První republika s Kristinou: Upečte si křupavé preclíky stejně jako maminky svým dítkám před sto lety na Liščí neděli

Předvelikonoční půst

Po masopustním úterý následuje Popeleční středa, kterou začíná půst před Velikonocemi. Trvá 40 dní a neděle se do něj nezapočítávají. Velikonoce se slaví první neděli po prvním jarním úplňku, který nastane po jarní rovnodennosti. Od této neděle, zvané Hod boží velikonoční, se počítá šest neděl zpět.

Na Popeleční středu dává kněz věřícím na čelo popelec – znamení kříže popelem – a připomíná jim tak pomíjivost lidského života. Popel byl odedávna symbolem očisty. Lidé si jej sypali na hlavu jako znamení pokání a snahy očistit tělo i duši. Půst tak nebyl jen omezením v jídle, ale především duchovní přípravou na Velikonoce.

Velikonoce připomínají ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista a půst představuje období ztišení, zklidnění a návratu k podstatě života. Člověk by se měl obrátit do svého nitra, zpytovat svědomí, utříbit si myšlenky, jíst a žít střídmě, darovat almužnu a uklidit domov.

Praktický význam půstu

Dnes si půst často spojujeme s omezením masa, sladkostí nebo alkoholu a vnímáme jej jako jakýsi jarní detox. V minulosti měl však mnohem hlubší význam.

Na konci zimy se tenčily zásoby potravin a příroda byla na své dary zatím skoupá. Lidé proto jedli střídměji, trávili více času doma, modlili se, rozjímali, uklízeli, opravovali náčiní a připravovali se na jarní práce. To, co ušetřili, dávali potřebným. Půst byl spojen s milosrdenstvím, almužnou a solidaritou, které spolu s modlitbou tvořily jeho podstatu.

První postní neděle

Neděle se do předvelikonočního půstu nepočítají, protože připomínají radost z Vzkříšení. V neděli bylo možné dát si maso, o čtvrté neděli se dokonce konaly zábavy a námluvy.

Každá z šesti postních nedělí má své jméno a význam. První se nazývá Černá nebo také Liščí. Černá podle smutečního šatu, který ženy v půstu nosily. Připomíná vážnost a střídmost tohoto období. Název Liščí se váže k milé lidové tradici: říkalo se, že liška přináší dětem do zahrady nebo sadu preclíky. Ty se někdy navlékaly na barevné stužky a věšely na větve stromů, kde je děti hledaly.

Symbolický význam preclíků

Preclíky patří k nejstarším postním pokrmům. Původně se pekly jen z mouky, vody, špetky soli a kmínu. Přidávalo se k nim malé množství tuku, jen aby se těsto spojilo. Bývaly proto tvrdší a křupavé. Jsou známé už od středověku a jejich tvar připomíná sepjaté ruce při modlitbě. Preclíky se rychle staly symbolem pokory a záhy je za svůj znak přijali pekaři.  

Podle prvního českého etnografa přelomu 19. a 20. století Čeňka Zíbrta se na Hořovicku, Berounsku a Křivoklátsku pekly preclíky už v noci před první postní nedělí. Na Moravě se zase připravovaly častěji až na čtvrtou postní neděli.

Preclíky se objevují i v Domácí kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, která do nich ovšem přidává máslo, kvasnice, žloutky a smetanu. Některé starší kuchařky doporučují ponořit syrové preclíky do vroucí vody a až pak je posypat solí či kmínem a upéct. V rámci projektu Retrovaření, ve kterém hledám převážně prvorepublikové recepty v dobových novinách a kuchařkách, zkouším je a upravuji na dnešní chutě a postupy, jsem pekla preclíky namočené ve vroucí vodě i bez namočení a nepozorovala jsem rozdíl.

Preclíky na Liščí neděli

Tyhle preclíky podle receptu starého nejméně sto let chutnají výborně první den. Jsou tužší, druhý den začnou tvrdnout. Výborné jsou samotné i namazané máslem. 

Na dva plechy potřebujete: 400 g hladké mouky, 20 g čerstvého droždí, 1 lžičku krupicového cukru, 200 ml mléka, špetku soli, 60 g másla, špetku muškátového oříšku a anýzu podle chuti. Na posypání: černý sezam, mák, kmín nebo hrubozrnná sůl.

Jak na to?

1. Mléko ohřejte, aby bylo vlažné. Rozdrobte do něj droždí a promíchejte ho s cukrem. Nechte vzejít kvásek, trvá to zhruba 10–15 minut, až se na hladině objeví hustá pěna.
2. Máslo rozehřejte a nechte zchladnout. Mouku prosejte do mísy, osolte a promíchejte s muškátovým oříškem a anýzem.
3. Přilijte vzešlý kvásek a rozpuštěné máslo a vypracujte hladké nelepivé těsto. Nechte vykynout na teplém místě stranou průvanu, až zdvojnásobí svůj objem. Trvá to zhruba 45 minut.
4. Vykynuté těsto vyklopte na nepřilnavou plochu nebo lehce pomoučený vál. Odkrajujte z něj stejně velké díly. Z každého vyválejte váleček a stočte ho do tvaru preclíku.
5. Preclíky skládejte na plech vyložený pečicím papírem, posypte je mákem, kmínem nebo solí a pečte v předehřáté troubě na 170 °C zhruba 20–30 minut.  

   

   Autor: Kristina Šemberová

   novinářka

   Kristina Šemberová píše už 13 let o jídle, ještě déle zkoumá období první republiky a zjišťuje, jak se u nás jedlo a jak se o tom psalo. Své objevy a zajímavé dobové recepty zveřejňuje na stránce Retrovaření, na Instagramu a na webu. Přes stovku vybraných prvorepublikových sladkostí sepsala do kuchařky Sladká první republika. Je autorkou kuchařek Neštěkej a jez! a Víno ve sklence a na talíři.