Den špenátu
Špenát chutná skvěle v kombinaci se smetanou, plísňovým sýrem a těstovinami nebo bramborovými gnocchi. Výborně také funguje jako náplň do masových… Více o významném dni
Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání
27. 4. 2023 Zahrada
Jaro je ideální doba pro pěstování nejrůznějších druhů listové zeleniny. Vedle oblíbených salátů si zkuste zakoupit i semínka špenátu. První listy sklidíte asi za měsíc. Máte nejvyšší čas, pěstování během teplých měsíců má svá úskalí a špenát jde rychleji „do květu“. Kromě výsevu přímo na záhon je možné podobným způsobem provést výsev například do truhlíku či jiné větší nádoby.
Špenát je ideální na nejrůznější saláty, příp. do těstovinových jídel či polévek. Snadno a rychle vám vyroste na záhoně i v truhlíku. Špenát má kořeny velmi mělké, proto špatně snáší vysychání půdy.
Vybíráme mu tedy spíše stanoviště chráněné před odpoledním sluncem. Vyžaduje hlinitopísčité půdy s dostatkem živin a vláhy. Vysévá se nejčastěji přímo do záhonu do řádky o hloubce cca 2 cm. Trpí při nedostatku vláhy, při suchém jarním počasí budete nuceni pro jeho mělké zakořenění často zalévat. Opatrně také při pletí záhonku, abyste okopáváním nepoškodili kořenový systém.
Na sklizeň špenátu se můžeme těšit asi pět týdnů po výsevu. Máme dvě možnosti – buď otrhávat největší listy, anebo vyřezávat postupně největší rostlinky i s krátkou částí kořínku. Tímto způsobem dochází k jednocení a menší sousedící rostlinky mají pak šanci dorůstat.
Kalendář Celý kalendář
Špenát chutná skvěle v kombinaci se smetanou, plísňovým sýrem a těstovinami nebo bramborovými gnocchi. Výborně také funguje jako náplň do masových… Více o významném dni
Špenát je nenáročný na péči a vyroste vám jak na záhoně, tak i v nádobách na balkoně. K pěstování na balkoně si připravte truhlík opatřený odtokovými otvory – pro mělké kořenění špenátu využijete spíš nádobu dlouhou či širokou než hlubokou, substrát pro pěstování zeleniny (hlinitopísčitou struktura, neutrální pH), lopatičku, odstátou vodu(nebo dešťovou máte-li) v malé konvičce či rozprašovači a zvolená semínka špenátu.
Vyséváme do připraveného řádku. Ty by měly být tak 15 cm od sebe, záleží tedy na velikosti zvolené nádoby. Semínka zahrneme, lehce přimáčkneme. Takto přichystané pravidelně a opatrně zaléváme, ovšem pozor na přelití a velký proud, abychom si klíčící rostliny nevyplavili. Nádobu nevystavujeme na slunce, špenát preferuje totiž spíše přistíněné stanoviště a na přímém slunci vám bude brzo kvést.
Mohlo by vás zajímat
Jarní mrazíky špenátu neuškodí, ale na pěstování přezimujících odrůd nejsou nádoby vhodné. Poslední, podzimní sklizeň si zajistíme výsevem během srpna. Velká výhoda pěstování v nádobách spočívá v tom, že vaši sklizeň neohrožují jinak na zahradě všudypřítomní plži. Pro balkonové pěstování preferujeme odrůdy určené k řezu listů, označované jako baby špenát – např. Harp či Fuji. Ale velký pozor, špenát mění své chuťové vlastnosti v okamžiku, kdy jde do květu – to už bývají listy nahořklé. Sklizeň také není doporučována za horkého nebo naopak mokrého počasí, listy špenátu snadno vadnou a zapaří se.
Zdroje informací:
Časopis Naše krásná zahrada 2/2023
Kniha Zelenina na zahrádce, A. Dolejší
Témata
Mohlo by vás zajímat