Štěstí, smůla - kdo ví?

Cathleen -

Včera večer jsme s mojí ženou vedli trochu hlubší rozhovor o různých životních situacích.
Přišla řeč na euthanázii.
K tomuto citlivému tématu o volbě mezi životem a smrtí jsem poznamenal :
- Nechci aby jsi mě nechala žít v takovém stavu, kdy bych byl závislý na
přístrojích a živený tekutou stravou z nějaké flašky. Kdybys mě někdy takhle viděla, vypni ty mašiny co mě drží naživu.
- Ona vstala, vypla televizi, počítač i ledničku a vylila mi pivo do záchodu.



.. No není blbá !??

Cathleen jako vždy

Cathleen

Manželka sa vráti ubehaná domou a vraví:
Teda, ale si ma nasral!
Ja ťa hľadám po všetkých krčmách a ty si tu spokojne umývaš riad !!

Babička mi robievala 2 druhy chlebíka, ktorý mi doteraz evokuje detstvo.
Prvý bol chlieb natretý masťou a posypaný kryštálovým alebo práškovým cukrom Ten s krýštálovým nádherne chrupal
Druhý bol chlieb natretý masťou a lekvárom, najlepšie ríbezľovým. To bola dobrota
Dnes by asi deti takýmito chlebami pohŕdli, ale nám veľmi chutili. Alebo žeby to bolo tým, že boli od babičky ? Ktovie...

Také mne moc zaujal vtipný popis tak jednoduchého jídla, jako je chleba s máslem. I reakce v diskuzi jsou bezva I pro mne zůstal pochoutkou např. jen chleba s máslem, popř. s medem, marmeládou nebo i s tou sardelovou pastou (vzpomínka z mládí), nebo jen se sádlem, na to třeba cibulku..a co teprve kdysi s domácím máslíčkem nebo sádlemmňam!..také jako Mirča jsem si připomněla, jak jsem cestou z obchodu přinesla domů chleba ohryzaný Teploučký, křupkavý..no kdo by odolal

Iljušokrása.A velmi vtipně pojatý recept.Takhle poklidně a milo tu bylo i před soutěží,ale já vím že jakmile se rozeběhne září,nastane tu zase klid a mír.To prosím není nic proti soutěži!!!
Jo a s Bedlou souhlasím na 100%-není nad Litoměřický chléb,za ta léta ani jednou nevybočil ze své chuti,je pořád stejně voňavý,s krásnou kůrčičkou;no a krajíc čerstvého chleba s máslem a solí,nebo jen s pomazánkovým máslem(jsem po snídani,ale ještě by se do mě vešel).Pamatuju si že když mě jako dítě poslali do krámu pro chleba,tak než jsem přišla domů(tak 150m) tak jsem mu ohryzala prdelky(patky) a doma mi pak za trest nechali ty okousané po ukrojení sníst,ale mě to vůůůbec nevadilo,ba naopak já se na to stráášně těšila.Jsem se koukám nějak rozjela při vzpomínkách,tak ti chci už jen poděkovat za krásnou pohodovku na ráno.Hned je mi tu líp

Také Vám všem pošlu něco, co mne velice zaujalo, rozesmálo, je to vlastně receptík.
A řekněte - kdo toto jídlo nemá rád Nikdo nikoho neodsoudil, že jej vložil, naopak se rozvinula velmi hezká debata
http://www.labuznik.com/recipe.php?ID=31422

Cathleen-Svatá pravda o tom udržování pořádku
Tak na uklízení jsem doma jen já Pohozené věci občas mívám i já, ale ne dlouho, nesnáším ale viditelnou špínu. Dřív jsem byla velký puntičkář, ale ušila jsem si tím na sebe bič, protože mužíček si na to zvyknul a každé vybočení z "ne-normálu" komentoval. Jednou jsem to nevydržela a ozvala se, že co by se stalo, kdyby to dal jednou sám do normálu. Než by přiložil ruku k dílu, tak byl raději zticha Od té doby mám pokoj Jediné, co doma udělá je, že občas něco uvaří, co vidí v televizi a chce to vyzkoušet , vynese smetí a občas umyje nádobí, ale někdy stylem "co je mokré, to je čisté", odloží do okapávače, takže to musím před sklizením někdy umýt znovu Co ale moc vítám, že chodí nakupovat a docela rád, já chodím nakupovat tak jednou za měsíc. Maličkosti chodím nakupovat do vedlejšího domu, kde je večerka. Jinak jsem také ráda, že jsme spolu (už 38 let), ikdyž bych ho někdy bacila On to ale se mnou také nemá lehké

Já bych vám přála mýho muže,tomu je fuk úplně všechno...pořádek,uklizeno,neuklizeno,na všechno slyším "no jak myslíš",někdy je to k vzteku,jindy jsem ráda,ale jsme spolu 36 let,tak to spolu nějak doklepeme.Jinak je to milionový chlap,ale jak stárne,tak leniví a najednou ani nic neumí...no je to fakt síla,ale jsem ráda že jsme spolu.

suzanne - takže víš, co tím myslím - prostě oba extrémy jsou špatně no...

Ja se teda priznam, ze si na poradek moc nepotrpim, spis se ridim heslem, ktere popsala Mirca
Spagetko, takoveho "ukliziveho" manzela ti teda nezavidim. Sice bych obcas brala, kdyby moje draha polovicka neco udelal, ale co je moc, to je moc. Od kamaradky pritel je taky blazen do poradku. Kdyz jsme u nich byli jednou na obede, tak potom hned sel umyt nadobi a ja abych se necitila blbe, tak ze mu to aspon utru a uklidim, at mi rika, co kam patri. No dopadlo to tak, ze mi nakonec skoro vynadal, ze modry hrnicek patri napravo a oranzovy nalevo a ne naopak, a ze jsem ucho dala na druhou stranu nez ma byt a podobne.... V tu chvili jsem si uvedomila, ze radeji toho sveho "bordelare" nez tohle
Ale clovek si asi nakonec zvykne na vsechno a kdyz nekoho miluje, tak neni co resit

Špagetko, koupííííím!!! Prodáš?

Majdi, to je právě ta situace v nadpisu - víš, co bych za to dala, kdybych si ráno jen tak mohla odskočit do koupelny a vrátit se do rozstlané a ne opět ustlané postele? Nebo vypiju kafe, jen odložím hrnek, odběhnu, za minutu se vrátím, on je umytý a uklizený , teď už to tak neprožívám, ale věř, že jsem občas byla vzteky bez sebe, protože tohle dělá, i když je u nás ávštěva. Prostě po pohoštění jde a okamžitě meje nádobí ...