Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Komentáře uživatele Durman

Do těsta by se měla přidat špetka soli. Když těsto vytáhnu (z toho množství mouky dělám dva štrůdly, každý má cca 80 x 100 cm, těsto je opravdu jak pavučina), tak jej po celé ploše postříkám rozškvařeným máslem, lehce popráším opraženou strouhankou, která tomu dá oříškovou chuť, posypu po celé ploše nastrouhanými jablky, pocukruju krystalovým cukrem, poskořicuju, znovu popráším opraženou strouhankou a postříkám rozškvařeným máslem. Pak pomocí ubrusu sroluju a přesunu na plech. Po upečení znovu potřu rozškvařeným máslem. Neskutečná dobrota.

Forejt je sympatický člověk, ale jeho kuchařské kvality jsou diskutabilní. V hodolanském Entréé Restaurantu jsem byl, dal jsem si degustační menu - načančané to bylo pěkně, s chutí to bylo dost horší. S Café Imperial od Pohlreicha se to srovnat nedá. Pohlreich je o třídu výš.

Jenže: žitná mouka je sladká. Chuť pšeničného a žitného pečiva je od sebe naprosto odlišná. Další otázkou je, kolik pečiva za den sníme. Jestli sníme na snídani 2 rohlíky, z hlediska vlákniny, nebo počtu kalorií je úplně jedno, z jaké mouky je rohlík upečený.

Myslím si, že to je úplně nejslabší pořad se Zdeňkem Pohlreichem. Zbytečně dlouhý, nezáživný, a i když jsou v každém díle jiní aktéři, je tam obrovská nuda. Exkluzívní jídla, ale záběry rozkouskované, chaotické, s marnou snahou o dramatizaci. Že někoho tlačí čas při při přípravě a servisu jídel, je poutavé jen chvilku, ale ne v úplně každém dílu. Po shlédnutí několika dílů vlastně ani netoužím zjistit, kdo bude vítězem.

Koleno péct dlouho, ovšem "křupavá" kůžička je nežádoucí. Kůžička musí být vypečená, zlatá, ovšem nikoli křupavá. Na skusu spíše klihovitá. Na přiloženém obrázku je kůžička spálená, spíš na vyhození. Když je kůžička křupavá, po naporcování a donesení na stůl velice rychle ztvrdne a je nepoživatelná.

To jsou trošku zveličené informace. Na fotogalerii jsou jiné ceny. Pivo ne za 60, ale za 45, cukrová vata za 50. Podle cen v galerii jsou ceny úplně normální, nezdají se mi nějak předražené, spíš dokonce trošku nižší, než je na podobných akcích obvyklé.

Odborník radí: pozor na zahraniční másla. Ovšem nikde neuvádí, jak je v krámu poznáme. Tedy informace k čemu? K h....u.

Často dělám tlačenku, takže z toho mám silný vepřový vývar a do toho přidám jelítko, nebo jelitový prejt, uvařím trochu krup, aby byla polévka hustší, podle potřeby dochutím a skvělá prdelačka je na světě.

Komu lokše chutnají, ať si je dá. Já jsem je zkusil a už to neudělám. Konkrétně k huse se podle mne vůbec nehodí, je to opravdu podivná příloha.

Podivný článek. Angličané mají zvláštní chutě a jejich kuchyně je vcelku hodně mizerná. Pokud budu péct maso vcelku, vždycky bude dobré a určitě šťavnaté - už proto, že je to hrouda masa. Ovšem vychvalovat pečený bůček před kotletou - obě masa jsou hodně rozdílná i co se chuti týká. Ovšem nejhorší varianta (aspoň pro Čechy), je dávat si k sunday roast buchtu - tedy tzv. yorkshirkský pudink.

Valašské frgály se často pekly i s zelnou náplní. Upravené zelí, kedlubny, nebo mrkev se dávaly na tenké těsto, přikryly se další tenoučkou vrstvou těsta a nahoru se dala drobenka.

Autorka článku píše nesmysly. Pití ve škole nám učitelka doporučovala už ve třetí třídě (rok 1967), většinou jsme si nosili čaj a pili jsme už tehdy z láhví z plastu, většinou jsme měli láhve o obsahu 0,5 litru. Už tehdy se doporučovalo jíst na svačiny také ovoce.