ISAHU

IsahůůůIvuš-já nespím,nejde tokdyž má někdo z mé"rodiny"BOLÍSTKUšpatně to nesuMám nový zub,ale vůbec mě to netěší,když vím,v jakém srabu jsi tyPotěšil mně Ottíkdo něj bych to neřekla,když vím,jaký je to patriotOtí-promiňale tady je vidět,že nejen patrioti mají srdíčko na svém místěIsuš,jsi holčina nejen kuchařinka,cukrařinka a estét,co se jídla týče,ale jsi opravdu príma holka,kterou jsem mohla poznat na srazíku v Praze a věřím,že i takovou,byť tě potkalo vše hnusné,tě uvidím i v HK

Milá Isu, to, co Tě potkalo, je sice zlé, ale ne to nejhorší, čeho se většina z nás obávala, a sice že Tebe nebo někoho Tobě blízkého potkala nějaká nemoc. Srdíčko sice bolí, ale časem vše přebolí. Jsem moc ráda, že jsi zdravá a s ostatním se Ty dokážeš časem vyrovnat. Držím Ti palečky, aby vše dopadlo k Tvé spokojenosti. Buď silná a drž se.

Elizo, děkuji moc za setkání, pro tebe asi ne moc zábavné, ale pro mě tolik potřebný únik od vlastních myšlenek a bolesti...jsou lidé, ke kterým není těžké být upřímný a otevřený a ty mezi ně patříš a díky i za tu trochu jídla, co jsi do mě do 5 dnech dostala

Srettko, já to nevzdávám, nejsem srab...neudělala jsem nic špatného a nemám se za co stydět, život půjde dál, ať už dopadne celá situace jakkoli. Možná ale právě ten můj "fajrunk" je to, co okolo spálí a špatně se partnerovi stíhá. Pomalu se se stavem věcí smiřuji a vaření a focení jsou právě ty činnosti, které mě dokážou vytáhnout k nějaké aktivitě - zatím nic moc, ale bude líp, neboj

děkuji vám všem

Ivanko, nezlob se, že se i já veřejně přidávám s přáním hodně sil. Jsem ráda, že jsem s tebou mohla osobně být a pobýt a popovídat a přestože nevím, jak jsi naše setkání vnímala, tak v koutku duše doufám, že Ti bylo alespoň trošililinku lehčeji, když jsme mluvily o tom, že podobná situace může nastat u kohokoli z nás...třeba zítra nebo pozítří...Anebo třeba už proběhla, jen jsme ji nějak společně zazdili... a nevyhrotila se tak, jako ve vašem případě...
Každý může chybovat a stanou se věci, které bychom nejraději vzali zpět.
Doufám, že jsi na tom čím dál lépe a vážím si Tvé otevřenosti na jedné straně a vnitřní síly na straně druhé.
Jsem ráda, že jsem přes tak podivně povrchní věc jako je internet potkala tak kvalitního člověka, jako jsi Ty.

Ivanko, doufám, že to ode mě nebudeš brát jako troufalost, ale i já Ti chci popřát hodně síly.Jsi neuvěřitelně silná a obětavá ženská (viz Šluknov).Drž se kočko!

Isu ahoj no já čuměl přímo,ale ty si taková super BABA ,že o Tebe se nebojim ale držím palce ,at to dopadne,tak jak si přeješ

hurááá...furt tam má tu jiskru holky...vidíte to??
možná se tvůj vnitřní ohníček indi, jinak teda pořádnej fajrunk, že se bojim i o vlastní vofinku, možná se trochu poplašil, ale ty jsi pořádnej kus osobnosti a nedáš se
je fajn, že ti zklamání a takové to srdeční auví, nezatemnilo mozek, jak se to v takovéhle situaci dokáže přihodit a dovedeš na to kouknout reálně.taky to beru takhle..tenkrát radikální řez okamžitě a střelhbitě a dneska spíš spoustu úvah a přemýšlení. pokud to za to stojí a byl to jen hormonální úlet, kdy si chlapí neuhlídají chemii a je to člověk, který má jinak spoustu a spoustu pozitiv..pak věřit, že přijde zase hezký čas a po všem zbude jen vzpomínka s podivnou chutí. ono se nám to radí...ale z 90% to máme všechny za sebou a z každé z nás mluví kouštíček zkušenosti.
když mám pocit, že je mi nejhůř, snažím se si vybavit opravdové nešťastníky s opravdovou tragédii a to mě vždycky trochu uklidní a srovná pohled na věc.tohle má rozhodně šanci na ozdravení a my ti tu budeme držet palce, aby tahle srdečně duševní nemoc co nejdříve pominula a po ní nastoupila příjemná rekonvalescence
p.s. jestli ti můžu aspoň trošinečku poradit...vypiš svoje veškeré pocity na papír, vypiš je pokaždé, když tě to bude válcovat...třeba formou dopisu, který není třeba ani doručit...,všechno co tě bolí, trápí, jak to vidíš a cítíš, prostě všechno....mě tohle kdysi moc pomáhalo, aby mě to nesežralo úplně

Tento názor je ten nejlepší, tak se ho nadále drž kurňa.
Taky už nemám roky na to abych pálil mosty - zdarec a nezklam kurňa.

Kurňa COLOMBO dík, máš to u mě....nehodlám se ponižovat, ale nejsem srab a neházím flintu do žita...každej v životě může udělat blbost - pak záleží na tom, jak se k tomu postaví a co si z toho vezme... Ve 20 bych za ním házela věci z okna, dneska už přemýšlím jinak....ale i má tolerance má své meze, to je jisté já jsem dost hrdá ženská

Pozdrav v Brna:
Zdarec ISAHU, držím palce v tom těžkým boju, ale kurňa hlavně se nikdy nepoňižuj. Držím palce i na nohách

Já vám všem moc děkuji vím, že nejde o konec světa, ale byla to rána mezi oči a člověka to zaskočí. Teď jsem v období nikoho a ničeho, manžel si vzal 14 denní lhůtu na urovnání si myšlenek a pak se uvidí, co s naším vztahem dál. Pořád přemýšlím, kde se stala v tak krátké době ta osudová chyba, že to vše došlo až tak daleko a snažím se přesvědčit sama sebe, že všechno má šanci ještě dobře dopadnout - jen teď nemůžu dělat víc než čekat a fungovat. Nechci uvěřit tomu, že vše, co bylo hezké - a to byla většina naší společné doby, neznamená nic. Znám Pavla a vím, že je mu teď stejně zle jako mě, jen je teď míč na jeho polovině. Snad to ustojíme, nelámu nad námi hůl...ale bude to ještě dlouho trvat, než se šrámy zahojí...

Ivo, já to cítím přesně jako Drahulin a Yanull. Měla jsem obavy, že tě potkaly nějaké vážné zdr. problémy, nebo úmrtí v rodině. Nechci zlehčovat tvou situaci, to v žádném případě. Ale to co se stalo se asi mělo stát. Nic v životě se neděje pro nic a za nic. Možná jen Psahu uvolnil své místo někomu jinému, lepšímu, který na tebe někde čeká. Až přebolí a přejde tvoje bolest jistě potkáš člověka, který tě bude ctít a milovat. Bude tě mít rád, tak jako tě máme rádi všichni tady. Píšu tak kostrbatě, tak promiň, že to lépe vyjádřit nedovedu. Přeji ti vše dobré a buď silná

Ivi, Drahuška napsala přesně to, co jsem Ti chtěla napsat i já. Ulevilo se mi, že nejsi vážně nemocná. Ač píšeš, že bys nejraději umřela, tak na to hezky rychle zapomeň. Vím, že se nyní tak cítíš, já Tvoji situaci nechci zlehčovat, ale nejsi první ani poslední, které se toto stalo. Navíc jsi ženská, která, bude-li chtít, může sbírat chlapy do pytle. Vím, že zrada bolí, ale Tvoje srdíčko se rychle zahojí, protože z té přemíry energie, kterou Ti všechny posíláme, to ani jinak nejde. A o tom, že Ty, to zvládneš s noblesou sobě vlastní, já vůbec nepochybuji. P.S:Vím, že duše člověka je křehká nádoba a mozek jí svým myšlením způsobuje velkou bolest. Ale Ivi, vzpomeň si na slova písničky. Čo bolí, to prebolí.... je to tak.

Isahu, byla jsi jedna z prvních, kteří mi před měsícem tady i do soukromých vzkazů posílali spoustu opimismu. Chtěla bych tě také pohladit po dušičce, vím jak je to těžké. Je mi líto, že máš trápení a rozumím ti, že má člověk chuť někam zalézt a čekat, až to přejde. Možná nebudeš mít chuť se tady teď angažovat, ale věř mi, že teď tady budeš možná častěji, něž před tím. I já tady před časem seděla a četla všechno třikrát, jen abych zaměstnala své myšlenky a nemusela se jimi vracet do reality z míst, kde je mi dobře, kde mám přátele a kamarády. Isahu, máme tě rádi, vrať se k nám brzy, tady ti bude dobře a my ti to pomůžeme překonat!

Isu, abych byla upřímná tak se mě ulevilo.Čekala jsem velmi těžkou nemoc bu´d u tebe nebo u tvých blízkých.Vím,že teď to tak nevypadá,ale toto přebolí.(vím o čem mluvím)Taky jsem toto obdodí zažila a dokonce to byla kamarádka.Čas vše zahojí.Pusť si písničku od Davida Pár přátel mít.Tu mě při mém období donesla kamarádka a já u ní řvala,ale je moc pravdivá.Držím palce a drž se.Mám tě ráda.