Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Babské rady pro lepší sklizeň: Před plísněmi chrání rajčata a okurky postřik z mléka a výluh z česneku, postřik z kapradin odpudí slimáky
Zdroj: Freepik, prostooleh

Určitě chcete, aby vám zahrada dělala radost. Vaše úsilí může pokazit nějaká chybička, nebo škůdce a vám zbydou jen oči pro pláč a vztek na tím, že jste do toho všeho vložili svou práci a čas, a výsledky se nedaří. Co tedy rozhodně zkusit a co v žádném případě nedělat?

Obecné zákonitosti pěstování

Existují základní poučky o tom, kde nejlépe vysazovat tu kterou zeleninu - u teplomilné zeleniny co nejvíce na slunce, plodové zelenině hodně vyhnojit stanoviště. Je dobré pěstovanou zeleninu pravidelně okopávat a vytrhávat plevel, se kterým musí jinak zelenina soupeřit. V příručkách zase najdete, jak a čím a kdy hnojit a zalévat. Všechny tyto drobnosti vytvářejí složitou skládanku, a když vše klapne, tak nakonec sklidíme šťavnatou a zdravou úrodu. A jak si pomoci ke šťavnatým rajským a křupavým okurkám?

Zalévání rajčat a okurek

Nikdy nezalévejte studenou vodou, používejte odstátou a zalévejte ideálně v ranních hodinách přímo ke kořenům. Je vždy lepší zalévat raději více než často. U rajských pozor také na cákance - při zálivce či za prudkých dešťů se na rostlinu odráží bláto. Je proto vhodné záhony mulčovat (např. posekanou trávou ze sekačky, dobré jsou také kopřivy, přihrnovat se dá i kompost). Je vhodnodné půdu občas opatrně okopat, aby se netvořily kolem louže. Okurky se vyplatí navádět a vyvazovat vertikálně, než je nechat růst na zemi.  Rajské i okurky jsou náchylné na plísně a není nutné si špatným způsobem zalévání zadělávat na problém.

Pozor na plíseň

Ani správné zalévání a dostatečné rozestupy mezi rajskými nezaručí, že se vaší zahradě vyhne obávaná plíseň. Skvělým preventivním opatřením bývá kombinovaní zeleniny s afrikány. Do záhonku si určitě pár těchto květin vysaďte, vypadají pěkně a umí to i na molice a mšice, které skvěle odpuzují. Rajské mějte hlavně daleko od pěstovaných brambor, ani je nesázejte na stejné stanoviště, kde rostly brambory rok minulý. Někdo přistupuje k preventivním postřikům, někdo zalarmuje podle situace, která je rok od roku jiná. Choroba dokáže v některých letech zničit úrodu kompletně. Pokud už se plísně objeví, je čas na chemii, sice postupným odlamovaným napadených částí lehce postup zpomalíte, ovšem ne zcela (napadené rostliny části likvidujeme ideálně spálením, nedáváme do kompostu).

Domácí preventivní postřiky proti plísním

Skvěle vám poslouží obyčejné mléko. Udělejte si do rozprašovače či postřikovače jednoduchý postřik, kdy na jeden díl mléka dáte jeden díl odstáté vody. Mléko se používá čerstvé, dá se užít i syrovátka či kefír. Postřik udělá na listech ochranný film (je dobré nezapomenout na spodní části listů). Takovýto postřik se dá zopakovat několikrát do týdne. Pamatujte, jde o prevenci, která slouží i jako kvalitní hnojivo, neboť i přes listy jsou rostliny schopné přijímat potřebné látky. Do roztoku je možné přidat pár kapek jodu. Použít se dá jak na rajčata, tak i na okurky. Jinou variantou postřiku je výluh z česneku, kde se dají využit jeho fungicidní účinky. Preventivní ošetřování česnekovým postřikem dokáže plísním úplně zabránit. Recept je jednoduchý: 10 g rozdrceného česneku zalijeme jedním litrem horké vody a necháme 24 hodin odstát, poté výluh naředíme v poměru 1:3 s vodou, dáme do postřikovače a můžeme aplikovat na rostliny. 

Koupit se dají i preventivní postřiky na přírodní bázi, takže nemusíte přemýšlet nad domácími "odvary". Velkým pomocníkem v boji s plísňovými chorobami je houba Polyversum. Tato parazitická houba působí právě na plísňová onemocnění, která trápí rajské a okurky. Dá se použít do zálivky i postřiků, za balení dáme něco málo přes 100 korun a určitě stojí za vyzkoušení.

A co na škůdce

Na savé škůdce vyzkoušejte postřik z kopřiv, poslouží i obdobný z kapradí. Naplníme kbelík listy kapradí (či kopřiv - ideálně v době, kdy nekvetou, příp. jen horní části) a dolijeme vodou, pak necháme přikryté odstát. Občas je vhodné obsah nádoby zamíchat a kvasit necháme tak 2 týdny. Poté naředíme v poměru 1:10 a můžeme použít na zálivku (kdy slouží jako přírodní hnojivo), příp. na postřik, protože umí odlákat savý a žravý hmyz. Na savý hmyz platí i jícha z kapradin (kapraď samec), v silnějším zákvasu dokáže odpudit i slimáky. 

Zdroje informací:

Kniha Chemie na zahrádce, Zakopal - Šedivý a kol.

zahradnickykalendar.cz: Na škůdce lze jít i bez chemie

zahradnictví-flos.cz: Jak na kopřivovou jíchu

nkz.cz: Deště přicházejí. Už jste ochránili svá rajčata postřikem z mléka?

pestujeme.cz: Neobvyklý, přesto účinný mléčný postřik zajistí rajčatům potřebnou ochranu

osetreno.cz: Chytrá houba

veronica.cz: Co s nevítaným hmyzem na zahrádce?