Tarrica: DOBRÝ DEN, není se čemu divit a potem jich zglundá dajaká viróza, bo šak nemají základní moravské odolné vitamíny. No a dělali ste nejaké speciality při zabíjačkách? to by mně zajímalo, třeba jako do jitrnic se nekde dávají syrová játra, nebo rohlíky, aj třeba do jelit. Stejně tak do tlačenky krev a podobně. Rád bych případně nejaků tú receptůru vyzkůšál. ,,TOŠ TADA TAK,,
hospodyne: DOBRÝ DEN,
toš sa nebudem pasovt o větším moravákovi, protože fazulovica je enom malé pérečko našich kuchařskéhých tradic. Enom k téj cibuli, u nás se dělá víc do růžova, nikoliv do červena (pokud néni červená) aby nepřinesla lehký nádech hořkéj chuti. ALE VĚC CHUTI A TRADIC. Stejně tak vaříme fazulu na skus, né do měka, neb potom z ní sů zvlášť ty slupky. Enom u nás se dělají noky(hrubá mouka, vajíčko a podravka) krásně polévku zahustí bez zásmažky.
A aby fazulovica měla chuť aj masa, tak osmazuju zabíjačkový kabanos- je vynikající od makovca.
Ty beleše z jalového, to nemá chybu.
Česnek a majoránka to musí nakonec jistit.
,,TOŠ TEDA TAK,,
Tarrica: DOBRÝ DEN, taky sem neco podobnýho, ale velice v malém prožil, a tak sem se rozhodl, ze si zabíjačku udělám úplně sám. Fakt sem to zvládl, ale začal sem ráno v 5 hodin, skončil sem na druhý den kolem jedné, ALE MAXIMÁLNĚ SPOKOJENÝ. Ženu sem poslal do lázní a dojela tři dny po zabíjačce a všude byla pohoda a le plno masa a dobrot, jako brzlíky, játra a další, jak sem napsal dole. Co šlo sem zavařil v mikrovlnce do sklenic a naložil na uzení. Jen lituju , že sem si neudělal žádnů fotku, ale zato , až sem to ukončil, tak se vyppil v poklidu asi půl litra slivovice. ,,TOŠ TADA TAK,,
DOBRÝ DEN,
u nás na slovácku byla zabíjačka svátek pro celou rodinu.
Mozeček se dělal buď jako smazenica s vajíčkem a cibulkou, nebo jako mozečková máčka a kní vařené polední maso- líčka, játra, ledvinky, podbradek.
Jako specialitu jsem dělával podbradek tak na 75-85% uvařený, nakrájený na ,,šrůtky,, opepřený a potřený česnekovou pastou se solí, podávané hodně vřelý a k tom u štamprla slivovice.
Do jitrnic nedáváme plíce, neb tam dělají tmevé tečky a to néni podle našeho ono- jak vzhledově, tak chuťově.
Když se škvařilo střevové sádlo do jelit, tak se přidávaly brzlíky- opravdová pochoutka.
Bratranec, ten zase si liboval po vyjmití hlavy z kotle, vyloupl oči, dal na talíř, osoll , opepřil a slupnul je jako malinu. Prý velká delikatesa.
Játra jsme vařili pod přísným dohledem a vyndali jsme je ještě mněké (ale bez vnitřní krve) a roztíraly se jak husí játra. Je to umění je chytnout v pravý čas.
Polední polévka jedině s vlasovýma nudlama a játrovýma knedlíčkama (ne víc jak průměr 2 cm) .
Večer se poklo zbytkové maso a odřezky a k tomu na plech se přidaly 2 jelita z tlustých střev.
UŽ SE VÁM SBÍHAJÍ SLINY?????? MNĚ TAKY
,,toš tak,,
DOBRÝ DEN, u nás byla domácí zabíjačka něco jako jeden z největšík rodinných svátků , kdy se sešla celá velká rodina a celé dva dny byly ve znamení veselí, dobrého jídla a ,,srandovin,, . Pan řezník , vyučený už za první republiky mně od 10 roků zaučil celému řemeslu a když zemřel, já měl po vojně, tak jsem si domácí zabíjačky dělal sám, včetně tlačenek, jitrnic, jelit mozečkové máčky, polední i večerní polívky, oškvarků a dalších specialit.Tak že nebyl problém od porcování , vyvrhnutí, obrácení střev, , příprava prejtu do jitrnic a jelit a jejich nadívání jen rukama . bez nabíječky.
Tak bych byl docela rád, kdyby se tady sešlo hodně vašich dobrách specialit, jak je děláte a tím by jsme si předali všechny možné chuťovky a zejména oblastní zvyky.
DĚKUJU VŠEM , KDYŽ SE TO POVEDE
,,toš tak,,
DOBRÝ DEN,
to vyjádření pana znalce jsem hledal, ale nenašel, a tak se plně sváma ztotožňuju.
Psával jsem i do jiných ,,stremových ,, kulinařin, ale tam je to samá hrubost a plno ,,nevybíravin,, .
Pokud jste hoho ,,znalce ,, vymazala, je dobře.
Teď k tomu receptu, dělávám velmi podobný, jen pečlivě vybírám ten takzvaný ,,buřt,, . Nedávno jsem koupil ve slevě špekáčkový, ale ten byl plno pomletých kostí, tak už nikdy, stejně jak ostravské klobásy- byly plné křupek a kostiček.
U nás je MAKOVEC a prdává vynikající zabíjačkový kabanos.
Jen drobnost, nezaprašuju moukou, ale světlou jížkou, ta mi více zajistí změny chutě jinou než moukovou.
A jestli tam dáváte smetanu, to je přece věcí autora a ostatní , pokud se slušně vyjádří, tak je to návod pro využití či ne.
Příští týden jej udu dělat, tak zkusím tu smetanu.
,,toš tak,,
DOBRÝ DEN,
dobrý a srozumitelný receptík i pro začátečníky. V mém okolí je jich také pár a jsou rádí nza každý zajímavý recept a tedy neen co nakoupit ale i jak navařit.
Protože podobnou polévku dělám často, jen do toho kapání dávám trochu podravky a nebo kuchárku. Noky nejsou jen ,,mouka,, ale i chuťově a pohledově zajímavé. Zkuste a dejte vědět.
A jistě zkušení vědí, že je jedinečné dávat koření do toho nerez sítečka, tak jen pro ty začínající kucharíky a kuchařinky.
Jo, a raději na pořádný vývar používám kolíno nebo žebra či křížové kosti. Je tam více masa a chuť je lépe masová, nikoliv jen ,,kosťová,, .
,,TOŠ TAK,,
DOBRÝ DEN.
Podobnou polévku si dělám, když dojde ta pravá , kterou si ndělám při zabíjačce.
Jen tam nedávám tu mouku nab bohatě stačí ty kroupy.Jen vyzžiju jelitový prejt z našeo řeznictví MAKOVEC, nikoliv Krásensko, neb jsem tam několikrát narazil na vzdálenou pachut podobné žluknutí, dokonce i ve střevě. Ale to je moje zkušenost.
Jako základ musí být silný masový vývar ( ti co si doma dělají zabíjačkové speciality vědí že ten masový vývar je to nejlepší z vývarů co se dá získat- vyvařené aso a kůže na tlačenku a jitrnice, opláchnutá hotová tlačenka ve válcích a uvařené ,,jitrnice,, , a pak i opláchlé všechny pracovní nádoby od příprav)
Do jelitového prejtu nedávám oůej, ale vnitřní sádlo, jinak při zabíjačce vyškvařené střevové sádlo i s oškvarky.
VŮBEC NEKRITIZUJU TENTO RECEPT, JEN DÁVÁM NÁVOD TĚM, CO BY CHTĚLI UDĚLAT SI TUTO POLÉVKU TAK JAK JI DĚLÁME U NÁS V ŽERAVICÍCH, podle tradic sahající do první republiky.
A ten hanlivý název ,,prdelačka,, , kde vznikl nevím, ale u nás patří k nejlepším pochoutkám, jen se musí dobře vymíchat do studena, aby kroupy nezvasily.
Kupovanou krev nepoužívám, neb není dobře po vykrvení rozmíchána , ale je rozmixovaná.
,,toš tak,,
DOBRÝ DEN,
výborný recept, jen moje zjednodušení a naopak snad dle mého dochucení bramborového těsta.
Já nejprve uvařím to uzené maso a pak do toho vývaru dám vařit ty okrůžlané brambory. Tím využiju vývar který po uvaření v něm brambory a vznikne mi i základ na uzenou polévku, který pak upravím podle potřeb.
Takto uvařené brambory mají zajímavou chuť toho uzeného a nejní jen ,,bramborová,, . Ostatní postup mám stejný jak je v tomto inspirativním bezva receptu. Používám vlastně uzené mírně tučné žebra, aby to nebylo jen ,,suché uzené maso. Ale to si každý podle chuti a tradic upraví.
,,toš tak,,
DOBRÝ DEN,
dělám tuto sekanou často a téměř podobně. Jen dávám výhradně drcený kmín, neb ,,neleze ,, tolik do zubů, a nic (dle mojich zkušeností) nenahradí tu blánu. U nás se tomu říká závoj. Před jejim použití jej dávám na chvilku do vlažné vody a pak je krásně tvárná.
Nedávám ale tu svíčkovou, ale jakékoliv libové maso, ale nakrájené na drobnější, než je na fotce.
,,TOŠ TAK,,
DOBRÝ DEN, přečtěte si prosím, co jsem napsal již dole v příspěvku.
A že je to starší recept, co na tom, vždyť byl ale znovu avizován v nabídce receptů.
Já s tím receptem souhlasím, neb byl brán jako vynikající ,, z nouze doma,, . Ale přece mi neubírejte tu možnost, abych poradil třeba jiným, jak sitřeba vylepšit tuto ,,z nouze doma pochutinu.
,,TOŠ TAK,,
bofinka: DOBRÝ DEN,
paní, dle mého názoru, a nemusí stím všichni souhlasit, tam kde je nějaký recept a někdo sním není spokojen nebo mu něco nesedí, tak i z didaktického hlediska je vhodné mu to vysvětlit hned tam, kde je to řečeno, nikoliv to hledat na jiných místech.
A plevelí jen ti, kteří neřeknou nic konkrétního a ani si pořádně nepřečtou a nezopakují, co dotyční tím chtěl říct, a nikoliv kritizovat či urazit.
,,TOŠ TAK,,
DOBRÝ DEN,
tuto polévku si dělávám podle toho, jak jsme ji dělávali při naší zabíjačce na slovácku , kdy mně zaučil PAN ŘEZNÍK Z PRVNÍ REPUBLIKY.
Předně dávám výhradně sádlo , ale vnitřní ,které si škvařím sám doma , neb má jinou chuť jak klasické. Jinak se do této polévky dává takzvané střevové sádlo vyškvařené.
Vývar z kostí je jen chutí a vůní jednostranný. Když už tak třeba vepřová žebra a nebo k tomu koleno.
Používám jelitový prejt, ale u nás v masně ,,Makovec,, který je vůní a kvalitou daleko, daleko lepší jak od ,MASNY ,KRÁSNA,, .
Krouopy den předtím namočím a uvařím zvlášť a poté dorovnávám aby měla polévka nejen barvu, hustotu, ale hlavně chuť. U nás se dá koupit i vepřová krev, kterou je možno polévku doladit. Ale to je dobré jen v období zimním, neb tato jak je známo podléhá zkáze nejdřív.
Dělávám toho víc- kolem 10-15 litrů .
PROTOŽE JSME ČESNEKOVÍ, tak tam nesmí chybět ani utřený česnek.
JEŠTĚ VELICE DŮLEŽITÉ POLÉVKA SE PO ODSTAVENÍ MUSÍ ČASTO PROMÍCHAT, jinak hrozí takzvané zkysání, což celé dílo znehodnotí.
No a když se dílo podaří , část rozdáme známým a část zavaříme do omniovek se závitem v mikrovlnce na pozdější dobu. V tomto případě moje zkušenost říká, že je lepší zavařená ve sklenici, jak z mrazáku. ALE TO CHCE VYZKOUŠET.
NEVNUCUJU MOJE KULINÁŘSKÉ ZKUŠENOSTI, ale přidávám jen to, co mám vyzkoušené od svých 10 roků, kdy jsem byl PANU ŘEZNÍKOVI jako pravá ruka.
,,TOŠ TAK,,
DOBRÝ DEN,
nemohu nezareagovat na tento příspěvek.
Jana Remkova:NIC HORŠÍHO JAK JÍDLO Z MRAZÁKU NENÍ.
Paní, nastavení teploty v mrazáku je základ toho, aby potraviny z ní ztratily co nejmíň vlastností a navíc svojí vůní neovlivnily ostatní.
TOU HLAVNÍ JE MÍNUSOVÁ TEPLOTA, neb ta musí být minimum -18 st.c. a to proto, že při ní se minimalizuje pohyb molekul a ostatní si dostudujte.
Druhá je DÉLKA POBYTU POTRAVINY V MRAZÁKU. Jiná je u zeleniny, masa, pečiva.
Třetí je STAV POTRAVINY, která se do mrazáku dává, tedy co nejčerstvější, nikoliv až po nějakém čase zbyde.
Čtvrtá je odmrazení mrazáku je třeba dělat minimálně 2x do roka.
POKUSTE SE VYUŽÍT MOJE ZKUŠENOSTI a třeba změníte názor.
A NAKONEC , MRAZÁK NEBÍ POTRAVINOVÁ BANKA ale jen prostor kde ulozit na dobu nezbytnou přebytečnou potravu, kterou by čas v naší ledničce proměnil v nepoživatelnou hmotu se zdrojem žluknutí a disenterii bacilaris.
,,TOŠ TAK,,
není se čemu divit a potem jich zglundá dajaká viróza, bo šak nemají základní moravské odolné vitamíny.
No a dělali ste nejaké speciality při zabíjačkách? to by mně zajímalo, třeba jako do jitrnic se nekde dávají syrová játra, nebo rohlíky, aj třeba do jelit. Stejně tak do tlačenky krev a podobně.
Rád bych případně nejaků tú receptůru vyzkůšál.
,,TOŠ TADA TAK,,
toš sa nebudem pasovt o větším moravákovi, protože fazulovica je enom malé pérečko našich kuchařskéhých tradic. Enom k téj cibuli, u nás se dělá víc do růžova, nikoliv do červena (pokud néni červená) aby nepřinesla lehký nádech hořkéj chuti. ALE VĚC CHUTI A TRADIC. Stejně tak vaříme fazulu na skus, né do měka, neb potom z ní sů zvlášť ty slupky. Enom u nás se dělají noky(hrubá mouka, vajíčko a podravka) krásně polévku zahustí bez zásmažky.
A aby fazulovica měla chuť aj masa, tak osmazuju zabíjačkový kabanos- je vynikající od makovca.
Ty beleše z jalového, to nemá chybu.
Česnek a majoránka to musí nakonec jistit.
,,TOŠ TEDA TAK,,
taky sem neco podobnýho, ale velice v malém prožil, a tak sem se rozhodl, ze si zabíjačku udělám úplně sám. Fakt sem to zvládl, ale začal sem ráno v 5 hodin, skončil sem na druhý den kolem jedné, ALE MAXIMÁLNĚ SPOKOJENÝ.
Ženu sem poslal do lázní a dojela tři dny po zabíjačce a všude byla pohoda a le plno masa a dobrot, jako brzlíky, játra a další, jak sem napsal dole.
Co šlo sem zavařil v mikrovlnce do sklenic a naložil na uzení.
Jen lituju , že sem si neudělal žádnů fotku, ale zato , až sem to ukončil, tak se vyppil v poklidu asi půl litra slivovice.
,,TOŠ TADA TAK,,
u nás na slovácku byla zabíjačka svátek pro celou rodinu.
Mozeček se dělal buď jako smazenica s vajíčkem a cibulkou, nebo jako mozečková máčka a kní vařené polední maso- líčka, játra, ledvinky, podbradek.
Jako specialitu jsem dělával podbradek tak na 75-85% uvařený, nakrájený na ,,šrůtky,, opepřený a potřený česnekovou pastou se solí, podávané hodně vřelý a k tom u štamprla slivovice.
Do jitrnic nedáváme plíce, neb tam dělají tmevé tečky a to néni podle našeho ono- jak vzhledově, tak chuťově.
Když se škvařilo střevové sádlo do jelit, tak se přidávaly brzlíky- opravdová pochoutka.
Bratranec, ten zase si liboval po vyjmití hlavy z kotle, vyloupl oči, dal na talíř, osoll , opepřil a slupnul je jako malinu. Prý velká delikatesa.
Játra jsme vařili pod přísným dohledem a vyndali jsme je ještě mněké (ale bez vnitřní krve) a roztíraly se jak husí játra. Je to umění je chytnout v pravý čas.
Polední polévka jedině s vlasovýma nudlama a játrovýma knedlíčkama (ne víc jak průměr 2 cm) .
Večer se poklo zbytkové maso a odřezky a k tomu na plech se přidaly 2 jelita z tlustých střev.
UŽ SE VÁM SBÍHAJÍ SLINY?????? MNĚ TAKY
,,toš tak,,
Tak bych byl docela rád, kdyby se tady sešlo hodně vašich dobrách specialit, jak je děláte a tím by jsme si předali všechny možné chuťovky a zejména oblastní zvyky.
DĚKUJU VŠEM , KDYŽ SE TO POVEDE
,,toš tak,,
to vyjádření pana znalce jsem hledal, ale nenašel, a tak se plně sváma ztotožňuju.
Psával jsem i do jiných ,,stremových ,, kulinařin, ale tam je to samá hrubost a plno ,,nevybíravin,, .
Pokud jste hoho ,,znalce ,, vymazala, je dobře.
Teď k tomu receptu, dělávám velmi podobný, jen pečlivě vybírám ten takzvaný ,,buřt,, . Nedávno jsem koupil ve slevě špekáčkový, ale ten byl plno pomletých kostí, tak už nikdy, stejně jak ostravské klobásy- byly plné křupek a kostiček.
U nás je MAKOVEC a prdává vynikající zabíjačkový kabanos.
Jen drobnost, nezaprašuju moukou, ale světlou jížkou, ta mi více zajistí změny chutě jinou než moukovou.
A jestli tam dáváte smetanu, to je přece věcí autora a ostatní , pokud se slušně vyjádří, tak je to návod pro využití či ne.
Příští týden jej udu dělat, tak zkusím tu smetanu.
,,toš tak,,
dobrý a srozumitelný receptík i pro začátečníky. V mém okolí je jich také pár a jsou rádí nza každý zajímavý recept a tedy neen co nakoupit ale i jak navařit.
Protože podobnou polévku dělám často, jen do toho kapání dávám trochu podravky a nebo kuchárku. Noky nejsou jen ,,mouka,, ale i chuťově a pohledově zajímavé. Zkuste a dejte vědět.
A jistě zkušení vědí, že je jedinečné dávat koření do toho nerez sítečka, tak jen pro ty začínající kucharíky a kuchařinky.
Jo, a raději na pořádný vývar používám kolíno nebo žebra či křížové kosti. Je tam více masa a chuť je lépe masová, nikoliv jen ,,kosťová,, .
,,TOŠ TAK,,
Podobnou polévku si dělám, když dojde ta pravá , kterou si ndělám při zabíjačce.
Jen tam nedávám tu mouku nab bohatě stačí ty kroupy.Jen vyzžiju jelitový prejt z našeo řeznictví MAKOVEC, nikoliv Krásensko, neb jsem tam několikrát narazil na vzdálenou pachut podobné žluknutí, dokonce i ve střevě. Ale to je moje zkušenost.
Jako základ musí být silný masový vývar ( ti co si doma dělají zabíjačkové speciality vědí že ten masový vývar je to nejlepší z vývarů co se dá získat- vyvařené aso a kůže na tlačenku a jitrnice, opláchnutá hotová tlačenka ve válcích a uvařené ,,jitrnice,, , a pak i opláchlé všechny pracovní nádoby od příprav)
Do jelitového prejtu nedávám oůej, ale vnitřní sádlo, jinak při zabíjačce vyškvařené střevové sádlo i s oškvarky.
VŮBEC NEKRITIZUJU TENTO RECEPT, JEN DÁVÁM NÁVOD TĚM, CO BY CHTĚLI UDĚLAT SI TUTO POLÉVKU TAK JAK JI DĚLÁME U NÁS V ŽERAVICÍCH, podle tradic sahající do první republiky.
A ten hanlivý název ,,prdelačka,, , kde vznikl nevím, ale u nás patří k nejlepším pochoutkám, jen se musí dobře vymíchat do studena, aby kroupy nezvasily.
Kupovanou krev nepoužívám, neb není dobře po vykrvení rozmíchána , ale je rozmixovaná.
,,toš tak,,
výborný recept, jen moje zjednodušení a naopak snad dle mého dochucení bramborového těsta.
Já nejprve uvařím to uzené maso a pak do toho vývaru dám vařit ty okrůžlané brambory. Tím využiju vývar který po uvaření v něm brambory a vznikne mi i základ na uzenou polévku, který pak upravím podle potřeb.
Takto uvařené brambory mají zajímavou chuť toho uzeného a nejní jen ,,bramborová,, . Ostatní postup mám stejný jak je v tomto inspirativním bezva receptu. Používám vlastně uzené mírně tučné žebra, aby to nebylo jen ,,suché uzené maso. Ale to si každý podle chuti a tradic upraví.
,,toš tak,,
dělám tuto sekanou často a téměř podobně. Jen dávám výhradně drcený kmín, neb ,,neleze ,, tolik do zubů, a nic (dle mojich zkušeností) nenahradí tu blánu. U nás se tomu říká závoj. Před jejim použití jej dávám na chvilku do vlažné vody a pak je krásně tvárná.
Nedávám ale tu svíčkovou, ale jakékoliv libové maso, ale nakrájené na drobnější, než je na fotce.
,,TOŠ TAK,,
A že je to starší recept, co na tom, vždyť byl ale znovu avizován v nabídce receptů.
Já s tím receptem souhlasím, neb byl brán jako vynikající ,, z nouze doma,, . Ale přece mi neubírejte tu možnost, abych poradil třeba jiným, jak sitřeba vylepšit tuto ,,z nouze doma pochutinu.
,,TOŠ TAK,,
paní, dle mého názoru, a nemusí stím všichni souhlasit, tam kde je nějaký recept a někdo sním není spokojen nebo mu něco nesedí, tak i z didaktického hlediska je vhodné mu to vysvětlit hned tam, kde je to řečeno, nikoliv to hledat na jiných místech.
A plevelí jen ti, kteří neřeknou nic konkrétního a ani si pořádně nepřečtou a nezopakují, co dotyční tím chtěl říct, a nikoliv kritizovat či urazit.
,,TOŠ TAK,,
dáváte mi do ,,úst,, co jsem nikdy neřekl, navíc mrazák užívám s velkým úspěchem.
,,toš tak,,
tuto polévku si dělávám podle toho, jak jsme ji dělávali při naší zabíjačce na slovácku , kdy mně zaučil PAN ŘEZNÍK Z PRVNÍ REPUBLIKY.
Předně dávám výhradně sádlo , ale vnitřní ,které si škvařím sám doma , neb má jinou chuť jak klasické. Jinak se do této polévky dává takzvané střevové sádlo vyškvařené.
Vývar z kostí je jen chutí a vůní jednostranný. Když už tak třeba vepřová žebra a nebo k tomu koleno.
Používám jelitový prejt, ale u nás v masně ,,Makovec,, který je vůní a kvalitou daleko, daleko lepší jak od ,MASNY ,KRÁSNA,, .
Krouopy den předtím namočím a uvařím zvlášť a poté dorovnávám aby měla polévka nejen barvu, hustotu, ale hlavně chuť. U nás se dá koupit i vepřová krev, kterou je možno polévku doladit. Ale to je dobré jen v období zimním, neb tato jak je známo podléhá zkáze nejdřív.
Dělávám toho víc- kolem 10-15 litrů .
PROTOŽE JSME ČESNEKOVÍ, tak tam nesmí chybět ani utřený česnek.
JEŠTĚ VELICE DŮLEŽITÉ POLÉVKA SE PO ODSTAVENÍ MUSÍ ČASTO PROMÍCHAT, jinak hrozí takzvané zkysání, což celé dílo znehodnotí.
No a když se dílo podaří , část rozdáme známým a část zavaříme do omniovek se závitem v mikrovlnce na pozdější dobu. V tomto případě moje zkušenost říká, že je lepší zavařená ve sklenici, jak z mrazáku. ALE TO CHCE VYZKOUŠET.
NEVNUCUJU MOJE KULINÁŘSKÉ ZKUŠENOSTI, ale přidávám jen to, co mám vyzkoušené od svých 10 roků, kdy jsem byl PANU ŘEZNÍKOVI jako pravá ruka.
,,TOŠ TAK,,
nemohu nezareagovat na tento příspěvek.
Jana Remkova:NIC HORŠÍHO JAK JÍDLO Z MRAZÁKU NENÍ.
Paní, nastavení teploty v mrazáku je základ toho, aby potraviny z ní ztratily co nejmíň vlastností a navíc svojí vůní neovlivnily ostatní.
TOU HLAVNÍ JE MÍNUSOVÁ TEPLOTA, neb ta musí být minimum -18 st.c. a to proto, že při ní se minimalizuje pohyb molekul a ostatní si dostudujte.
Druhá je DÉLKA POBYTU POTRAVINY V MRAZÁKU. Jiná je u zeleniny, masa, pečiva.
Třetí je STAV POTRAVINY, která se do mrazáku dává, tedy co nejčerstvější, nikoliv až po nějakém čase zbyde.
Čtvrtá je odmrazení mrazáku je třeba dělat minimálně 2x do roka.
POKUSTE SE VYUŽÍT MOJE ZKUŠENOSTI a třeba změníte názor.
A NAKONEC , MRAZÁK NEBÍ POTRAVINOVÁ BANKA ale jen prostor kde ulozit na dobu nezbytnou přebytečnou potravu, kterou by čas v naší ledničce proměnil v nepoživatelnou hmotu se zdrojem žluknutí a disenterii bacilaris.
,,TOŠ TAK,,
Předchozí 1 2 3 4 5 6 … 8 Další