Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Kostkový cukr vznikl díky české hospodyni. Konec nepraktických homolí zažila i Božena Němcová
Seriálová B. Němcová ukazuje nový vynález - kostkový cukr. Foto ze seriálu Božena, reprofoto ČT

Češi dali světu mnoho dobrot a skvělých vynálezů. Jedním z nich je i cukr ve formě kostek, který coby skvělou novinku ukazuje svým hostům i Anna Geislerová v roli spisovatelky Němcové v seriálu Božena. Vymyslel ho ředitel rafinerie Jakub Kryštof Rad, když si jeho paní ošklivě poranila prst při odkrajování cukru z velké homole, jak se to až do poloviny 19. století dělávalo...

"Proklaté homole!"

Ačkoliv dnes existují různé alternativy, jak péct a vařit sladce i bez cukru, některé věci bez bílého prášku prostě nejsou to pravé. Buchty, koláče, vánočky a jiné cukroví, to vše potřebuje osladit. A potřebovalo to osladit vždy, proto cukr nechyběl ani v domácnostech českých hospodyněk. Pokud bychom si ale představovali, že ho české ženy schovávaly v praktické sypké formě v malých pytlíčcích či nádobách, velmi bychom se mýlili. Ještě v první polovině 19. století byl cukr do domácností dodáván ve formě tvrdých velkých homolí, z nichž některé dosahovaly do výšky i 1,5 metru. Z těchto homolí se pak cukr musel odkrajovat, ale přesnější je říct usekávat. Kolikrát musela služka nebo sama hospodyňka do komory nejen s nožem, ale rovnou s dlátem a kladivem! To všechno se ale změnilo, když se přesně jedna taková paní domu při odsekávání cukru ošklivě poranila a tím jí s homolemi došla trpělivost.

Štěstí pro všechny ostatní kuchařky bylo, že ta paní byla Juliana Radová, manželka Jakuba Kryštofa Rada, ředitele cukrové rafinerie v Dačicích a zároveň nadšeného inovátora a vynálezce. Paní Radová měla za svým mužem přijít jednoho letního dopoledne v roce 1841 a s obvázanou rukou. Rozčilená žena manželovi vyčinila, že příště si může klidně useknout celý prst, případně se poraní jejich dcery, a nadnesla, zda by konečně nemohl vymyslet cukru nějakou jinou formu. A zatímco paní Radová na rozhovor po pár dnech zapomněla, Radovi to šrotovalo.

Asi po třech měsících Rad přišel za manželkou do kuchyně a za zády schovával nějaký dárek. Zvědavá Juliana Radová se nenechala dlouho napínat - jaké bylo její překvapení a nadšení, když pan manžel předvedl krabičku, v níž bylo vyskládáno 350 malých kostek cukru! A protože zkušený podnikatel si byl vědom potenciálu svého vynálezu, nechal si ho roku 1843 patentovat a téhož roku získal i císařské privilegium k jeho výrobě.

Radovy první kostky měly tvar krychle o rozměrech 1,2 cm a 1,5 cm a v prvních letech byly poněkud drahé. Později se ale praktický výmysl stal zavedeným a homole postupem času zcela vymizely. Modernější časy pak přinesly i různé kreativnější tvary kostek - vzpomínáte si například na cukr "bridž", kde měly jednotlivé kousky tvary podle karetních barev - tedy vypadaly jako srdce, káry, piky a kříže? Bridž býval často i jiný než bílý, například světle růžový nebo žlutý. Kostkový cukr se dnes používá zejména ke slazení teplých nápojů, a to skoro výhradně ve střední a východní Evropě, jinde mu moc neholdují nebo ho vůbec neznají. Ale u nás jsme na kostku cukru náležitě hrdí - ostatně, v Dačicích má jedna taková svůj vlastní pomník.

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům