Ani den bez chleba a piva: Ve starověkém Egyptě se pivem platilo, ovšem byla to spíš kaše s malým obsahem alkoholu

Mzda formou piva nebyla výjimkou

Starověký Egypt, to je zjednodušený název pro jednu z nejstarších civilizací Středomoří a Blízkého východu, která kontinuálně existovala a rozvíjela se tři tisíciletí (od 4. tisíciletí př. n. l. do roku 332, kdy Egypt dobyl Alexander Makedonský).

Během té dlouhé doby se měnily vládnoucí dynastie, ale způsob života byl téměř stejný. Daně se vybíraly formou naturálií, chléb a pivo dostávali za práci dělníci a rolníci. Nešlo o žádné egyptské specifikum. Archeologové našli např. na území bývalé Mezopotámie výplatní pásky vyryté do tabulek, z kterých je zřejmé, že i tam se platilo pivem.

Pivo z chleba a placek

Pivo starověkého Egypta mělo malý obsah alkoholu (zřejmě kolem 2 %). Bylo poměrně syté, vydatné, výživné a husté, vonělo bylinkami. 

Dnešní důležitá surovina – chmel – nebyla známá, proto výroba byla zcela odlišná. Ječná zrna se na několik dní dala do vody naklíčit. Poté procesem fermentace vznikl slad, který se rozdrtil. Do směsi se přidala mouka, vytvarovaly se bochníky chleba, které se  po upečení se rozdrtily a smíchaly s vodou. Vznikla hustá kaše, která se nalila do džbánů. Někdy se do ní přidala i šťáva z datlí. Naplněné džbány se uzavřely hliněnými zátkami a obsah se nechal vykvasit. Možná, že právě tady se vzalo pro pivo označení „tekutý chleba“.

Později se základem piva staly upečené chlebové placky. Ty se v kádi rozšlapaly společně s vodou (podobně jako se dřív šlapalo zelí), uzavřely do džbánů a kvasily.

Bohyně piva

Pivo si běžně doma vyráběl skoro každý. Pokud se pivo moc nepodařilo, zkazilo se nebo zkyslo, přidělovalo se otrokům. 

Egypťané si u piva obzvláště cenili právě jeho výživnost, chuť a při konzumaci v dostatečně velkém množství i jeho opojné účinky. Bylo součástí každodenního života i náboženských svátků. Pivo údajně vynalezl bůh Osiris, později se bohyněmi piva staly Menket a Tenemit.

Starověké pekárny

Zapomenout nesmíme na druhou část egyptské „mzdy“, na chléb. Dělníci k pivu dostávali ještě tři až čtyři bochníky denně. Uživit například hojný počet dělníků na stavbě pyramid bylo dost náročné. Není divu, že ve starověkém Egyptě se budovaly relativně velké pekárny, kde bylo pět nebo šest pecí. 

Chléb se připravoval z dvouzrnné nebo jednozrnné pšenice. Ta se rozdrtila mezi dvěma kameny, mouka se prosela, smíchala s trochou soli a vody. Pak se vytvaroval chléb (v Tutanchámonově hrobce byl nalezen půlkulatý bochník) a upekl v peci nebo v popelu z ohně.

Kdo ví, možná by se podobný způsob výplaty s několika litry piva částečně líbil i některým dnešním zaměstnancům...

Zdroje informací:

selket.de: Essen und Trinken

tour-de-kultur.de: Von Brotesser und Bohnen aus Lotus – zu Tisch im alten Ägypten

worldhistory.org: Beer in Ancient Egypt

tastingtable.com: Egyptians Actually Used To Get Paid In Beer