Cukrová vata je vzpomínka na dětství! Stroj na její výrobu vynalezli dva zubaři

Chvála zubařům!

V roce 1897 jistý zubař William Morrison a cukrář John Wharton společně navrhli a patentovali stroj na výrobu cukrovinek. Šlo o kovovou misku, jejíž součástí byla centrální rotující hlava naplněná krystalovým cukrem a ten se ven dostával malými otvory v jejím plášti. Celá věc fungovala tak, že ohřívač v horní části hlavy roztavil cukr a proměnil jej na sirup. Současně odstředivá síla, kterou vyvíjela rotující hlava otáčející se rychlostí 3 400 otáček za minutu, tlačila tekutý cukr malými otvory ven. Jak sirup vylétal skrz dírky, ihned tuhl do dlouhých tenkých vlasů. Sirup se totiž ochladí tak rychle, že cukr nedostane šanci znovu krystalizovat a místo toho vytvoří neuspořádanou pevnou látku.

Elektrickému stroji na výrobu cukrové vaty od Morrisona a Whartona se poprvé dostalo pozornosti na světové výstavě v Louisianě v roce 1904. Podle odhadů se jí zúčastnilo 20 milionů lidí, kterým Morrison a Wharton prodali 68 655 porcí cukrové vaty. Balili je do dřevěných krabic a prodávali jako „vílí nitky“.

Cukrová vata

Označení cukrová vata se začalo používat ve 20. letech minulého století díky Josefovi Lascauxovi, dalšímu zubaři, který vyráběl cukrovinky. Lascaux se pokusil vylepšit původní stroj na výrobu vaty od Morrisona a Whartona, jelikož ten se při provozu neustále třásl, chrastil a občas se i rozpadl. Problém nakonec vyřešil v roce 1949 přidáním pružinové základny, jež odstartovala další inovace, díky kterým se vata začala krásně navíjet na špejle.

Jakýsi předchůdce cukrové vaty se údajně objevil už v Číně a v Persii. Více o sobě ale dala vědět přibližně v 15. století, kdy kreativní italští kuchaři vyráběli fantastické sochy ze stočeného cukru. Nejprve ho roztavili, poté roztáhli vidličkou a tenké prameny přehodili přes dřevěnou rukojeť koštěte. V 16. století byl Jindřich III. Francouzský při státní návštěvě Benátek poctěn banketem, kde byly doplňky vyrobené z cukru, a to včetně ubrusu. Na začátku 19. století se proslavila francouzská šéfkuchařka celebrit Marie-Antoine Carême svými větrnými mlýny, fontánami, gondolami, chrámy a paláci. Vše samozřejmě vyráběla z cukru, tedy přesněji z cukrové vaty.

Světe, div se!

I když cukrová vata má do zdravého stravování hodně daleko, je překvapivě minimálně kalorická; na jednu porci obsahuje pouhých sto pět kalorií. Důvodem je to, že cukrová vata je většinou nekalorický vzduch. Zbytek je však čistý cukr. A pokud jste právě na takovou pochoutku dostali chuť, máme pro vás dobrou zprávu. I když momentálně nefungují žádné poutě ani trhy či cokoliv podobného, prodávají se malé domácí přístroje na výrobu vaty, takže si trochu té dětské radosti můžete udělat i doma v kuchyni.