Ze života aneb To se také stalo...

Eli, Bůh no..bůl..to je sice velký rozdíl, ale já psala něco úředního a taky takový překlep a všimla jsem si ho, až mi poslali odpověď..něco ve stylu...píšu Vám, vážení, jsem napsala pí...u Vám..vážení

Isu, taky dobré... Jsem se zasmála...
Ovšem říct místo Bůh ...no, to co jsem řekla já (to nejde opakovat), to je trapas na entou... I když mě ten můj překec odrovnal, nesměla jsem na sobě nechat nic zdát... Pochechtávání ze sálu jsem ale zaslechla. To je tenký led...úcta, víra a já to takhle zvořu, protože se debilně přeřeknu...

jo a Elizo - proto tu to forum je...abych se vykecaly

Eli, taky jsem asi 3 roky učila, hned po vejšce na matematickém gymnáziu - hlavně programování, algoritmizaci, informatiku a matiku...žáky velmi pobavil můj překec "Vytvořte algoritmus na aritmetický průjem dané N-řady" a taky ne zrovna slavně zvolené těleso při vysvětlování permutací a kombinací v rámci kombinatoriky "Představte si, že mám dvě koule..." asi jsem měla zvolit třeba kostky, takto se ze zadní řady ozvalo "Sorry, to si fakt nepředstavím..."...no a potože mně bylo 23, vlastně stejné jelito jako tito čtrvrťáci, tak jsme byli do konce hodiny totálně odrovnaní všichni

Tak já ještě jednu a pak už toho nechám, aby to nevypadalo, že se tu vykecávám...
Někteří možná víte, že kromě jiného také učím. Nejhorší trapas - překec - se mi stal na UK před projekcí filmu Nebe nad Berlínem, kde jsou hlavními postavami andělé. Chtěla jsem říct (velmi učeně a vážně): "Wendersovi andělé podléhají spíše řádu určitého metafyzického intelektu než Boží vůli... Ovšem moje věta končila: "...metafyzického intelektu než VOLÍ BŮ...(pauza, co to ze mě vypadlo) pardon...boží vůli"...
Uznejte...

Janiii,

Isahu,

Pajaska,

Když jsem byla v 9.měsíci s dcerou, nastoupila jsem do tramvaje...všechna místa obsazená, stálo jen pár lidí, všude ticho, klid, lidi koukali do blba a vezli se...vzhledem k tomu, že jsem chtěla asi za 4 stanice vystupovat, ani mě nenapadlo někoho prosit o místo, byla jsem ráda, že stojím a nemusím se nikam soukat a pak zase zvedat stoupla jsem si spokojeně k nějaké tyči, pode mnou seděl upracovaný kancelářský čtyřicátník, chudák s aktovkou na klíně, tvářil se, že mě nevidí a nevnímá ani moje břicho, které ho při každé zatáčce zavalilo a pofackovalo bylo mi to jedno, vesele jsem si vlála okolo tyče a snažila se potlačit zákon gravitace a odstředivé síly....ne tak paní vedle mě, taky tak 40-50 let, baba asi jadrná....po 3.zatáčce a mém dalším výkrutu u tyče to nevydržela a na celou tramvaj na pána zaútočila: "Pane, proboha, to nevidíte, že je slečna těhotná???"...opáčil také na celou tramvaj: "No a co s tím mám dělat? Neměla šu*at!" ...no, vystoupila jsem hned další stanici, rudá i pod ponožkama

Nevím,jestli to vůbec napíši,protože slzím smíchy.Super historky.

Jednou ráno,jsem si dávala kávu na zahradě a vidím tuto situaci:,, Sousedka ,aby byla krásná, si dělávala dost často pleťové masky a toho rána si udělala drožďovou.V tu nevhodnou chvíli u ní zazvonila pošťačka a ona otevřela.Pošťačka vytřeštila oči a sousedka se začala smát a jak se tak smála, tak jí maska začala praskat a olupovat se,jak už byla suchá.Pošťačka se v mžiku otočila a tryskem zdrhala pryč.Sousedka,jak chtěla svou poštu, pádila za ní a řvala - to sem já,to jsem já!!Ta pošťačka uběhla stovku metrů ,než si vůbec uvědomila,že strašidla neexistují a zastavila. Zoombice jí pak doběhla a poštu dostala.Pozvala ji na frťana ,aby se uklidnila a vydechla.Já už to kafe tenkrát nedopila,protože jsem si ho rozlila.A pak, že poštovní doručovatelka není rizikové zaměstnání.

Jano, já to vidím v živých barvách

Bože, celý den se jen směju!! )) Tak jsem jednou jela v tramvaji z práce, byla narvaná, venku vedro k zalknutí, stála jsem na jedné noze a ještě ne na svojí. Byla špička, všude plno aut a křižovatky.. Vím, že do toho mumraje vlezl revizor, protože jsem ho slyšela někde za mnou, jak říká.. "revize jízdenek".. Tak jsem si říkala, "blb jeden, že se mu tady chtělo vůbec nastupovat do toho nedýchatelna" a v tu chvíli řidič prudce zabrzdil a já jsem se jen neurčitě rozehnala rukama a chytila jsem se něčeho měkkého, říkám si, to je fuk, hlavně, že se držím, ale ono to klouzalo docela rychle a šup, už jsem ležela na zádech a na mně v pozici skoro erotické ten revizor! A v ruce jsem svírala něco...sakra, co to je, si říkám? Byla to paruka od úplně plešatého chlapa, který klečel vedle mne a něšťastně si sahal na hlavu, protože nevěděl, kde svou ozdobu strati!! ) Já ještě v tom lehu, snažíc se setřepat revizora, jsem se snažila mu ji nasadit. Celá tramvaj měla z toho Vánoce a nakonec i pán s urvanou parukou to vzal s humorem. Revizor mi pomohl na nohy spolu s plešatým chlápkem a zbytek cesty jsme se smáli u jedné tyče, které jsme se všichni 3 drželi a revizor zapoměl, proč vlastně nastoupil. Źivot píše romány, což? )

Simčo, mně se stalo něco hodně podobného; je to asi rok a půl, zastavil mě pár, údajně manželé, nevypadali přímo na bezdomáče, něco napůl, ale sešlí byli, takoví vyžilí. Chlap velmi výřečný, že mají chatku v Hostivaři, tu jim vyplavil Botič...bla, bla...(všichni mi pak říkali, že to vůbec poslouchám a nejdu pryč...ale nějak by mi to přišlo ode mě neslušné) ...a jestli bych nemohla udělat něco pro to, aby se dnes alespoň navečeřeli, že už dlouho nejedli... Tak jsem otevřela kabelu (dychtivý pohled v jejich očích) a vytáhla pytlík s pečivem - asi šest kousků. Měli byste vidět to zklamání...a: "No to ne, přece vás nepřipravíme o večeři." A já na to "To je dobré, najím se zítra, já hlad nemám, máte to samé zdravé, celozrnné." Myslela jsem to vážně, ale pak mě všichni ujistili, že to nejspíš skončilo v koši a somrovali dál, aby měli na krabčáka...

Pořád jsem měla takový pocit, že už jsem sem jednou nějaké takové podobné téma diskuze zadávala. Pak jsem si vzpomněla, je z ledna letošního roku a bylo to "Pořád se něco děje." http://www.toprecepty.cz/df_forum.php?forum=771&st... Znovu jsem si to pročetla. Legrace není nikdy dost!

Simonko, pěkně jsi s ním vyběhla.
Jani R., tebe jsem měla také tu čest poznat v Praze osobně a tak si tě dovedu živě představit jak jsi Jehova zvala na kafe.
Holky jste obě super jak jste se s danou situací vypořádaly.
Snad tu také časem přispěji troškou do mlýna.