Den kešu

Kešu, které svým tvarem připomínají ledvinu, bývají vegany jako alternativa různých mléčných výrobků, lze z nich připravit i mouku. I když je všichni známe pod označením kešu oříšky, nejedná se o oříšky v pravém slova smyslu. Pocházejí totiž ze stromu, který se nazývá ledvinovník západní, jehož plody jsou označované jako „kešu jablka“, neboť jsou podobná jablkům a hruškám.

Kešu se hodí na přípravu mouky, másla i majonézy

Mají vysoké obsah minerálních látek a jsou také výtečným zdrojem vlákniny, thiaminu, kyseliny pantotenové a vitaminu K. A především nejsou tak tučné jako jiné druhy ořechů. Díky jejich chuti a krémové konzistenci je dobré je používat je místo živočišných produktů na výrobu krémů. Stačí je namočit, kešu pak změknou a zesládnou. Pak je rozmixujete a získáte hladkou a jemnou hmotu. Tu pak lze upravovat a používat do dezertů či omáček místo smetany.

Můžete je také rozmixovat na mouku, kterou můžete použít namísto mandlové mouky.  Jde o skvělou alternativu té pšeničné. Domácí kešu mouka je snadná na přípravu, protože syrové kešu nemají slupku jako mandle. Z pražených a syrových kešu oříšků se vyrábí také ořechové máslo, kterým můžete nahradit to arašídové. Navíc můžete z kešu také připravit zdravější alternativu klasické majonézy.

Kešu ořechy původně pocházejí z Jižní Ameriky a v 16. století je z Brazílie začali vyvážet Portugalci. Mezi dnešní největší producenty kešu patří Indie, Mosambik, Vietnam a Nigérie.