Den slaniny

Slanina se vyrábí nejčastěji z vepřového bůčku nebo sádla, naložením do soli a pozdějším vyuzením. Právě díky pomalému uzení získává svoji typickou vůni a chuť, kterou máme tak rádi. Několik dokřupava vypečených plátků slaniny se smaženými vajíčky a toustem nebo krajíčkem čerstvého chleba si rádi vychutnáme ke snídani. Kousek slaniny skvěle provoní základ na omáčku k obědu, křupavý slaninový chips doladí krémovou polévku k dokonalosti. Nesmíme zapomenout na halušky s brynzou či spaghetti ala carbonara, které u nás v posledních letech získávají větší a větší oblibu.

Znáte pancettu a guanciale?

Na českém trhu se setkáváme nejčastěji se slaninou a špekem (tak nazýváme slaninu vyrobenou ze hřbetního sádla), v zahraničí je nabídka mnohem pestřejší. Typicky italská pancetta je vyrobená z bůčku, který je nasolený a okořeněný pepřem či jiným kořením. Často se servíruje syrová, nakrájená na tenké plátky. A znáte guanciale? Jde o vepřový lalok, který se nasolený a nejčastěji obalený v pepři suší několik měsíců v chladu a temnu. Vyniká proto svojí výraznou kořeněnou chutí. Nakrájený na tenké plátky ho můžeme opékat jako klasickou slaninu, na kostky nakrájený pak použijeme do špaget ala carbonara, kam podle originálního receptu právě guanciale patří.