprd obecný s velkým apetitem. Boží dar!

Topáčci jsou úplně normální lidé, kteří rádi vaří, a rádi se dobře nají. Bylo jasné, že na srazu se moc o jídle povídat nebude. S pokecu se docela známe, víme, kdo co dělá, jakou má rodinu a podobně. Někteří se znají i osobně. Ale takové setkání, je přeci možnost poznat se, tak trochu víc..... A protože Topáčci jsou i docela mlsní, trochu jsem se bála kritiky na jídlo, které budeme během dne konzumovat. Nicméně všichni dokázali a myslím, že je to vidět i na fotkách, že jsme si užili nejen přítomnosti ostatních, ale i dobrého jídla a pití. Povolanější k tomuto tématu by byl asi Dooga, protože zkonzumoval bezkonkurenčně nejvíc jídla. A bylo vidět, že mu chutnalo. Některé docela štval, protože přesto, že stále jí, je hubený jako lunt!!!!
A protože naši Topáčci mají i různé jiné koníčky, v některých se nezapřel zapálený fotograf... Vypadalo to asi takto.
,, Lidi, není už zase čas na jídlo?“...ptá se Dooga poté, co před 2hodinami pozřel veliký, chutně vypadající steak.
,,Klidně si něco obědnej“...povzbuzují ho ostatní. Dooga zkoumá jídelní lístek a zadá obědnávku.
Po chvilce mu přinesou plný talíř masa. Oko Vašíka zajiskří, vrhne se na příbor, když tu rázně zazní: NEŽER Ostatní zmlknou a to už Rebeka fotí jídlo ze všech stran a její pózy připomínají uměleckého fotografa. ,, UŽ MŮŽEŠ Dá povel a Vašík se pouští do jídla. A tak to probíhá u všech porcí, které si kdo obědná. K večeru už není Rebeka tak pozorná, jen občas koukne druhému do talíře a zeptá se..,, To už tu někdo měl“ Monika odpoví: ,, Jo, topinka už tu dnes byla“. ,,Tak si nech chutnat božátko.“ Dodá Rebeka a Monča se může v klidu najíst. Vlastně má svým způsobem štěstí, protože jídlo nikdo nefotí, tudíž ji nevystydne.
Fotky v galerii dokazují, že nekecám a fotilo se, až bylo ostatním vidět přímo do huby. Přesto si myslím, že všichni byli spokojení, kuchyně byla úžasná, personál vstřícný a společnost bezvadná.