Fidorka:
Amália Fiedorová a jej nevesta Mária Fiedorová. Dnes sú mená týchto dvoch podnikavých dám takmer zabudnuté. Ich príbeh sa začal písať ešte pred vznikom prvej Československej republiky a spájajú ich sladkosti, ktoré v našich končinách poznajú snáď všetci. Jednou z nich je okrúhla oblátka v čokoláde – Fidorka.
Hoci sa vznik značky Opavia datuje do roku 1958 20. storočia, k zrodu tejto slávnej firmy došlo inde a inak, než sa traduje. A pri jej počiatkoch stojí jedna podnikavá dáma.
Písala sa ešte len prvá polovica 19. storočia a mladá žena nemala veľa možností, ako inak svoj biznis rozbehnúť než s pomocou a súhlasom manžela. Amália tak úplnou náhodou prišla s dobrým nápadom, ktorý sa jej muž rozhodol podporiť a realizovať, pretože sa jeho vlastnému podnikaniu príliš nedarilo.
Spoločne založili v roku 1840 firmu Fiedor, ktorá vyrábala malé okrúhle oblátky – Tartalletes.
Ako vzniklo oblátkové kráľovstvo
Pôvodné zameranie rodinného biznisu však bolo úplne iné. Kašpar Melichar Baltazar Fiedor sa vyučil za tkáča a do Opavy sa prisťahoval z Ostravy ako tkáčsky tovariš. Tu sa v roku 1838 oženil. Jeho žena Amália pochádzala z rodiny Salingerovcov a rodina jej matky mala pekárstvo.
Súkenníctvu jej manžela sa však v Opave príliš nedarilo, konkurencia bola veľká, a tak sa Amália pokúsila vylepšiť rodinný rozpočet. Pamätala si trik svojej matky, ktorá v rodinnej pekárni deťom zo zvyškov múky kedysi piekla okrúhle oblátky, ktoré kliešťami obracala na otvorenom ohni – a pokúsila sa ich piecť tiež.
Výsledok sa vydaril a mladá Amália začala sladké oblátky pečené na ohni predávať obyvateľom Opavy, ktorí sa prechádzali každú nedeľu po promenáde v parku priamo pod oknami ich domu.
Kašpar nakoniec opustil svoje remeslo a z nápadu, ktorý mal len vylepšiť rodinnú kasu, sa stal hlavný rodinný biznis Fiedorovcov, do ktorého sa po rokoch zapojil aj ich syn Theodor.
Na scénu prišla Mária
Práve Theodor so svojou manželkou Máriou prešiel začiatkom 80. rokov 19. storočia z ručného pečenia oblátok na ich továrenskú výrobu. Keď Theodor v roku 1887 zomrel, vdova Mária prevzala popri starostlivosti o tri deti aj riadenie továrne.
Vybavovala továreň novými strojmi a novými technológiami, rozširovala sortiment aj odbyt. Jej podnik patril k významným firmám v Sliezsku i celom Rakúsko-Uhorsku a známy bol aj inde vo svete. Názov Tartalletes bol zmenený na Capri.
Mária zomrela v roku 1917, samostatného Československa sa nedožila. Svojmu najstaršiemu synovi Oskarovi však odkázala továreň ako moderný a prestížny podnik, kde po prvej svetovej vojne pracovalo šesť desiatok zamestnancov.
Oskar firmu úspešne rozvíjal až do druhej svetovej vojny, ale v roku 1946 bol so svojou ženou Christinou (príbuznou likérnického podnikateľa Rudolfa Jelínka) odsunutý do Nemecka. Jeho firma sa stala súčasťou Československých Čokoládovní Praha, potom Sliezskeho priemyslu jemného pečiva a výroba sa presunula do slovenského Figara, ktoré v roku 1958 vzniklo zlúčením čokoládovní v Trnave a Piešťanoch, kde bola oblátka premenovaná na Fidorku.
A v roku 1951 bola značka Fiedor ako samostatný podnik definitívne vymazaná z obchodného registra. Po zrode pečivární Opavia v r. 1958 sa stala súčasťou neskoršej skupiny Opavia.
Hoci sa vznik značky Opavia datuje do roku 1958 20. storočia, k zrodu tejto slávnej firmy došlo inde a inak, než sa traduje. A pri jej počiatkoch stojí jedna dáma Mária.
------
Takže zasa! Aká PÔVODNÁ Fidorka???
Aj u nej nám "bratia" Češi ukradli receptúru a názov!
Značka Opavia: Značka Opavia sa vyvinula z továrne Fiedor v Opave, založenej v roku 1958. Dnes je spájaná s výrobkami vyrábanými v troch českých továrňach.
Spolumajiteľ slovenskej Sedity Sereď, Štefan Kassay, sa podieľal na zmene receptúry a názvu Horalky, vyrábanej v Sedite dodnes.
-------
Tatranky boli prvýkrát vyrobené v roku 1955 v Pečivárňach Sereď pod názvom Tatranky, s pôvodnou náplňou z lieskových orieškov. V roku 1965 došlo k zmene, pretože lieskovce neboli dostupné, a namiesto nich sa začali používať arašidy, čo viedlo k premenovaniu na Horalky a k zmene receptúry do dnešnej podoby.
Pôvodný názov a receptúra:
V roku 1955 sa na trhu objavili pod názvom Tatranky. Pôvodná receptúra obsahovala lieskové orechy.
Zmena surovín:
V roku 1965 nastal nedostatok lieskovcov, a preto sa v tomto roku do receptu pridali arašidy.
Zmena názvu:
V dôsledku pridania arašidov bola zmenená aj značka z "Tatranky" na "Horalky".
Dnešná podoba:
Receptúra s arašidovou náplňou, ktorá sa používa dodnes, zostala nezmenená.
Výrobca:
Za zmenou stojí Štefan Kassay, ktorý sa v roku 1991 stal spolumajiteľom Pečivární Sereď a Opavie. Tieto sa neskôr stali súčasťou spoločnosti I.D.C. Holding, a.s.
Produkcia: Spoločnosť Sedita, ktorá je dnes súčasťou I.D.C. Holdingu, vyrába tieto oblátky dodnes.
-----
Takže aké OPAVIA??? Aké PÔVODNÉ OBLÁTKY Opavia???
Oblátky Tetranky aj Horalky si naši "bratia" Češi jednoducho privlastnili a vyhlásili za svoj výrobok!!!
Nikdy ním neboli!!!
To je fakt recept za všechny drobné.
1 cibule...
Jaká cibule? Malá, velká, střední, žlutá bílá, fialová?
1 kelímek zakysané smetany...
A zase! Jaký kelímek? Malý, velký?
Dávám 1* za snahu, i když se recept "úplnou náhodou" podobá na jiný (doslovně od slova do slova, CTRL+C, CTRL+V) recept, přidaný o hodně dřív...
Vidím, že kovbojské fazole nejsou zas tak klasický recept.
Pojďme se kouknout, z čeho vznikl název kovbojské fazole.
Jak název napovídá, jedná se o stravu kovbojů. Stravu, která šla rychle připravit a byla sytá. V časech kolonizace Ameriky byla fazole hlavní zeleninou, která uměla zasytit, byla plná proteinů, betaglukánů a vlákniny. Každý novousedlík i cowboy večer zalil fazole vodou, ráno je pak měl již nabobtnané. Kovbojské fazole (někdy je název K. snídaně) se dělají způsobem:
Do panvice se dá smažit špek a otáčí se. Když vytopí sádlo, dají se do nej udělat volský oči. Ty se pak vyjmout, přidají se fazole, chvíli se pečou, pak se panvice přikreje a fazole se dusí. Když lezou slupky dolů, fazole jsou hotovy. Vrátí se volský oči, prohřejou se a je vystaráno.
Moderní kovbojské fazole se dělají z konzervovaných, takže není třeba je dusit, jenom ohřát. Jinak je postup stejný. Dochucují se jenom solí!
Žádná klobása, česnek, cibule, mleté černé koření, mletá paprika, chilli, cibulka na posypání. Jestli tam tohle všechno přidáte, pak to již nejsou kovbojské fazole. Kovbojové neměli cibuli, česnek, koření bylo tak drahé že si jej nedovolil ani statkář, ne ještě kovboj. Chilli se do fazolí začalo přidávat až o hodně později - až když se vlna osidlovatelů postupně dostala až ke španělskému Mexiku. Tam se ale změnil celkový charakter kovbojských fazolí, když jim Mexičani ukázali, že udělané fazole se špekem i vejci jsou lepší v tortille...takže taky "něco" jenom ne kovbojské fazole.
Rád bych věděl, proč jste to nazvala kovbojské, když to kolem kovbojů ani nešlo? S přítomností choriza bych to spíš nazval mexické, nebo španělské, ale ne kovbojské.
Kovbojové byli honáci krav, novousedlíci z Evropy, ne Mexičania. Kovbojské fazole je název úplně jiného jídla, charakteristického pro kovboje. Jde o fazole, vejce a slaninu.
DenisaNab: No, nemáš zcela pravdu. Aby bylo maso měkké, nemusí se vykostit. Já dělám 5 podlouhých řezů až na kost. Po upečení se snadni oddělí od obou kostí a i kosti se snadno oddělí od sebe.
Co se marinování týče, na to existuje marinovací jehla a marinovací plnička. Marinovací jehlou jen propichuješ kůži a maso do hloubky. Plničkou taky propíchneš kůži a maso, ale ve "stříkačce" plničky máš marinovací směs, kterou vytiskneš přímo do masa.
Ježiš tohle je fakt návod! Jednou je kamera zepředu, pak zboku a mezitím je udělaný střih, kde UŽ část řezání chybí...
Tohle není cestopis, kde se nezajímavé části vystřihnou. Tohle je POSTUP a MUSÍ být celý. I ty "nezajímavé" části!
No až na to, že Vánoce NEJSOU křesťanský svátek.
V časech, kdy bylo křesťanství jenom malé náboženství a většina lidí stále věřila v mnohobožství přišla křesťanská církev s nápadem integrovat pohanské zvyky do křesťanství. Lití olova nebo cínu, házení střevíc, pouštění lodiček ze skořápek nebo kůry, 7 druhů cukroví, 7 svíček na stolu, česnek s medem,... to jsou pohanské tradice.
Co to proboha melete??? Punč je nápoj z červeného vína, ovocné šťávy a koření???
Ani šťáva, ani víno NRMAJÍ v punči co dělat!
Anglický vánoční punč se dělá v poměru 5-4-3-2-1.
5 slabých (voda)
4 kyselé (citrónová šťáva)
3 sladké (třtinový cukr)
2 silné (bílý rum 80%)
1 aromatický (1 malý strouhaný muškátový oříšek).
Všechno se to přivede k varu a podává se horké.
Kde tam vidíte vino a ovocnou šťávu???
To, čemu vy říkáte punč, je obyčejný alkoholový kokteil, ne punč!
Angličani by asi velice koukali jak dehonestujete jejích národní vánoční nápoj!
Kašlu na to. Napsal jsem dlhodlouhý příspěvek, jak zkaramelizovat Salko ve vodní lázni, a když jsem to odeslal, tak STRÁNKA NENALEZENA. A příspěvek na nikde...
Amália Fiedorová a jej nevesta Mária Fiedorová. Dnes sú mená týchto dvoch podnikavých dám takmer zabudnuté. Ich príbeh sa začal písať ešte pred vznikom prvej Československej republiky a spájajú ich sladkosti, ktoré v našich končinách poznajú snáď všetci. Jednou z nich je okrúhla oblátka v čokoláde – Fidorka.
Hoci sa vznik značky Opavia datuje do roku 1958 20. storočia, k zrodu tejto slávnej firmy došlo inde a inak, než sa traduje. A pri jej počiatkoch stojí jedna podnikavá dáma.
Písala sa ešte len prvá polovica 19. storočia a mladá žena nemala veľa možností, ako inak svoj biznis rozbehnúť než s pomocou a súhlasom manžela. Amália tak úplnou náhodou prišla s dobrým nápadom, ktorý sa jej muž rozhodol podporiť a realizovať, pretože sa jeho vlastnému podnikaniu príliš nedarilo.
Spoločne založili v roku 1840 firmu Fiedor, ktorá vyrábala malé okrúhle oblátky – Tartalletes.
Ako vzniklo oblátkové kráľovstvo
Pôvodné zameranie rodinného biznisu však bolo úplne iné. Kašpar Melichar Baltazar Fiedor sa vyučil za tkáča a do Opavy sa prisťahoval z Ostravy ako tkáčsky tovariš. Tu sa v roku 1838 oženil. Jeho žena Amália pochádzala z rodiny Salingerovcov a rodina jej matky mala pekárstvo.
Súkenníctvu jej manžela sa však v Opave príliš nedarilo, konkurencia bola veľká, a tak sa Amália pokúsila vylepšiť rodinný rozpočet. Pamätala si trik svojej matky, ktorá v rodinnej pekárni deťom zo zvyškov múky kedysi piekla okrúhle oblátky, ktoré kliešťami obracala na otvorenom ohni – a pokúsila sa ich piecť tiež.
Výsledok sa vydaril a mladá Amália začala sladké oblátky pečené na ohni predávať obyvateľom Opavy, ktorí sa prechádzali každú nedeľu po promenáde v parku priamo pod oknami ich domu.
Kašpar nakoniec opustil svoje remeslo a z nápadu, ktorý mal len vylepšiť rodinnú kasu, sa stal hlavný rodinný biznis Fiedorovcov, do ktorého sa po rokoch zapojil aj ich syn Theodor.
Na scénu prišla Mária
Práve Theodor so svojou manželkou Máriou prešiel začiatkom 80. rokov 19. storočia z ručného pečenia oblátok na ich továrenskú výrobu. Keď Theodor v roku 1887 zomrel, vdova Mária prevzala popri starostlivosti o tri deti aj riadenie továrne.
Vybavovala továreň novými strojmi a novými technológiami, rozširovala sortiment aj odbyt. Jej podnik patril k významným firmám v Sliezsku i celom Rakúsko-Uhorsku a známy bol aj inde vo svete. Názov Tartalletes bol zmenený na Capri.
Mária zomrela v roku 1917, samostatného Československa sa nedožila. Svojmu najstaršiemu synovi Oskarovi však odkázala továreň ako moderný a prestížny podnik, kde po prvej svetovej vojne pracovalo šesť desiatok zamestnancov.
Oskar firmu úspešne rozvíjal až do druhej svetovej vojny, ale v roku 1946 bol so svojou ženou Christinou (príbuznou likérnického podnikateľa Rudolfa Jelínka) odsunutý do Nemecka. Jeho firma sa stala súčasťou Československých Čokoládovní Praha, potom Sliezskeho priemyslu jemného pečiva a výroba sa presunula do slovenského Figara, ktoré v roku 1958 vzniklo zlúčením čokoládovní v Trnave a Piešťanoch, kde bola oblátka premenovaná na Fidorku.
A v roku 1951 bola značka Fiedor ako samostatný podnik definitívne vymazaná z obchodného registra. Po zrode pečivární Opavia v r. 1958 sa stala súčasťou neskoršej skupiny Opavia.
Hoci sa vznik značky Opavia datuje do roku 1958 20. storočia, k zrodu tejto slávnej firmy došlo inde a inak, než sa traduje. A pri jej počiatkoch stojí jedna dáma Mária.
------
Takže zasa! Aká PÔVODNÁ Fidorka???
Aj u nej nám "bratia" Češi ukradli receptúru a názov!
Spolumajiteľ slovenskej Sedity Sereď, Štefan Kassay, sa podieľal na zmene receptúry a názvu Horalky, vyrábanej v Sedite dodnes.
-------
Tatranky boli prvýkrát vyrobené v roku 1955 v Pečivárňach Sereď pod názvom Tatranky, s pôvodnou náplňou z lieskových orieškov. V roku 1965 došlo k zmene, pretože lieskovce neboli dostupné, a namiesto nich sa začali používať arašidy, čo viedlo k premenovaniu na Horalky a k zmene receptúry do dnešnej podoby.
Pôvodný názov a receptúra:
V roku 1955 sa na trhu objavili pod názvom Tatranky. Pôvodná receptúra obsahovala lieskové orechy.
Zmena surovín:
V roku 1965 nastal nedostatok lieskovcov, a preto sa v tomto roku do receptu pridali arašidy.
Zmena názvu:
V dôsledku pridania arašidov bola zmenená aj značka z "Tatranky" na "Horalky".
Dnešná podoba:
Receptúra s arašidovou náplňou, ktorá sa používa dodnes, zostala nezmenená.
Výrobca:
Za zmenou stojí Štefan Kassay, ktorý sa v roku 1991 stal spolumajiteľom Pečivární Sereď a Opavie. Tieto sa neskôr stali súčasťou spoločnosti I.D.C. Holding, a.s.
Produkcia: Spoločnosť Sedita, ktorá je dnes súčasťou I.D.C. Holdingu, vyrába tieto oblátky dodnes.
-----
Takže aké OPAVIA??? Aké PÔVODNÉ OBLÁTKY Opavia???
Oblátky Tetranky aj Horalky si naši "bratia" Češi jednoducho privlastnili a vyhlásili za svoj výrobok!!!
Nikdy ním neboli!!!
1 cibule...
Jaká cibule? Malá, velká, střední, žlutá bílá, fialová?
1 kelímek zakysané smetany...
A zase! Jaký kelímek? Malý, velký?
Dávám 1* za snahu, i když se recept "úplnou náhodou" podobá na jiný (doslovně od slova do slova, CTRL+C, CTRL+V) recept, přidaný o hodně dřív...
Pojďme se kouknout, z čeho vznikl název kovbojské fazole.
Jak název napovídá, jedná se o stravu kovbojů. Stravu, která šla rychle připravit a byla sytá. V časech kolonizace Ameriky byla fazole hlavní zeleninou, která uměla zasytit, byla plná proteinů, betaglukánů a vlákniny. Každý novousedlík i cowboy večer zalil fazole vodou, ráno je pak měl již nabobtnané. Kovbojské fazole (někdy je název K. snídaně) se dělají způsobem:
Do panvice se dá smažit špek a otáčí se. Když vytopí sádlo, dají se do nej udělat volský oči. Ty se pak vyjmout, přidají se fazole, chvíli se pečou, pak se panvice přikreje a fazole se dusí. Když lezou slupky dolů, fazole jsou hotovy. Vrátí se volský oči, prohřejou se a je vystaráno.
Moderní kovbojské fazole se dělají z konzervovaných, takže není třeba je dusit, jenom ohřát. Jinak je postup stejný. Dochucují se jenom solí!
Žádná klobása, česnek, cibule, mleté černé koření, mletá paprika, chilli, cibulka na posypání. Jestli tam tohle všechno přidáte, pak to již nejsou kovbojské fazole. Kovbojové neměli cibuli, česnek, koření bylo tak drahé že si jej nedovolil ani statkář, ne ještě kovboj. Chilli se do fazolí začalo přidávat až o hodně později - až když se vlna osidlovatelů postupně dostala až ke španělskému Mexiku. Tam se ale změnil celkový charakter kovbojských fazolí, když jim Mexičani ukázali, že udělané fazole se špekem i vejci jsou lepší v tortille...takže taky "něco" jenom ne kovbojské fazole.
Kovbojové byli honáci krav, novousedlíci z Evropy, ne Mexičania. Kovbojské fazole je název úplně jiného jídla, charakteristického pro kovboje. Jde o fazole, vejce a slaninu.
Co se marinování týče, na to existuje marinovací jehla a marinovací plnička. Marinovací jehlou jen propichuješ kůži a maso do hloubky. Plničkou taky propíchneš kůži a maso, ale ve "stříkačce" plničky máš marinovací směs, kterou vytiskneš přímo do masa.
Tohle není cestopis, kde se nezajímavé části vystřihnou. Tohle je POSTUP a MUSÍ být celý. I ty "nezajímavé" části!
V časech, kdy bylo křesťanství jenom malé náboženství a většina lidí stále věřila v mnohobožství přišla křesťanská církev s nápadem integrovat pohanské zvyky do křesťanství. Lití olova nebo cínu, házení střevíc, pouštění lodiček ze skořápek nebo kůry, 7 druhů cukroví, 7 svíček na stolu, česnek s medem,... to jsou pohanské tradice.
Ani šťáva, ani víno NRMAJÍ v punči co dělat!
Anglický vánoční punč se dělá v poměru 5-4-3-2-1.
5 slabých (voda)
4 kyselé (citrónová šťáva)
3 sladké (třtinový cukr)
2 silné (bílý rum 80%)
1 aromatický (1 malý strouhaný muškátový oříšek).
Všechno se to přivede k varu a podává se horké.
Kde tam vidíte vino a ovocnou šťávu???
To, čemu vy říkáte punč, je obyčejný alkoholový kokteil, ne punč!
Angličani by asi velice koukali jak dehonestujete jejích národní vánoční nápoj!
1 2 3 … 5 Další