kuchařské trapasy

Přišla mi návštěva, už je to pár let zpět.Tak si říkám, řízkama nic nepokazím, vytáhla jsem je z mražáku, jak známo, pokud to není poznačené, poznáme prd, co to je, až se to rozmrazí.No, skoro doba, kdy jsem se měla pustit do vaření, ale protože jsme se zakecali, tak to bylo tak na chlup.Vysypu sáček s řízkama a šup-byly to kosti na polívku.

cathleen To muselo být opravdu zajímavé!

Chcete "trapas"??? Můžu dodat....
Před pár lety jsme koupili býčí žlázy,nádherné masíčko.A když už jsme je na několik způsobů vyzkoušeli,řekla jsem si,že teda ještě udělám z plátků řízky,jak mi moc doporučovala sestra.
A pak jsem nadávala! Přichytávalo se mi to (asi hodně "vody" v mase),no hnus....jeden jsem ochutnala....a pochopila....Místo strouhanky jsem je obalila v mletých piškotech!!!
No,těch pár prvních,osmažených,dostala kočka,které i tak,nasládlé, šmakovaly,další jsem opláchla a obalila znovu.Potom už to bylo ono,mňam.

vybusna, to je dobrý

do tejto kategorie by som mohla prispievat od rana do vecera...tak na zaciatok....toto bol asi moj uplne prvy prvy variaci lapsus.....rodicia isli na rodicovske zdruzenie....a ja som ich chcela velmi velmi prekvapit...nic som si nepotrebovala zehlit ani nic podobne, len skratka sa v mojej 10 rocnej detskej hlave zrodila predstava kucharky. a tak som si vymyslela ze idem vyprazit syr s tatarkou a zemiakmi. vsetko som si pripravila ako nas ucili na kruzku. rodicia prisli vychvalili ma az do nebies a zacali jest...mamicka hned zbadala nieco cudne na syre a patrala v com som to obalila....takze ja som to miesto v struhanke obalila v mletych orechoch. roky rokuce sa tato prihoda reprodukovala za hlucneho smiechu az jeden nas americky pribuzny povedal, ze sa nieco podobne podava ako velka pochutka niekde v klube v chicagu....tak...a bolo po smiechu....btw...ako to chutilo netusim.

Napadlo mě,že by nemuselo být špatné, kdybychom se podělili s ostaními kuchtíky o to, co se nám nepovedlo, co je špatně atd. Myslím si, že každý udělá nějakou "botu" při vaření a "nikdo nemá patent na rozum" - tohle říkala nejen moje babička i mamka (určitě i vaše). Mne k tomuhle vyprovokovalo to, čeho jsem byla před chvílí svědkem: přiběhla sousedka - jinak kuchařka doslova "par excellans" a prosila mě o vajčka no a pak mi řekla důvod: přijede tchýně a ona jako vyhlášená kuchařinka se chce předvést palačinkovým dortem z 20 vajec. 19 vajec bylo vpořádku, to 20. - asi tušíte - pukavec. A protože se jí tohle už hezkých pár let nestalo, měla hezky pohromadě velice nevábnou směs. Takže jak říkala - i kdybych měla použít 100 vajec, nejprv 1 do hrnku, pak teprv šup do mísy a tak postupně dál. Upřímně: já se dosud taky spoléhala na štěstí. Takže by možná bylo dobré, občas sem dát vlastní příhodu a tím upozornit, že stát se může cokoli. Sem by vlastně patřila i ta moje bábovka - viz můj příspěvěk k bábovce od tejaji. Já osobně se nebojím, že se ztrapním, ale i pro mnohé začínající kuchařinky i -říky to může být povzbuzení, že nikdo není dokonalý. (nebo že i mistr tesař se utne )Co vy na to_