RADY PRO ZDRAVÍ

Eliza:Můj děda, zemřel loni ve věku 95 let, luštil křížovky a sledoval politiku. Manželovo děda zemřel také loni v 92 letech, byl to velmi známý hudebník a jeho babička dosud běhá jako čiperka v 88 letech a pro všechny by se rozdala. Tak jsem ti to tady taky vyčíslila Ovšem o tom řeč vůbec nebyla. Byla tu řeč, alespoň z mojí strany, o vnímání svého okolí, nejen svojí rodiny. Ale to už tady vypsali všichni kolem Jen jsem měla na mysli to, že ne všichni starší občané mají možnost zaběhnout tu do toho řeznictví, tu do onoho pekařství, tu na trh pro ryby a čerstvou zeleninu. V tom případě jim zbývá koupit třeba vše pod jednou střechou a na to prodejci a distributoři samozřejmě spoléhají. Takže toť vše ode mě.

maiva: Už nechci rozebírat kvalitu potravin, kterými tato diskuze začala, ale dovolím si napsat ještě jednu poznámku k domovům pro seniory. Asi před měsícem jsem se dívala v televizi na československý pořad pod názvem Celnice. Možná o něm také víte. Byla tam jedna lékařka, která vysvětlovala, že staří lidé dříve umírali ve většině případů doma, v kruhu rodiny a nyní jsou určeny 3 druhy smrti. 1. je smrt sociální, tj. ta, kdy senior přijde do domova důchodců, odevzdá občanský průkaz a přestane brát důchod. Za nějaký čas nastává smrt psychická, kdy mu dojde, že není a už nebude doma, kouká do zdi, nic ho nebaví a ztratí zájem o vše a nakonec po těchto dvou, nastává smrt fyzická. Proto se nyní bude posuzovat, v jakém fázi a stádiu se dotyčný senior nachází a podle toho se bude volit léčba. Díky pokroku v medicíně se totiž lidé dožívají poměrně vysokého věku, ale to není život, nýbrž přežívání a mnoho z nich ani o tento způsob života nestojí. Mohu doložit z vlastní zkušenosti, matka mého partnera v jednom takovém zařízení byla. Zemřela během 14-ti měsíců, protože stále jen opakovala, že doma je doma a přitom tam odešla ve zcela skvělém duševním stavu, jen už to nezvládala fyzicky, bylo jí téměř 90 let. Také tam bylo vše nové, pohodlné, veškerá péče, ale ani to není záruka spokojenosti, jak jsme se sami přesvědčili. Ve městě, kde bydlela, bohužel není pečovatelská služba, jen rozvážka obědů a ona nikde jinde, než ve svém bytě být bohužel nechtěla .

Ja jsem vubec nechtela mluvit o plitickych procesech ci moji babicce a jeji penzi. Jen jsem chtela rici to, co jsem rekla tj., ze za minuleho rezimu potraviny nebyly az tak zdrave a ne vsichni duchodci se meli tak hrozne dobre, ac cely zivot pracovali a nevaleli se na gauci. Ze nam rikali, jen to co chteli a my, nemaje jinych informaci, jsme tomu verili. Ziji od roku 1972 v cizine, takze kapitalismus jsem si oproti vam, uzila mnohem vice. Ze ceske markety jsou plne hnusu, jsem videla na vlastni oci. Ale, jak pravi tipicke kapitalisticke rceni, kazdy vyrobek, ma sveho kupce. Takze jedine je, smejdy nekupovat a koupit kvalitni potraviny. Neni dostatek penez, tak si koupim mene a treba si uvarim dobrou domaci polevku a dam si k ni kus chleba, porad lepsi, nez hnusne osizene parky ci salamy. Nemyslete si, ze italska kuchyne jsou hory ryb, parmezanu ci syrove sunky. V zadnem pripade. Italove ji hodne skromne a malo, ale kvalitne. To je to, co Cesi neumi. Je pravda, ze klimaticke podminky jsou odlisne, ale ne zas tak moc (ziji na severu Italie). Proste se musite rozhodnou, chcete kvalitu a nebo kvantitu. Duchodci jsou tady na tom spatne jako u vas, nazamestnanost mnohem vetsi nez u vas, jen 30% absolventu vysokych skol najde praci do jednoho roku, politika plna korupce jako u vas, proste vse hruza. Takze moc nezoufejte, opravdu na tom nejste tak zle, jak si myslite a verte, ze asi bude hure. Krize je velika a dost v nedohlednu lepsi zitrky. Kde ma pravdu hosta, je, ze Cesi jsou zvykli soustavne nadavat a stezovat si. Vim, ze mnoho z nich k tomu duvod ma, ale je to takova vseobecna zabava, rekla bych tipicky cesky sport.

Tak to se fakt moc omlouvám, že neznám osobně nikoho výrazně starého.
To bude asi nějaká moje charakterová chyba... Znám z práce lidi kolem sedmdesátky, mému tátovi je 66, tetě dokonce 75 let. Nepřipadají mi staří a také nejsou, chodí do práce, tvoří, pracují s počítačem. Tudíž snad i dovedou rozeznat, které jídlo jejich zdraví škodí a které prospívá. Trošku tu ty starší lidi podceňujete, jakoby nebyli svéprávní či co. Táta natáčí cyklus filmů o výtvarnících téměř na sklonku života a to byste koukali, jak to ti lidé mají v hlavě srovnané. Babička mi zemřela v osmdesáti sedmi letech, ano, byla stará, ale myslelo jí to.
O politice jsem vůbec nemluvila, jen si myslím, že když ty špatné potraviny nebudeme kupovat, přestanou je prodávat. Na to stačí jen logická úvaha. Jestli si za tu pověst "popelnice" nemůžeme přece jen sami...Ale stěžovat si, to tu teda umíme dokonale...

hosta:Jitko, velice pěkně, obsažně a objektivně napsáno - díky mám stejný názor. Je smutné a myslím, že bylo i záměrně plánováno, tu naši malou zem rozložit. Pro “štiky” si rychle zajistit budoucnost. Ti pravdoláskoví se svými názory, že dříve bylo vše špatné jsou jen papouškováním a výsledkem vymývání hlav. Jistě nebylo vše dobré, ale dnešní stav je alarmující. Problémy počínaje školstvím, zdravotnictvím , kulturou, průmyslem, obchodem, kriminalitou atd.
Pamatuji si, jak dědeček – rolník říkával, že stát, který se nepostará o vzdělání a výživu národa nestojí za nic. A to je vidět dnes např., že místo lánů obilí jsou fotovolty a zdražování nás stejně neminulo Téměř ve všem jsme nyní závislí na dovozech, proto se z nás dělá smetiště západu. O dopadu na zdraví a “točící spirále” nemluvě.
Dnes opravdu je vše měřeno jen penězi. Vždy byly skupiny lidí tažných a chovných. Jenže nyní je většina jen tažných, žijících v neustálém napětí a stresu. Pracovní zatížení je podobné skoro vykořisťování, nemám na mysli státní sféru. Člověk na toto dění doplácí především zdravím, osobním a rodinným životem, celoživotním zadlužováním u hypoték apod. Nelze se divit, že jsou lidé otrávení, bez nějakých vyhlídek, motivace, bez optimismu a tolerance. Každý člověk si situaci nějak přebere podle sebe a svých možností. Naši předkové zažili hodně krušné doby vč. válek. Šetřme si koronárky jak se říká.

Jani Pá – jen bych chtěla dodat, zda jsi byla v našich končinách na nějakém domově pro seniory. Jako na pohodové dožití velice neznám. To že je nová budova, pěkné pokoje, nábytek ... neberu. Jde o to, jak se ti lidé tam cítí. A extra to není. Sester /protože se šetří /
je málo, jsou uštvané, někde dokonce machinace se stravou. Staří lidé mají v tom případě jen výhodu, že jsou tzv. pod dohledem.

Gremium přispěvatelek - Spagetka,Hosta,Yanull,Rebeka,1974Andrea,máte moje sympatie a plnou podporu.

hosta: souhlasím. Ano politické procesy byly děs. Ale bavíme se o dalších žijících občanech. Můj děda byl zakládající člen strany, s průkazkou praštil v srpnu 68. Můj brácha se nedostal na vejšku díky tomu, že už jsme byli politicky nespolehliví. Ale přesto, byla jistota práce, jak píše hosta, zdravotní péče na úrovni, školství v cajku. Co je teď? Jen zmatek nad zmatek. maturity se každoročně měněj, zdravotnictví nemá peníze, tedy - budou vás léčit, nebudou, když si nepřiplatíte? Na invalidy, diabetiky, celkově postižené nejsou prachy. Jsou ale na "trafiky" politiků.
Paragrafy se měněj s každou přicházející vládou... Takže než uděláme nějaký krok, musíme si prostudovat občanský zákoník, abychom vůbec pochopili, jestli náhodou nepřekračujeme zákon.

hosta:

hosta:Velmi moudře a výstižně napsáno, děkuji, nenapsala bych to lépe.

Americké studie z doby komunismu vždy ukazovaly sílu a zralost českého průmyslu, výzkumu a vývoje. Hodnotily úroveň českého zdravotního systému na výbornou. Český film byl v USA experty považován za jeden z nejvyspělejších ve světě. České školství bylo považováno světově za špičkové. Československo nemělo prakticky žádné dluhy. Lidé měli kvalitní ubytování, dostatek stravy, národ byl vzdělaný, inteligentní a kulturní. Tubera a pohlavní nemoci byly plně pod kontrolou. Lidé měli ohromné sociální jistoty.
Dnes se bohužel vše měří penězi. Kvalita života se měří množstvím výrobků, které si může koupit občan s průměrným platem. Průměrný plat je přitom pouze statistický pojem. Kvalita života je ale i o něčem jiném. Je to o tom, kolik a jak kvalitní výrobky si může koupit většina lidí. Jak je stát chrání před kriminalitou. Jak chrání jejich děti před drogami a pohlavními nemocemi. Jestli jídlo, které si mohou dovolit, je organické a zdravé nebo chemické. Jestli lidé dělají v práci to, co mají rádi nebo jsou vděční za jakoukoliv možnost práce, i takové, která je pod úrovní jejich vzdělání a schopností. Kvalita života je o tom, jestli po absolvování škol se budou o studenty předcházet firmy u nás a v zahraničí, nebo jestli se na ně budou dívat jako na výplod země třetího světa. Kvalita života je také to, zda nemocný dostane kvalitní léčbu .
Lidé byli za socialismu spokojenější, než jsou dnes, když jsou neustále bombardováni tím, jak musí být štíhlí a přitom nový režim způsobil styl života, v kterém lid tloustne. Dále je lidem servírováno, jak je důležité být extrovertní, bohatý, slavný. Ale většina lidí těchto vlastností dosáhnout nemůže a dělá je to nespokojené a nešťastné. Další negativní faktor je nejistota. Nejistota co bude zítra. Snadná možnost přijít o zaměstnání. Navíc se neustále zdůrazňují negativní prvky české povahy. Přitom mnohem méně kvalitním západním „demokratickým“ národům je vštěpováno vlastenectví. V našich lidech je uměle formována nespokojenost a mnozí cítí beznaděj, že se situace nezlepší. I kdyby se ekonomika podstatně zlepšila, vypadá to, že média se postarají o to, aby lidé zůstali nadále nespokojení, atd....
Promiňte mi tak rozsáhlou reakci, ale vždy mě vytočí, když někdo, především později narozený a hodnotící nedávno minulé období pouze kriticky, šmahem odsuzuje vše, co bylo kvalitní a dobré. Zdaleka nehájím socialismus, ale je demagogické při tomto srovnávání operovat politickými procesy padesátých let. Postihly i naši rodinu a přesto se snažím posuzovat minulost i současnost objektivně.
Naprosto souhlasím s názory yanullky, andry, rebeky a myslím, že mnoha ostatních.
A už pojďme vařít

yanull: jedině souhlas

1974andrea: Andrejko, také jsem myslela, že špatně vidím, když Eli napsala, že osobně nezná žádné staré lidi, protože když je nezná osobně, tak je určitě vidí tam, kde žije, kde nakupuje a cestuje. Ale k tomu už se vracet nechci a hlavně tu z té naší výměny názorů nebudeme vyvolávat žádné generační hašteření, to bych opravdu nerada, od toho máme politiky a to nám všem určitě stačí. Také věřím, že si Lukáš nemyslí, že by nám, starším, k životu stačily jen kvalitní párky.
V každé době, v každém režimu, jsou věci dobré i špatné, stejně takoví jsou i lidé a nic nelze odsuzovat šmahem. Také fandím mladým lidem, přeji jim možnosti, které mají, ale na druhé straně se divím, že místo, aby všeho, co se jim nabízí, využili, mnoho z nich pije a fetuje. Proč? Proč, když mají možnost se vzdělávat, cestovat a nic jim režim nenařizuje, se k tomu uchylují? A proč jich mnoho z nich čeká, až např. pro svých prarodičích podědí byt, aby měli kde žít? My jsme začali stavět dům, když mi bylo 25 let a měli jsme na hotovosti 2000, slovy dva tisíce, aby si někdo nemyslel, že jde o překlep. Nevěděli jsme, co je pátek, svátek, do práce a o víkendu k míchačce. Zadlužení až po uši, ale s jedinou nespornou výhodou, měli jsme v socialismu právo na práci. Dnes se mladí dívají na milionářské vily a mají obavy jít do hypotéky. Vůbec se jim nedivím, ale zde vidíme, že každý režim má svůj rub a líc.
Nikdo z nás, kromě vychytralých zbohatlíků a podvodníků, to nemá lehké, jsme tzv. na jedné lodi a nyní jde o to, zda se potopíme, či poplujeme, poučeni předchozími chybami, dále a lépe. Každý ovšem musí začít pádlovat sám za sebe, jinak to zkrátka nepůjde. A musíme zase začít být hrdi na to, že jsme Češi, národ s historií a ne smetiště Evropy a banánová republika, jak nás nyní nazývají.

rebeka:Přesně tak

Jana Pá:Jani, já taky neurážím, jen se víc než divím

1974andrea: no, snažím se.. jistě, že bychom měli znát historii, poučit se zní... čerpat.. ale žijeme přece současností, teď a tady... všechno je v lidech mám oči a vidím, a světe div se, mám i srdce a duši... takže vnímám a (sou)cítím