Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Umeocet dodá kyselou a exotickou chuť a ve skutečnosti ani octem není. Do jakých jídel jej použít?
Zdroj: Freepik, jcomp

Znáte umeocet? Toto japonské ochucovadlo je ze všech asijských „omáček“ u nás nejméně známé, což je škoda. Je dokonalou kombinací slané, kyselé a lehce pikantní chuti. Zvýrazní chuť každého jídla, hodně ho ocení v pokrmech vegani, a nejen ti. Navíc díky švestičkám umeboshi prospěje i zdravotně.

Umeocet vzniká při kvašení speciálních švestiček

Přestože se mu říká ocet, ve skutečnosti pravým octem není. Název umeocet získalo toto tekuté dochucovadlo díky své kyselé chuti, ta ale není způsobena kyselinou octovou, ale kyselinou citronovou a dalšími přírodními kyselinami. Umeocet je ve skutečnosti nálev z naloženým švestiček umeboshi, které jsou v Japonsku hodně populární. Toto ovoce, jež opravdu vypadá jako švestky, je ale plodem stromu ume, ten je ale ve skutečnosti příbuzný meruňkám.

Nálev ze švestiček umeboshi

Umeboshi se nedají jíst rovnou utržené ze stromu. Nejprve se nasolují, pak se se suší, nakonec se obvykle nakládají do slaného nálevu a nechávají zrát v dřevěných sudech. K dostání jsou tedy buď v sušené podobě nebo naložené, které jsou v Japonsku považovány za velkou pochoutku. Nálev se pak prodává i samotný jako umeocet, v angličtině je nazýván umeboshi vinegar.

Naložené švestičky umeboshi mají, stejně jako ocet, výraznou slanou chuť. Nakládají se totiž s mořskou solí a navíc ještě s lístky rostliny shizo. Při kvašení švestiček se pak vylučuje tekutina, která má právě díky lístkům shizo červenou nebo růžovou barvu, pro umeocet typickou. V Japonsku se nazývá umesu, my jí říkáme právě umeocet a z hlediska zdraví je stejně tak přínosná jako samotné umeboshi.

Umeboshi chrání játra a pomáhají na kocovinu

Tyto švestičky se používaly jako léčivo již ve staré Číně, odkud ve skutečnost toto ovoce pochází. Umeboshi obsahují velké množství vitaminu C, vápníku, draslíku a železa a jsou bohaté na antioxidanty. Chrání játra, při dlouhodobé únavě fungují doslova jako životabudič, zlepšují náladu, doporučují se na posílení imunity, při kvasinkových infekcích i nachlazení nebo trávicích potížích různého charakteru. Pomáhají na nechutenství, na pálení žáhy a oceníte je i jako úžasný lék na kocovinu. Stačí si většinou dát jen kousek švestičky a brzy se vám uleví. Z umeocta si zase připravuje léčivý nápoj, který slouží jako rychlá pomoc, když vás pálí žáha nebo je vám těžko po nějakém vydatném jídle. Stačí jen rozmíchat lžičku octa ve sklenici s vodou.

Umeocet nahradí v jídle i parmazán

Umeocet se výborně hodí i k dochucení mnoha pokrmů nejen japonské kuchyně. Je nositelem oné proslulé páté chuti umami, která zvýrazní všechny chutě v pokrmu. Díky nakládání švestiček se solí má výraznou slanou chuť, takže výborně slouží jak dochucovadlo a není nutné pak pokrm již solit. Je dokonce i víc slaný než kyselý – soli je v něm 20 %, kyseliny citronové jen 4 % . Navíc je lehce, ale příjemně natrpklý. Jako klasický ocet se používá do salátových zálivek, k nakládání zeleniny (zázvoru či okurek), do marinád na maso nebo k dochucení rýže. Vegani jím nahrazují rybí omáčku nebo ančovičky, v kombinaci s miso pastou dodává pokrmům sýrovou chuť. Stačí jej smíchat v poměru 1:1, místo octa lze použít i umeboshi pastu. Dodá chuť pokrmům z dušené zeleniny nebo pokrmům typu karí. Neupotřebíte jej ale jen do japonských pokrmů, klidně jej vmíchejte i do čočky nakyselo místo klasického octa a výborně oživí dokonce i koprovou omáčku.

Zdroje informací:
Jimejinak.cz
Margit.cz
Draxe.com
Thejapanstore.us
Eatingwell.com

Recepty k tomuto článku