České klasiky cizincům nechutnají: Opovrhují kyselem, houbovým kubou, velmi špatně hodnotí i dršťkovou polévku

Každému naše kuchyně nechutná

Gastronomický průvodce TasteAtlas pravidelně sestavuje světové, kontinentální i národní žebříčky tradičních jídel na základě tisíců uživatelských hodnocení. Na začátku letošního roku zveřejnil i seznam 49 nejhůře hodnocených českých pokrmů, které mezi gastronomickými nadšenci z celého světa dosáhly nejnižšího průměrného skóre. Výběr zahrnuje mnoho jídel, na která nedá většina našinců dopustit, i některá, s nimiž máme problém, třeba kvůli špatné zkušenosti ze školních jídelen.

Polévky neuspěly

Nejhůře hodnoceným českým pokrmem se stala chlebová polévka s průměrným skóre 2,4 z 10. Základ ze starého chleba, vody, cibule a koření přitom představuje tradiční způsob, jak zužitkovat zbytky, a je od minulosti brán jako jako jednoduché a syté jídlo. Pro zahraniční hodnotitele však často postrádá výraznější chuť a působí spíše jako „nouzové řešení“ než plnohodnotné jídlo. Ani propracovanější varianty s vývarem, kořenovou zeleninou nebo vejcem nejsou TasteAtlasem hodnoceny o moc lépe.

Podobně rozporuplné reakce vyvolává tradiční kyselo (hodnocení 3/10), polévka z Krkonoš, kterou milují generace Čechů. Nakyslá chuť, hutná konzistence a kombinace s bramborami, houbami a vejci jsou pro našince samozřejmé, u zahraničních strávníků ovšem žádné velké ovace nevyvolávají. 

Do první desítky se dostala také rybí polévka (hodnocení 2,9/10), tradiční součást naší štědrovečerní večeře. Způsob přípravy z kapřích hlav, kostí a vnitřností je v Česku běžný, ale návštěvníci z ciziny jej často hodnotí negativně. Výrazná chuť a silné aroma na ně podle hodnocení působí spíše odrazujícím dojmem.

Tradiční jídla pohořela

Ne příliš slavně dopadla v hodnocení renomovaného serveru i jídla, která máme spojena s tradicí, a v některých rodinách na ně nedají dopustit. Například houbový kuba, kterého máme nesmazatelně zapsaného jako typický vánoční pokrm, získal průměrné hodnocení 2,7. Kroupy, sušené lesní houby, česnek a majoránka tvoří sice kombinaci, která je v české kuchyni hluboce zakořeněná, ale na cizince dojem nedělá. Pokrm na ně často působí těžce, hutně a chuťově nevýrazně.

Podobný osud potkal i dršťkovou polévku (hodnocení 3,2/10), která je stálicí nejen v českých hospodách, ale i mnoha domácnostech. Negativní hodnocení se často netýká špatné chuti jídla nebo jeho přípravy, ale přímo samotných drštěk. Ty jsou pro mnohé hodnotitele surovinou, kterou odmítají konzumovat v jakékoli podobě. Přitom je mají v oblibě třeba i v Itálii, a místní pokrm lampredotto je zde vyhledávanou pochoutkou. Podle Taste Atlasu se však s hodnocením 3,4/10 nezavděčil ani tento převážně ve Florencii vyhlášený pokrm.

Sladká jídla jako hlavní chod

Nižší hodnocení se nevyhnulo ani sladkým pokrmům, které se v české kuchyni občas podávají i jako hlavní jídlo. Typickým příkladem je rýžový nákyp (hodnocení 3/10), který je například ve školních jídelnách, nemocnicích nebo i některých rodinách servírován jako plnohodnotný oběd nebo večeře. Cizinci si však sladkou chuť automaticky spojují s dezertem, což je možná důvodem nižší známky při jejich hodnocení.

Podobně jsou vnímány také tak oblíbené nudle s mákem (hodnocení 3,1/10), jednoduché jídlo z těstovin, másla, máku a cukru. Přestože je my bereme jako rychlé a syté jídlo, zahraniční strávníky nijak neupoutává.