Jak se jedlo v 50. letech: Zásoby ze sklepa a ze spíže, příděl 4 vajíček na měsíc a máslo jen pro děti

4 vejce na měsíc

Podle informací webu totalita.cz měli v letech 1950 až 1953 pracující občané měsíčně nárok na 1 400 g masa, 200 g slaniny, 1 400 g cukru, 560 g umělých tuků, 2,9 litru mléka a 4 vejce. Na máslo v celkovém množství 650 g měly nárok jen děti do šesti let, školáci na 360 g a mladým mezi 15. a 20. rokem mělo stačit 160 g. Hospodyňky tedy musely zkombinovat příděly v rodině a o tom, co se bude vařit k obědu, hodně přemýšlet.

Obyvatelé venkova to měli trochu jednodušší a většinou byli v potravinách soběstační, protože většina z nich měla ještě zahradu či malé políčko, kde po návratu z práce a o víkendech pracovala celá rodina. Zima byla trochu klidnější obdobím.

„S tuhými mrazy nastává konečně v hospodářství také doba poměrného odpočinku, neboť již není těžká polní práce, kromě vyvážení hnoje, v horách ještě na saních, na které se lépe nakládá než na vyšší vůz,“ dočteme se v kuchařce Rok v české kuchyni z roku 1959.

Brambory a zelí to jistí

Ve sklepě byly uskladněny brambory a kořenová zelenina, ta se ukládala do mírně vlhkého písku. V chladných sklepech vydržela i zimní kapusta a zapomenut nesmíme na kysané zelí, které bylo nejdůležitějším zdrojem vitaminu C. Ke konzervaci tzv. mléčným kvašením byl potřeba cukr, který se nahrazoval nebo doplňoval sladkými hruškami nebo jablky.

„Vždyť je to právě kysané zelí, které z našich krajů vyhnalo obávané kurděje a které tak vydatně chrání naše zdraví,“ uvádí se ve zmiňované kuchařce.

Citrony, pomeranče a další pro nás dnes běžné tropické ovoce bylo k dostání jen nárazově, lidé byli zvyklí uskladňovat jablka. Čerstvé ovoce nahrazovaly kompoty.

Po vepřovém je dobrá nálada

Co se jedlo? Nedělím tradičně kralovala česká „trilogie“ knedlo-vepřo-zelo. Vepřové maso se považovalo za velmi hodnotnou a zdraví prospěšnou potravinu. Dnešní výživoví oborníci by leckdy jen nevěřícně kroutili hlavou.

„A konečně vepřové maso budí i dobrou náladu, nejen svou dobrou chutí, ale i proto, že obsahuje vitamin dobré nálady, který prospívá nervům (aneurin). Právě vepřové maso na rozdíl od hovězího má tohoto choulostivého vitaminu skupiny B tolik, že se ho v něm po uvaření, tak i po upečení dost zachová.“

Doporučený zimní jídelníček

Ve všední dny maso moc často nebylo. V knize Rok v české kuchyni se doporučoval následující zimní jídelníček. V poledne hlavně syté polévky (mléčná s drobenkou, hrachová, zelná, bramborová).

Jako hlavní jídlo pak například zapečené fleky s uzeným, hrách se škvarky a cibulkou, bramborové knedlíky plněné škvarky, aspoň jednou týdně se připravovaly sladké palačinky, trhanec nebo krupicová kaše. K večeři byla často polévka nebo tlačenka s křenem či bramborové placky.

Zadělávaný králík

Spousta lidí na venkově chovala králíky a si zpestřovala si tak jídelníček. Zkuste si připravit zadělávaného králíka podle tehdejšího receptu. Budete potřebovat:

• ½ králíka
• 2 mrkve
• 1 petržel
• kus celeru
• několik kuliček nového koření
• 1 cibule
• sůl
• 2 lžíce tuku
• 2 lžíce mouky
• 1 květák
• muškátový květ

Jak na to? Do vody se solí, pepřem, novým kořením, nakrájenou a na tuku osmaženou mrkví, petrželí, celerem a cibulí dejte vařit rozporcovaného králíka. Když je měkký, udělejte z tuku a mouky světlou jíšku, zalijte ji vývarem z králíka a povařte na omáčku. Do hotové omáčky přidejte uvařený květák rozdělený na růžičky, trochu sekané petržele a dochuťte muškátoým květem. A ještě dobová rada na závěr:

„Podáváme s knedlíky houskovými a krupicovými a doplníme salátem, který přidá látky ochranné.“

Dostali jste chuť na králíka? Vyzkoušete podle našeho receptu králíka na smetaně:

Králík na smetaně po staročesku

Zdroje informací:
kniha Rok v české kuchyni
totalita.cz