Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Jak se jedlo v 60. letech: Boj proti pověrám aneb Po cukru dětem kosti opravdu nesílí a pivo nepomáhá capartům v trávení
zdroj: Wikimedia Commons/FORTEPAN/Romák Éva, CC BY-SA 3.0

Už více než před půl stoletím se odborníci zabývali správnou výživou. Možná nám tehdejší doporučení někdy vyvolají úsměv na tváři, ale nesmíme zapomínat na to, že měli mnohem méně informací než my. Pojďme nahlédnout pod pokličku tehdejší kuchyně!

Strava má být pestrá

Je pravda, že už tehdy se v rubrikách pro ženy a v kuchařkách psalo o tom, že strava má být pestrá. Jenže teorie pokulhávala za prací z jednoduchého důvodu – ne vždy bylo na pultech všechno, co ženy chtěly nakoupit. Zato do obchodů se postupně dostávaly polotovary nebo masové bujóny a polévky v prášku plné éček. Místo masa se často konzumovaly různé druhy levných uzenin.

Z dobového tisku (Rudé právo, 1. března 1968):

„Pokud jde o zásobování trhu levnými masnými výrobky, ….podílejí se na celkové výrobě masných výrobky jen z 11 %, ale mají i tak značný význam pro zásobování , zejména některých skupin obyvatelstva. Vláda proto nyní uložila ministru zemědělství a výživy, aby učinil opatření ke zvýšení výroby těchto druhů výroků nejméně o 20 %, to je asi o 5000 tun.“

Vyváženost a rozmatinost

Tehdy populární Kuchařka naší vesnice, jejíž už 4. přepracované vydání se objevilo v knihkupectvích v roce 1965, se kromě receptů zaměřila i na hygienu v domácnosti a na obecné informace o zdravé výživě. A co autoři doporučovali?

Především rozmanitost a vyváženost. Tedy doplňování masa zeleninou, pravidelné zařazování luštěnin či nahrazování kynutých knedlíků bramborovými. „Na stole správně živené rodiny má být denně zelenina a ovoce,“ můžeme se dočíst.

Vyrážka po kyselém a po margarínu?

Kniha se zabývá i předsudky kolem jídla. Tak například některé rodiny považují polévku na „grunt“, a to i v případě, že je přesolená a doplněná uzeninami. Rozšířenými pověrami byly i domněnky, že „po cukru sílí dětem kosti“ nebo že „pivo pomáhá dětem v trávení“.

Také se šířil názor, že „kyselé nebo ostré jídlo způsobí vyrážku“, tu údajně způsobuje i margarín a „rajčata vyvolávají rakovinu“.

K zakořeněným špatným návykům také patřil (a bohužel dodnes patří) rozšířený názor, že děti by za dobré známky nebo dobrý sportovní výkon měly být odměněny nějakou sladkostí – bonbóny, čokoládou nebo dortem.

Rozdíl mezi poptávkou a nabídkou

A co se doporučovalo jíst? Překvapivě už tehdy najdeme recepty třeba na brokolici, čekanku nebo baklažány!  I když v obchodech s ovocem a zeleninou asi běžně k dostání nebyly. K dispozici byly ty druhy zeleniny a ovoce, které si lidé sami pěstovali na svých zahrádkách. To byla například kořenová zelenina, z které se dělala doslova kouzla.

Plněný celer

Takový plněný celer by ale zaujal i dnešní strávníky. K tomu potřebujete:

  • 4 menší celery (každý tak cca ¼ kg)
  • 200 g jemně sekaného nebo mletého vepřového a telecího masa
  • 1 vejce
  • 1 lžíce strouhanky
  • 1 cibulka
  • 50 g tuku
  • sůl a pepř

Jak na to? Očištěné a oloupané bulvy celeru vaříme ve slané vodě 15 až 20 minut. Vodu scedíme, vršky celerových bulev seřízneme a vnitřek vydlabeme lžící. Drobně nasekanou cibulku zpěníme na pánvi, přidáme vydlabaná celer, sekané či mletí  maso, vejce, strouhanku, osolíme a opepříme, smícháme a plníme směsí celery. Dáme na vymazaný pekáč, přiklopíme seříznutým „víčkem“ celerů a pečeme cca 30 minut v rozpálené troubě. Podle potřeby podléváme vodou z vařeného celeru. Podáváme sypané strouhaným sýrem,  jako  příloha se hodí vařené brambory.

Zdroje informací: Kniha kuchařka naší vesnice (1965) a Rudé právo ročník 1968 

Témata: retro, celer

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Naše kuchařka 2

Nově v prodeji!

Koupit

Marie