Šílený díl Ano, šéfe! přinesl knedlíky v krvi i slzy personálu. Zklamaly jsme, plakala na konci provozovatelka Olena
26. 9. 2025 Rozhovory a reportáže
Přesně 101. epizoda Ano, šéfe! byla odvysílána včera. Štáb tentokrát zavítal do pražské restaurace, kterou vedla Olena z Ukrajiny. Jídlo podle šéfa chutnalo jako obnošená pošťácká brašna. A my, chtě nechtě, musíme jeho slova potvrdit. Pojďte se podívat, jaké to bylo na natáčení.
Hospoda super, jen bez lidí
Na natáčení pořadu Ano, šéfe! jsme dorazili v září loňského roku. Tehdy provozovala Starosuchdolskou restauraci Olena z Ukrajiny, která do Česka přišla před pětadvaceti lety. V době natáčení měla podnik na starosti pouhých pět měsíců a potíž byla v tom, že tam chodilo málo lidí...
Právě proto si povolali „velkého šéfa“, aby pomohl dát restauraci takzvaně do pucu a hlavně do provozuschopné podoby. „Jde jim to jak psovi pastva, ale na to jsme si za těch sto dílů asi dobře zvykli,“ komentoval Zdeněk Pohlreich podnik na začátku natáčení.
Zato majitelka to viděla jinak. Ivanku, číšnici, a Marušku, kuchařku, si pochvalovala a dobré podle ní bylo i jídlo. „Problém je, že sem nechodí lidi,“ stěžovala si.
Zdeněk Pohlreich si objednal topinky s pikantní masovou směsí, svíčkovou, guláš, krkonošské kyselo a vepřové výpečky s knedlíkem a se zelím. Konkrétně tohle jídlo jsme na místě ochutnali taky a ještě než se vyjádřil samotný šéfkuchař, my měli jasno.
Výpečky s houskovým knedlíkem a zelím nás zklamaly na celé čáře. Šťáva od masa tam nebyla prakticky žádná, knedlíky byly suché a jediné jakž takž poživatelné bylo zelí. Podobný názor měl i Zdeněk, který na dotaz Oleny, jak mu chutná, odpověděl: „Nechutná mi to, vůbec nic.“
Načež majitelku, která mu stála za zády, požádal, aby ho nechala v klidu dojíst. „Chutná to jak vobnošená pošťácká brašna,“ vyjádřil se ke svíčkové a pak dodal: „Jestli chcete slyšet pravdu, tak je to šílený."
Mohlo by vás zajímat
Knedlíky v krvi...
A šílené věci našel šéfkuchař i v kuchyni. Například knedlík, který byl doslova zalitý vytékající krví z kuřecího masa, protože byl skladován ve stejné nádobě. Měli jsme společně s šéfkuchařem asi velké štěstí, že se nám po ochutnávce před rokem nic nestalo.
To, že do restaurace nechodili lidi, by kromě zanedbaného interiéru a oprýskaných zdí mělo být už tehdy varováním. Staré moudro šéfkuchařů říká, že podnik, kde je prázdno, je pro návštěvu riskantní. Mimo jiné hrozí, že se tam budou točit a různě kreativně upravovat stará neprodaná jídla, a to fakt nechcete.
Ani se nedivíme, že kuchařka Oxana den před natáčením raději dala výpověď. K chlubení tam toho opravdu moc nebylo.
Zdeněk Pohlreich přesto dělal, co mohl, aby podniku ukázal lepší cestu. Při rozhovoru s Olenou zjistil, že je podnik každý měsíc ve velké ztrátě.
Zátěžový test
Zdeněk, jako pokaždé, i zde podrobil personál takzvanému zátěžáku. Na zátěžový test přišlo najednou opravdu hodně lidí, což se ale ví a očekává už předem. Přesto ještě půl hodiny před otevíračkou suroviny ještě nebyly na místě, ale to provozovatelku Olenu nechávalo v klidu.
Průběh testu byl tedy také očekávatelný. Obsluha byla zmatená, nevěděli, kam co dát, hosté čekali hodinu a půl na jídlo a jeden zákazník objednávku i vrátil. Tohle nezvládal ani personál. „Já se jdu zastřelit, na to nemám," ulevovala si servírka.
Další den dostal Zdeněk Pohlreich jídlo konečně na úrovni. Dobře připravený boršč a ukrajinské holubky splnily nároky drsného šéfkuchaře, který posléze, jako v každé epizodě, učil personál vařit efektivně a dobře.
„Dělali jsme blbosti," reagovala Olena a přiznala, že jídlo, které servírovali předtím, dobré opravdu nebylo, a slíbila nápravu.
Zdeněk Pohlreich ale při svém návratu nadšený opět nebyl. Na začátku kritizoval přepálené ceny. Částka bezmála 300 Kč za pečená kuřecí křídla mu připadala přemrštěná. Po změně ceny na 179 Kč mu přišlo jídlo zase podceněné.
Ochutnávka jídel byla také rozpačitá. „Co chybí těstovinám na soli, je ve vepřovém. Je to ochucené fakt chlapsky. Kuřecí rizoto není vábné na pohled ani na chuť. Steak je neukrojitelnej, neukousnutelnej, je to tvrdý jak broky. Nevím, co by se muselo stát, abych se sem na takové jídlo vrátil.“
Kvůli tomu všemu Zdeněk nakonec hvězdičku neudělil. „Je potřeba na tom důkladně zamakat,“ prohlásil a personál tím rozplakal. „Snažily jsme se a všechny jsme zklamaly,“ neudržela slzy Olena. „Pan Pohlreich si jen tak přijde a všechny nás vyřídí.“
Restauraci Starosuchdolská dnes už Olena ze zdravotních důvodů neprovozuje. A možná je to tak pro všechny lepší.
Témata
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více