Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Jak mají výrobci ovesný nápoj pojmenovat?
Zdroj: Image by freepik.com/robertav

Dáte si raději mléko nebo sojové „nemléko“? Už jste ochutnali hamburger z „nemasa“ nebo vám tyto produkty nesmí přes práh? Tím, jak vzrůstá potřeba chovat se „udržitelně“ a roste počet různých potravinových alergií, tak vzrůstá i nabídka různých rostlinných alternativ k originálním produktům mlékárenského nebo masného průmyslu a ty je třeba pojmenovat. Jenže jak?

Nemléko, Vuňák, nebo Nemed, co je správně?

V regálech nákupních center nabídka rostlinných alternativ vzrůstá a i spotřebitelé si na to zvykají. Výrobci názvy těchto produktů dávají najevo jaké klasické výrobky tím nahrazují a jak je v kuchyni použít. Takže v regálech obchodů můžete narazit třeba na vuňáka, což je alternativa tuňáka vyráběná z hrachového proteinu, kterého pod značkou Garden Gourmet na trh dodává společnost Nestlé. Pod stejnou značkou najdete v obchodech i veganskou alternativu vajec vyrobenou ze sójové bílkoviny a další rostlinné alternativy polotvarových jídel. 

S pojmenováním „alternativa k“ nemají spotřebitelé problém. Firma Soyka.Bio si nechala zpracovat agenturou Ipsos veřejný průzkum, ze kterého vyplynulo, že spotřebitelé názvy rostlinných alternativ živočišných potravin zmateni nejsou a umí je rozlišit a nepletou si je. Zato, ministerstvo zemědělství s tímto pojmenováním problém má. 

Ve spolupráci se Státní zemědělskou potravinářskou inspekcí (SZPI) a Státní veterinární správou totiž vydalo stanovisko, že potraviny uváděné na trh jako alternativy produktů živočišného původu nesmí být jako alternativa k potravinám živočišného původu označovány. 

Problematické jsou názvy jako například vegetariánský sýr, veganská smetana nebo alternativa mléka či nemaso nebo nemed. Netuňák nařízení EU porušuje také, protože označení tuňák je určeno pro rybu. Podle ministerstva zemědělství tyto názvy porušují unijní předpisy o organizaci trhů se zemědělskými produkty nebo nařízení o poskytování informací o potravinách.

Sýr, Kýr nebo Rýs?

Výrobci tak mají dvě možnosti změnit název svůj nebo svých produktů anebo nechat rozhodnout soud. První cestou se vydala například společnosti Nemléko, která se přejmenovala na Optimistic. Svůj název musel také změnit i výrobek „Kešu rýS“ na „Kešu rýs“. V tomto případě vadilo velké písmeno „S“. Většina výrobců však raději přistoupí na nejnižší možnou pokutu. 

„Nutí výrobce vymýšlet nové patvary, které jsou ještě více matoucí. Pro jogurt máme používat označení ‚dezert‘. Nikdo si ale nepředstaví, že jde o jogurt, ale že dostane na vidličku nějakou dobrotu. Takže by se mohlo stát, že až se přežene stávající vlna pokut, přijde další, a oni zase budou říkat, že mateme spotřebitele, protože ‚dezert‘ je přeci něco úplně jiného než rostlinná alternativa jogurtu,“ shrnul situaci pro Toprecepty.cz Michal Jeřábek, spoluzakladatel firmy Soyka.Bio, s tím, že výrobci raději přistoupí na nejnižší možnou pokutu.  „Nechtějí se soudit s někým, kdo jim může udělat z podnikání a ze života peklo,“ dodává Jeřábek. 

Buzerace výrobců?

Soudní spor Soyka.Bio s SZPI trval tři roky, a nakonec Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl, že pokuta, kterou firma dostala, protože popis jejího rostlinného výrobku obsahuje označení mléko, je neplatná

Soyka.Bio má totiž na obalu svého rostlinného nápoje napsáno „Nesmím se jmenovat a nejsem mléko, ale vy mi tak říkat můžete“. Tato drobným písmem napsaná věta je na výrobku doplněna ještě informativním textem, který uvádí, že produkt představuje „sójovou alternativu mléka“. Podle inspekce je však zmínka o mléce na rostlinném produktu klamáním spotřebitele

„Za určitých okolností je možné použít výraz „mléko“ či názvy výlučně vyhrazené pro mléčné výrobky použít při označení rostlinného výrobku, pokud se použije ve spojení „alternativa k…“,“to zaznělo v rozhodnutí soudu. 

„O označování rostlinných alternativ živočišných výrobků se vedou diskuse dlouho, regulace je přísná a občas se dá polemizovat i o tom, nakolik je výklad přijímaný ze strany správních orgánů (včetně ministerstva) racionální,“ rozporoval stanovisko SZPI Luboš Fojtík, partner advokátní kanceláře Konečná & Zach, která Soyku.Bio u soudu zastupovala.  

Také organizace ProVeg, která se zaměřila na zvyšování povědomí o rostlinných alternativách potravin, si myslí, že interpretace ministerstva se liší od většinové interpretace evropského předpisu a je matoucí „Za problematický název označuje ministerstvo například i text rostlinná alternativa ke smetaně určená k vaření,“ uvedla mluvčí organizace ProVeg Eva Hemmerová, podle které je však tento text věrohodný a jasně udává, jak produkt použít v kuchyni. 

I ProVeg si nechal zpracovat právní posudek. Ten koresponduje s rozhodnutím Krajského soudu v Ústí nad Labem. „Rozhodnutí soudu je zcela v souladu s právními závěry našeho stanoviska. Bohužel je také vizitkou tendenčního přístupu ministerstva zemědělství, které se rozhodlo za pomoci až nezákonných postupů bojovat s rostoucím trendem udržitelné a rostlinné výroby. Rostlinní výrobci by si z něj měli odnést to, že nezřídka má smysl investovat do právního zastoupení specializované advokátní kanceláře a proti obdobným až šikanózním postupům orgánů veřejné správy se náležitě bránit," zkritizoval postup SZPI a ministerstva zemědělství advokát Robert Plicka z advokátní kanceláře PLICKA & PARTNERS, jež se dlouhodobě specializuje na zastupování udržitelných projektů.

SZPI podá stížnost

Rozhodnutí soudu zástupci SZPI rozporují a chtějí podat kasační stížnost. „Rozhodnutí soudu nepovažujeme za správné. SZPI zastává pozici, že v informacích o potravinách uvedených v českém jazyce na obalech předmětných potravin nemohou být při jejich uvádění na trh uvedeny výrazy, které jsou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 vyhrazeny pro výrobky z mléka a mléčných výrobků, a to ani v pozměněné podobě v případě, že potraviny nejsou vyrobeny z mléka,“ uvedl pro Toprecepty.cz mediální zástupce inspekce Marek Bartík s tím, že v současnosti evidují 36 výrobců rostlinných produktů, se kterými se uskutečnilo celkem 6 správních řízení. Inspekce zatím udělila dvě pokuty. A snaží se o edukaci jak, rostlinné výrobky správně označit, ve shodě s platnými právními předpisy.

Kontroly SZPI provádí také u prodejců, kde kontroluje, zda se rostlinné produkty v chladicích zařízeních nemíchají dohromady s těmi živočišnými. Ve vitríně označené „sýry“ by neměly být umístěny produkty rostlinného původu. 

 

Zdroje informací:

Novinky.cz: Vuňák nebo tuňák

ProVeg.cz: Právní posudek

LinkedIn.com Spor Soyka.Bio se SZPI

Recepty k tomuto článku