Holka u plotny radí: Je na knedlíky lepší tvaroh z alobalu nebo ten z vaničky? Vyzkoušela jsem obojí a výsledek je překvapivý

Nejlepší tvarohové knedlíky 

Receptů na tvarohové knedlíky, ať už s jahodami, nebo s meruňkami či s jiným ovocem, je spousta. Někdo dává do těsta hrubou mouku, jiný krupičku, ale vesměs se všichni shodují, že knedlíky musejí být připraveny z tvarohu v alobalu, neboli z tvarohu "v kostce". Ten má hutnější a sušší konzistenci, takže se logicky nabízí, že těsto s ním bude lepší.

Já jsem si to myslela taky. Dlouho. Až do předminulého týdne, kdy cukrář Josef Maršálek dal na svůj instagram recept na tvarohové knedlíky s tvarohem ve vaničce! Woow! Jakože fakt? To nemůže fungovat, tvrdila kolegyně. Tak já to zkusím, řekla jsem si. A udělala jsem knedlíky hned dvakrát. Samotnou mě zajímalo, jestli to opravdu jde a co se bude vlastně dít. Kdo můj seriál sleduje, možná si vzpomenete, že podobný pokus jsem dělala při pečení cukroví, kdy jsem zjišťovala, jestli je do těsta lepší Hera nebo máslo.

Jeden recept, dva tvarohy

Vyšla jsem z receptu Josefa Maršálka, ale trochu jsem jej upravila, protože mi doma chyběla hrubá mouka. Použila jsem tedy krupici a taky o malinko méně cukru. A těsto jsem zadělala hned dvakrát. Jednou s tvarohem v alobalu, jednou s tvarohem ve vaničce. Suroviny na těsto tedy byly: 500 g tvarohu v kostce (nebo ve vaničce), 220 g dětské krupice, 1 vejce, 25 g krupicového cukru a špetka soli. Na dokončení ještě potřebujete jahody (nebo jiné ovoce), moučkový cukr, rozpuštěné máslo, zakysanou smetanu nebo tvaroh. Na finální posypku pak potřebujete opraženou strouhanku nebo rozmixované Lotusky (ty jsem použila já).

Jak na to? Všechny suroviny na těsto smíchejte, z těsta udělejte váleček a z něj odkrajujte stejné kousky a zabalte do nich vždy po jedné jahodě. Knedlíky můžete nakonec lehce vyválet v krupici, nebudou se rozpadat. Vkládejte je ihned do vroucí mírně osolené vody a vařte asi 10-12 minut, i podle velikosti jahody - tedy i knedlíků. Hotové knedlíky vyjměte odpěňovačkou nebo lžící a podávejte přelité máslem, doplněné kysanou smetanou a cukrem a posypané opraženou strouhankou nebo rozmixovanými Lotuskami (můj případ, na fotce).

Tak a teď přijde to hlavní. Jak se obě těsta chovala a jak se mi z nich knedlíky dělaly:

1. Těsto s tvarohem v kostce bylo od počátku logicky hutnější a velmi dobře se s ním pracovalo. Daly se vyválet opravdu vzorně kulaté knedlíky a po uvaření byly středně tuhé a jahody v nich si zachovaly krásnou barvu. Po hodině stání na lince už trochu připomínaly golfové míčky. Ohřívat bych si je asi netroufla. Ale podávané hned jsou velmi dobré.
2. Těsto s tvarohem ve vaničce jsem, dle vzoru Josefa Maršálka, nechala asi 15 minut odstát, aby mouka v něm trochu nabobtnala. Nezdálo se mi ale, že by to mělo nějaký vliv. S těstem se pracuje výrazně hůř, je řidší a prakticky z něj nelze vyválet hezké kulaté knedlíky. Nicméně, po vložení do vroucí vody se knedlíky nerozpadnou a krásně se uvaří. Jahody uvnitř se mi zdály trošku rozvařené, neměly tak hezkou barvu. Nicméně, velké překvapení nastalo v chuti. Knedlíky z tohoto těsta byly chuťově i konzistencí výrazně lepší, jemnější, nadýchanější, prostě úplně dokonalé. To, že se nevytvarovaly hezké koule vůbec nevadilo, protože stejně na knedlíky na talíři přijdou další suroviny, tak se to schová. 
   Zkusila jsem taky do části těsta s vaničkovým tvarohem přisypat trochu více krupičky, ono to k tomu láká. Ale nedělejte to! Stalo se, co se muselo stát. Uvařila jsem golfové míčky. 

Výsledek: Obě varianty jsou dobré, ale v chuti jednoznačně vítězí tvaroh z vaničky. Pokud máte obavy z tvarování, vsaďte na tvaroh v alobalu, pokud si chcete hodně pochutnat, použijte tvaroh z vaničky, raději ten tučný. S těstem pak zacházejte jemně, knedlíky určitě před vařením obalte zlehka v krupici. Hrubá mouka by podle mě fungovala taky. Případně můžete nechat tvaroh z vaničky před použitím ještě vykapat přes cedník a plátýnko. Jemnost zůstane a ubyde trochu tekutin, což pomůže při tvarování knedlíků. Bonusem navíc je, že tvaroh ve vaničce seženete vždycky a všude a je mi trošku levnější.