Kostkový cukr vznikl díky české hospodyni. Konec nepraktických homolí zažila i Božena Němcová

22. 1. 2021 16:07

Ostatní Kateřina Horáková

Seriálová B. Němcová ukazuje nový vynález - kostkový cukr. Foto ze seriálu Božena, reprofoto ČT Seriálová B. Němcová ukazuje nový vynález - kostkový cukr. Foto ze seriálu Božena, reprofoto ČT
Češi dali světu mnoho dobrot a skvělých vynálezů. Jedním z nich je i cukr ve formě kostek, který coby skvělou novinku ukazuje svým hostům i Anna Geislerová v roli spisovatelky Němcové v seriálu Božena. Vymyslel ho ředitel rafinerie Jakub Kryštof Rad, když si jeho paní ošklivě poranila prst při odkrajování cukru z velké homole, jak se to až do poloviny 19. století dělávalo...

"Proklaté homole!"

Ačkoliv dnes existují různé alternativy, jak péct a vařit sladce i bez cukru, některé věci bez bílého prášku prostě nejsou to pravé. Buchty, koláče, vánočky a jiné cukroví, to vše potřebuje osladit. A potřebovalo to osladit vždy, proto cukr nechyběl ani v domácnostech českých hospodyněk. Pokud bychom si ale představovali, že ho české ženy schovávaly v praktické sypké formě v malých pytlíčcích či nádobách, velmi bychom se mýlili. Ještě v první polovině 19. století byl cukr do domácností dodáván ve formě tvrdých velkých homolí, z nichž některé dosahovaly do výšky i 1,5 metru. Z těchto homolí se pak cukr musel odkrajovat, ale přesnější je říct usekávat. Kolikrát musela služka nebo sama hospodyňka do komory nejen s nožem, ale rovnou s dlátem a kladivem! To všechno se ale změnilo, když se přesně jedna taková paní domu při odsekávání cukru ošklivě poranila a tím jí s homolemi došla trpělivost.

Jak se jedlo za Boženy Němcové? Bohatí mívali vývar, chudí nastavovali mléko mýdlem

Jak se jedlo za Boženy Němcové? Bohatí mívali vývar, chudí nastavovali mléko mýdlem

Štěstí pro všechny ostatní kuchařky bylo, že ta paní byla Juliana Radová, manželka Jakuba Kryštofa Rada, ředitele cukrové rafinerie v Dačicích a zároveň nadšeného inovátora a vynálezce. Paní Radová měla za svým mužem přijít jednoho letního dopoledne v roce 1841 a s obvázanou rukou. Rozčilená žena manželovi vyčinila, že příště si může klidně useknout celý prst, případně se poraní jejich dcery, a nadnesla, zda by konečně nemohl vymyslet cukru nějakou jinou formu. A zatímco paní Radová na rozhovor po pár dnech zapomněla, Radovi to šrotovalo.

Asi po třech měsících Rad přišel za manželkou do kuchyně a za zády schovával nějaký dárek. Zvědavá Juliana Radová se nenechala dlouho napínat - jaké bylo její překvapení a nadšení, když pan manžel předvedl krabičku, v níž bylo vyskládáno 350 malých kostek cukru! A protože zkušený podnikatel si byl vědom potenciálu svého vynálezu, nechal si ho roku 1843 patentovat a téhož roku získal i císařské privilegium k jeho výrobě.

Kde se vzaly knedlíky? Původně se smažily, pak pekly a až nakonec vařily

Kde se vzaly knedlíky? Původně se smažily, pak pekly a až nakonec vařily

Radovy první kostky měly tvar krychle o rozměrech 1,2 cm a 1,5 cm a v prvních letech byly poněkud drahé. Později se ale praktický výmysl stal zavedeným a homole postupem času zcela vymizely. Modernější časy pak přinesly i různé kreativnější tvary kostek - vzpomínáte si například na cukr "bridž", kde měly jednotlivé kousky tvary podle karetních barev - tedy vypadaly jako srdce, káry, piky a kříže? Bridž býval často i jiný než bílý, například světle růžový nebo žlutý. Kostkový cukr se dnes používá zejména ke slazení teplých nápojů, a to skoro výhradně ve střední a východní Evropě, jinde mu moc neholdují nebo ho vůbec neznají. Ale u nás jsme na kostku cukru náležitě hrdí - ostatně, v Dačicích má jedna taková svůj vlastní pomník.

Líbí se Vám článek? Sdílejte jej svým přátelům!

Sdílet na Facebooku Poslat emailem

Recepty k tomuto článku

    Ke článku nejsou žádné komentáře.

    Přidat komentář