Judita Durynská: Matka Přemysla Otakara I. nejraději popíjela minerální vodu z Teplic a možná i díky tomu se dožila vysokého věku

Co víme o Juditě Durynské?

Judita pocházela z rodiny durynského lankraběte (hrabě, který podléhal přímo císaři – pozn. aut.) Ludvíka I. Přesné datum jejího narození neznáme, bylo to kolem roku 1135 na hradě Wartburg v západní části Durynska. 

Do Čech se dostala roku 1153 jako druhá manželka o skoro dvě desetiletí staršího ovdovělého knížete Vladislava II. a vyvdala s ním čtyři děti. Společně pak měli ještě další tři, z nichž nejznámější je Přemysl Otakar I.

Vladislav roce 1158 získal královský titul a z knížete Vladislava II. se stal králem Vladislavem I. a Judita královnou. Za zmínku stojí, že po své manželce Vladislav pojmenoval první kamenný most pod Pražským hradem, který stál v místě dnešního Karlova mostu.

Jídelníček královské rodiny

O svatební hostině tohoto páru nic nevíme. Na základě mnoha dochovaných pramenů však si můžeme představit, jaký byl jídelníček tehdejší „první rodiny“. Druhá polovina 12. století nabízela šlechtě mnoho pochoutek. 

Začněme masem. Symbolem bohatství byla zvěřina a další čerstvé maso, hovězí i vepřové. Výjimkou nebylo ani pro nás nezvyklé maso –  ve středověku se běžně konzumovali ježci, veverky, sysli nebo žáby. Maso se ochucovalo dostupným aromatickým kořením, tedy majoránkou, libečkem, tymiánem, koprem, šalvějí a kmínem. Chuť vylepšil i česnek nebo cibule.

Cizokrajné koření a sladké omáčky

Kuchaři, kteří připravovali pokrmy králi Vladislavovi a jeho manželce Juditě, měli ovšem k dispozici i koření dovážené z daleké ciziny, šlo o např. pepř a šafrán. K masu se servírovaly různé omáčky, většinou sladké s medem nebo dostupným ovocem, jako byly mj. švestky.

Přílohou byly různé druhy chleba a královská rodina si mohla dovolit kromě piva zapíjet pokrmy vínem, i když to se mezi šlechtou rozšířilo pořádně až o dvě století později za vlády Juditina „prapra“ vnuka Karla IV.

Judita si oblíbila termální prameny

Zřejmě někdy kolem roku 1150 navštívila královna Judita okolí Teplic a zaujaly ji termální prameny. Zjistila, že některé z přirozeně perlivých pramenů pomáhají při obtížích se zažíváním či blahodárně působí na močové cesty. Koupání v termální vodě ulevilo i při bolestech páteře a kloubů. 

O Juditě soudobí kronikáři psali jako o „...paní znamenité krásy, ducha neobyčejného a téměř mužského, mysli smělé a podnikavé, milovnici nauk a literatury, zběhlé i v řeči latinské a ve věcech politických“. V dnešní době by Judita byla úspěšnou podnikatelkou a manažerkou, tehdy položila základy lázeňství. 

Pomohla jí minerálka k dlouhému životu?

Po smrti manžela (1174) se Judita do Teplic vrátila. Tam podle Dalimilovy kroniky v polovině 12. století založila klášter, ve kterém pak žila. V klášteře se osobně věnovala péči o nemocné právě za pomoci termálních léčivých pramenů. Díky ní se Teplice pyšní tím, že jsou nejstaršími lázněmi ve střední Evropě.

V Teplicích Judita zemřela, přesné datum opět není známé, zřejmě mezi lety 1210–1215. A ještě malá poznámka na závěr: Když antropologové v polovině 20. století objevili její ostatky, mj. zjistili, že zemřela ve věku 75–80 let ve skvělém zdravotním stavu.

Že by to bylo popíjením minerálky?

Zdroje informací:

Kronika tak řečeného Dalimila

lazneteplice.cz: Bílinská kyselka

koukalici.cz: Středověká kuchyně

kudyznudy.cz: Judita Durynská – česká královna a druhá manželka Vladislava II.

curiavitkov.cz: Čas jídla: Stravování ve středověku