Válka o polévku aneb Když se hádají dva státy, milovníci boršče se jenom smějí

Není to tak dávno, co se na sociálních sítích rozpoutala válka. Stačilo k tomu jediné; tweet Ruska o boršči jako ruském národním pokladu. Na to dost razantně reagovali především Ukrajinci. „Jako by nestačil Krym, ještě nám kradete boršč,“ bránili oblíbenou polévku. Která strana má vlastně pravdu?
Kde se vzal boršč?
Kdy a kde se boršč poprvé objevil, to se už asi nedozvíme. S největší pravděpodobností ale vznikl mezi 5. až 9. stoletím našeho letopočtu na dnešní Ukrajině, jak uvádí folklorista Nikolaj Burlakov v knize The world of Russian borsch: Explorations of memory, people, history, cookbooks & recipes. Tehdy to byl jednoduchý vývar, který se vařil z bolševníku obecného, jenž rostl divoce na polích, v živých plotech a kdekoliv ve volné přírodě. Podle středověkých herbářů se bolševník sbíral obvykle v květnu, než výhonky příliš ztvrdly a vytvořila se v nich vlákna. Květy, stonky a listy bylo třeba nasekat, vložit do hliněné nádoby, zalít vodou a nechat kvasit, dokud se nevytvořila nakysle chutnající tekutina, která byla mimochodem považována za skvělý lék na kocovinu.
Článek z magazínu
Obvykle se ale vařila s hovězím nebo kuřecím vývarem, přidávaly se do ní i vaječné žloutky a zahušťovala se moukou. Tento raný boršč jedli většinou venkovští lidé. Ještě v 15. století, kdy se boršč rozšířil i do Polska a Běloruska, měl nálepku rolnického jídla.
Článek z magazínu
Jak uvedl server Historytoday.com, politické a hospodářské změny často vedou k různým posunům, což platí i v případě boršče. Právě hospodářský úpadek v polsko-litevském společenství přinutil v průběhu 17. století šlechtice, aby slevili ze svých gastronomických nároků a poznali i boršč. Pochopitelně se nesmířili s původním složením, ale přidali do něj řadu nových ingrediencí. Když v roce 1682 vyšla nejstarší polská kuchařská kniha Compendium ferculorum od šéfkuchaře Stanislawa Czernieckiho, obsahovala už dokonce několik receptů na boršč. V těch se poprvé objevil také tzv. kysel, neboli fermentovaná směs vody, ovesných vloček a ječmenné nebo žitné mouky, který se používal do bílého boršče. Případně se místo něj používal kvas, tedy fermentovaný nápoj z žitného chleba. Původní bolševník byl nahrazen šťovíkem, tak vznikl zelený boršč. Krok k vylepšení boršče ale udělalo zelí, které polévce dodalo sladší chuť.
A co řepa?
Stejně, jako neznáme přesné datum zrození původního boršče, není ani jasné, kdy se v této zajímavé polévce objevila řepa, bez níž si ji dnes asi neumíme představit. Podle Historytoday.com existuje řada teorií. Mohli nejranější verzi vytvořit hladoví donští kozáci během neúspěšného obléhání města Azov v roce 1695? Nebo první řepa plavala v kotlících záporožských kozáků při obléhání Vídně v roce 1683? Jako nejpravděpodobnější se jeví skutečnost, že boršč z červené řepy připravovali etničtí Ukrajinci na konci 17. nebo na počátku 18. století, kteří žili v oblasti řeky Dněpr. Vařili ho v hliněném hrnci a kromě řepy, které v této oblasti bylo dost, do něj přidávali zelí, mrkev a další zeleninu, která byla po ruce. Pak nesměl chybět vývar z kostí a maso, nejčastěji hovězí, ale klidně i kuřecí nebo vepřové. Pokud tedy zrovna bylo.
Článek z magazínu
S červenou řepou se vylepšování boršče nezastavilo. V 19. století se v něm objevily také brambory a rajčata. Částečně byl boršč populární i proto, že se v bezmasé variantě hodil i jako postní jídlo. V řadě míst dokonce odrážela barva boršče a jeho přísady konkrétní liturgické období. V Polsku se o štědrovečerní večeři jedl červený boršč, který se vyráběl z rybího vývaru, někdy ovšem jen ze zeleniny. Naproti tomu bílý boršč zcela bez masa se obvykle konzumoval v době půstu. Na konci 19. století se boršč díky dvěma francouzským kuchařům, kteří vařili pro cara, dostal do Francie a později, s emigrační vlnou, i dál do světa. Ale to už je zase jiný příběh...
Témata: boršč, Ukrajina, řepa, bílý boršč, červený boršč, ruská kuchyně, ukrajinská kuchyně, polévky, historie
Sdílejte s přáteli
Recepty k tomuto článku
Články z magazínu
Související obsah
Jak zatočit s nachlazením a virózou. Recepty na zahřátí i doplnění energie
V chladných ročních obdobích častěji používáme při vaření zázvor, česnek a cibuli, protože působí antibakteriálně. Náš web nabízí mnoho receptů na… Číst více
Jak použít rýmovník, aby nás zbavil nachlazení a rýmy? Připravte si čaj, sirup či mast, nebo k němu jen přivoňte
Už název rostliny napovídá, s čím nám může pomoci. Jakým způsobem ji ale použít, abychom mohli "čerpat" ze všech skvělých vlastností rýmovníku?… Číst více
Čaj z rýmovníku nám nabízí rychlou pomoc při rýmě a nachlazení. Pěstování této bylinky je nenáročné a za oknem ji máme stále po ruce
Další způsob, jak bylinku využít je inhalace. Za vyzkoušení stojí i rýmovníkový sirup, rýmovníková mast a med. Ale jedním z nejjednoduších způsobů,… Číst více
Sirup z rýmovníku je účinný při nachlazení a rýmě, doporučuje se i jako prevence. Připravit ho můžeme zastudena nebo zatepla
Sirup z rýmovníku se doporučuje užívat při nachlazení a rýmě, ale je vhodný i jako prevence v náročnějších obdobích. A samozřejmě ho můžeme… Číst více
Vyrobte si mast z rýmovníku. Pomůže v boji proti nachlazení a uleví od bolavých dutin. Vyzkoušejte oblíbený recept na jeho přípravu
Rýmovníková mast má antibakteriální a antimykotické účinky. Navíc působí protizánětlivě, regeneruje kůži a urychluje hojení ran. Má blahodárné účinky… Číst více
Lipový květ krásně voní a přitahuje včely. Sušíme ho na čaj a vaříme z něj sirup
Košaté mohutné stromy najdeme v parcích a alejích, často i na památných místech. Vonící květy rozkvétají v druhé polovině června a začátkem července,… Číst více
Pizza podle Masterchefa potřebuje omáčku z čerstvých rajčat, buvolí mozzarellu a pár facek!
I když se pizza jeví jako poměrně jednoduchý a… Číst více
Jak na skvělou dýňovou polévku? Chuti prospějí vývar, muškátový oříšek i třtinový cukr!
Do Halloweenu je sice daleko, ale sezona dýní je… Číst více
Jak připravit oblíbený čaj ze sušených šípků a na co se hodí šípková marmeláda
Plody obyčejné šípkové růže, která u nás roste planě kolem lesů, polních cest a na krajích luk, jsou velmi ceněné. Nejvhodnější čas pro jejich sběr… Číst více
Retro okénko: Bylinné bonbony Hašlerky kdysi vrátily hlas i písničkáři Karlu Hašlerovi
Snad žádné jiné české bonbony nejsou tak slavné,… Číst více
Nejnovější recepty Více

Ovesné lívance s dušenými jablky
Přidáno před 3 hodinami

Sýrovo-mrkvová pomazánka s pažitkou
Přidáno před 6 hodinami

Plněné rybí filety se zeleninou
Přidáno před 8 hodinami

Šunkové rolky plněné vaječnou směsí
Přidáno před 10 hodinami

Velikonoční nádivka (dělená strava ZV)
Přidáno před 19 hodinami

Krémová polévka z pečené mrkve
Přidáno před 22 hodinami
Komentáře
Ke článku nejsou žádné komentáře.