evjanka: Pokud pivovarnické kvasnice seženu a pokud to s nimi půjde a rohlíky se mi podaří, dám recept sem na "topky" i ostatním k dispozici. Možná by nám mohla poradit i (podle mě) nejlepší pekařka Cathleen.
Moanka: Děkuji za přání (předvánoční) a děkuji i za ten zmíněný recept. Označil jsem si ho a až budu příště dělat plněné papriky, rajčata do náplně přidám (dávám mleté maso s cibulí a kořením, vařenou rýži a pokud mám přidávám i nějakou bylinku).
bofinka: Vím jak chutnají pečená rajčata. Právě cherry rajčátka, přepůlená a pečená dělám občas na topinky s avokádovou pastou. Takže jsem už dávno ochutnal a dávno vím jak jsou dobrá. Ale v tomto receptu na plněné papriky se jedná o něco jiného, Vy jste zavedla řeč jinam a stále v tom pokračujete. Vaše poznámky se týkají tohoto receptu jen velmi vzdáleně, pokud vůbec.
bofinka: Netvrdil jsem, že rajčata se péct nedají. Pochybuji ale, že penzion v Krkonoších si peče rajčata, aby je nakonec posekal (spolu s masem a rýží) do náplně pečených paprik.
A poznámka k úvodnímu textu doporučeného receptu na pečená rajčata: Nejsou všechna sušená rajčata přesušená, jak tvrdíte; dají se koupit opravdu suchá, ale také sušená jen do poloměkkého stavu a dají se koupit i různá sušená rajčata nakládaná v oleji, často i s kapary či ochucená bylinkami, stačí si jen vybrat. Pokud jsou sušená rajčata původem z Itálie, jedná se často o odrůdu San Marzano, která je přirozeně sladká (obsahuje méně kyselin a více cukrů), takže se nemusí přislazovat.
Mými poznámkami ale nijak nechci zpochybňovat Váš recept na pečení rajčat z vlastní úrody.
Nepečeme a nezavařujeme doma rajčata. Předpokládám, že ani v penzionu v Krkonoších si nepečou a nezavařují vlastní rajčata. Předpokládám, že se jednalo o sušená rajčata v oleji, což se dá běžně koupit v obchodě a chuť bude asi podobná.
evjanka: Podařilo se mi zjistit, že ty "pivařské rohlíky" jsou prý zadělávané pivařskými kvasnicemi, ne kvasnicemi pekařskými. Ale ruku do ohně za to nedám a ještě jsem neměl možnost to vyzkoušet. Ale jsou v blízkosti 2 malé soukromé pivovary, tak zkusím trochu kvasnic sehnat. Pak tu výsledek zveřejním.
Proč se jmenuje "hruškový salát s mandlemi", když podle rozpisu surovin v něm žádné mandle nejsou. V rozpisu surovin jsou vlašské ořechy, ale ty se nepřidávají do salátu podle postupu.
Veronika.Hrozna: V Maroku jsem je několikrát jedl a při čtení o másle s medem jsem si na ně vzpomněl. Recept seženu, odzkouším a pak ho zveřejním i tady.
V Maroku se dělají zvláštní lívance s dírkama. Ty dírky jsou vlastně prasklé bublinky, prasknou při smažení a zůstane po nich opravdu hluboký důlek. Tyto lívance se pak polévají medem smíchaným s rozpuštěným máslem, tato tekutá směs zateče do důlků a dírek. Tyto lívance jsou až neskutečně dobré.
Peču už po několikáté, teď dávám trochu méně sádla, dost ho pustí škvarky. Kupuji v řeznictví přímo škvarkovou drť. rohlíky jsou velmi dobré a doma oblíbené.
Z Wikipedie:
Bagel (z německého ein Bagel, také psáno Beigel, podle židovského bejgl či bajgl) je rohlíkový produkt z pšeničného těsta. Vyvinula ho židovská komunita v Krakově v Polsku v roce 1610. Bývá tradičně ručně tvarován do podoby hladkého prstence, který se vejde do dlaně. Existují i bagely celozrnné či z žitné mouky.
Jde vlastně o židovskou variantu obvařanku, ještě tradičnějšího polského pečiva, které pochází rovněž z Krakova. Ještě bližší je Bagelu kyjevský, resp. ukrajinský bublik.
A poznámka k úvodnímu textu doporučeného receptu na pečená rajčata: Nejsou všechna sušená rajčata přesušená, jak tvrdíte; dají se koupit opravdu suchá, ale také sušená jen do poloměkkého stavu a dají se koupit i různá sušená rajčata nakládaná v oleji, často i s kapary či ochucená bylinkami, stačí si jen vybrat. Pokud jsou sušená rajčata původem z Itálie, jedná se často o odrůdu San Marzano, která je přirozeně sladká (obsahuje méně kyselin a více cukrů), takže se nemusí přislazovat.
Mými poznámkami ale nijak nechci zpochybňovat Váš recept na pečení rajčat z vlastní úrody.
Bagel (z německého ein Bagel, také psáno Beigel, podle židovského bejgl či bajgl) je rohlíkový produkt z pšeničného těsta. Vyvinula ho židovská komunita v Krakově v Polsku v roce 1610. Bývá tradičně ručně tvarován do podoby hladkého prstence, který se vejde do dlaně. Existují i bagely celozrnné či z žitné mouky.
Jde vlastně o židovskou variantu obvařanku, ještě tradičnějšího polského pečiva, které pochází rovněž z Krakova. Ještě bližší je Bagelu kyjevský, resp. ukrajinský bublik.
Předchozí 1 … 9 10 11 12 13 … 42 Další