Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Na Čarodějnice se jedly makové koláče a mrváň, ale žádné maso. Proč?
Zdroj: Toprecepty, Hella

Pálení čarodějnic je zvykem, který si připomínáme vždy 30. dubna v noci. Velké táboráky a často i alkohol k tomuto svátku prostě patří, jak to ale bylo dříve? Kde se tento zvyk vzal a co se jedlo?

Pozor na čarodějnice!

Díky slavné básni Karla Hynka Máchy je pro nás Čechy První máj speciálním dnem a svátkem zamilovaných. Ale ani večer, který mu předchází, není obyčejný. Pálení čarodějnic, které 30. dubna slavíme - dnes už zpravidla jen popíjením a opékáním špekáčků nad ohněm - je zvláštní. Podle českého kulturního historika a folkloristy Čeňka Zíbrta není zvyk pálení ohňů v předvečer prvního máje zmiňován v žádných staročeských historických pramenech. Svátek čarodějnic jsme tak zřejmě podle odborníka přebrali od germánů, kteří slaví takzvanou. Valpuržinu noc podle Valpurgy, svaté patronky chránící právě před čarodějnicemi. Kristýna Mikscheová ve své studii Současná podoba pálení čarodějnic: Vynalezená tradice? ovšem uvádí, že za komunistického režimu byl tento svátek běžný a vládnoucí strana jej dokocne toužila zneužít ve prospěch vlastní propagandy tím, že se snažila zapalované ohně nazývat "vatrami míru".

Faktem je, že strach z čarodějnic byl v lidech od nepaměti. V knize Magia Naturalis pocházející z roku 1560 je například detailně popsán čarodějnický sabat. Čarodějnice se na sletu měly předhánět v tom, která předvede účinější jed. Divoké ženy tancovaly kolem ohně v rytmu hudby, která hrála pozpátku, vzývaly ďábla a vařily lektvary. V Magia Naturalis je dokonce uveden přesný recept na kouzelnou mast, kterou se čarodějky měly o sabatu natírat; míchal se z tuku nevinného hocha, aloe, oměje, durmanu, rulíku, topolového listu a kadidla. V pohanských dobách lidé před čarodějnicemi schovávali maso, ale i mléko a máslo. Platilo, že o Valpuržině noci nesmělo ze stavení vyjít nic, co pocházelo z hospodářského dobytka, protože kolemjdoucí čarodějnice by se toho mohla zmocnit a kravku nebo vepříka tak uhranout. Pekly se makové koláče a mrváň, pečivo z kynutého těsta a lipových květů, které ve staročeské kuchyni nechybělo při žádné slavnosti nebo speciální události.

Beltaine - svátek plodnosti

V souvislosti s Valpuržinou nocí je potřeba zmínit i galeské zvyky. Galové totiž v předvečer prvního máje slavili svátek Beltain, který dnes přijali za svůj moderní vyznavači pohanských náboženství a magie. Beltain byl především svátkem plodnosti, kdy se ale muselo něco obětovat, aby mohl vzejít nový život. V noci se zapalovaly ohně a dobytek se vyháněl na pastvu. Zvířata byla hnána právě mezi těmi velkými ohni, protože je to mělo očistit. Podle knihy Keltské bájesloví od Jamese Mackillopa se na Beltain do noci hodovalo a pilo a podávala se jídla s afrodiziakálním účinkem - například chřest, nakládaný zázvor, banán nebo i šafrán - protože smyslem večera bylo intimní spojení muže a ženy. Zároveň se ten večer mohly uzavírat sňatky na zkoušku; mladí milenci si podali ruce přes kámen s dírou a mohli být svoji rok. Pokud to neklapalo, prostě se rozešli každý svou cestou bez dalších závazků.

Témata: tradice, tradiční kuchyně, historie, zajímavosti, pohanské zvyky

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Související obsah

Edice Toprecepty.cz

Kuchařky a kalendář

Naše kuchařka

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům