Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Ukázat 4 fotografie

Chutě nejslavnějšího českého panovníka ovlivnila Francie, kde Karel IV. (1316–1378) vyrůstal, Itálie, kam hodně cestoval, a samozřejmě sousední Německo. Největší vliv na složení jeho jídelníčku měl nejvýznamnější lékař 14. století Havel ze Strahova.

Koření by mohlo maskovat jed

Havel ze Strahova byl na svou dobu velice vzdělaný muž, který kromě medicíny studoval teologii, astronomii a matematiku a zajímal se o správnou životosprávu a její vliv na zdraví. Vysvětlil Karlu IV., že pokrmy se musí připravovat z čerstvých jídel a že není vhodné jíst příliš slané a kořeněné. Koření zamaskuje zkažené suroviny i případný jed. Doporučoval také čerstvá vejce a chléb.

Překvapuje, že v hygienicky tmářském středověku císaři Karlu IV. radil dodržovat osobní hygienu a čistit si zuby citronovou kůrou. Pokud jde o stravu, doporučoval lékař panovníkovi lehce snídat a během dne si dát jen jedno velké jídlo. To bylo tehdy běžné, ve 14. století se obvykle jedlo jen dvakrát denně. Karel IV. se jako zbožný katolík pravidelně postil.

Zasedací pořádek

Dbalo se na společné stolování a zasedací pořádek měl svůj pevně daný řád podle společenské prestiže. Na čestném místě, které obvykle bylo uprostřed stolu, seděl nejvýznamnější muž –  našem případě tedy císař Karel IV. Jemu se jako prvnímu podávaly mísy s jídlem. Teprve po něm následovali další lidé podle významu. Nejméně významní stolovníci seděli na kraji stolu.

Talíře většinou chyběly

Před jídlem bylo zvykem se pomodlit a umýt si ruce. To vycházelo z křesťanské tradice, kde mytí rukou bylo podmínkou, aby se lidé mohli dotýkat božího daru – tedy pokrmů. V době vlády Karla IV. ještě nebylo všude zvykem mít před sebou vlastní talíř. Pokud tedy na hostině chyběl, podle tehdejších pravidel slušného chování si stolovník mohl jídlo z mísy uchopit  jen palcem a ukazovákem a prsteníkem a poté ho položit na kus chleba nebo jen na desku stolu.

Polévky a kaše se konzumovaly přímo z velké mísy, kterou obklopili jedlíci se lžící. Lžíce byly dřevěné, na šlechtických zámcích a na dvorech panovníků se v této době objevovaly i bronzové, mosazné a výjimečně stříbrné.

Chléb, maso i med

A co měl Karel IV. na talíři? Musíme si uvědomit, že do objevení Ameriky a rozšíření například brambor či rajčat, chybělo víc než století. Proto základem každého jídla byl chléb nebo různé placky. Oblíbené byly obilné kaše. Pokud jde o maso, na radu svého lékaře Havla ze Strahova se často servírovalo maso z mláďat, tedy jehňata, telata, kůzlata nebo kuřata.

Běžná byla pro šlechtice také zvěřina, lahůdkou byly veverky. Nechyběly také husté polévky s masem. Samozřejmostí byly ryby, tehdy běžný losos byl například jen „obyčejnou“ rybou, o kterou nikdo nestál. Víc se na stole objevovaly štiky, které se plnily mandlovou nádivkou.

I tehdy si lidé rádi osladili život, většinou šlo o med, který byl součástí sladkých kaší. Oblíbené bylo ovoce, tedy především jablka a hrušky, a to čerstvé i sušené.

Víno z litrové číše

Čím se jídlo zapíjelo? Pily se jablečné mošty, medovina i nefiltrované pivo. Se jménem Karla IV, si pochopitelně spojíme víno, které si oblíbil ve Francii i na svých cestách po jihu Evropy. Za jeho vlády se také vysazovaly nové vinice. Už tehdy se na jeho dvoře používaly k pití skleněné poháry, častější však byly keramické nebo mosazné. Na slavnostních hostinách většinou kolovala velká litrová číše s vínem od hosta k hostovi. Ačkoli lékař Havel byl zastáncem umírněného pití vína v kombinaci s vodou, císař měl pro dobré víno slabost a burgundské nikdy neodmítl!

Zdroje informací:

kniha Vlastimil Vondruška: Život ve staletích. 14. století

koukalici.cz: Karel VI.

Témata: královské chutě, jídelníčky slavných, Jídelní rozmary slavných

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Sladká první republika

Kristina Šemberová

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e‑mailem. Vaše Marie Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům