Majonéza patří nejen na hranolky. Tuto geniální omáčku si oblíbil už kardinál Richelieu

Součást dresinků

Snad žádná jiná omáčka světa nemá tak široké využití jako právě majonéza. Nejlepší je k hranolkům, sendviče a burgery jsou díky ní lahodnější a salátům dodává lepší chuť. Spousta slavných národních specialit by bez ní ani nemohla existovat – třeba britské fish and chips nebo oblíbený francouzský předkrm oeuf mayonnaise, čili natvrdo vařené vejce přelité majonézou. S francouzskou kuchyní je majonéza vůbec úzce spjatá, podávají ji k masu, nejčastěji ke kuřeti, ale i k rybám či k mořským plodům. Kromě toho je majonéza základem mnoha slavných dresinků. Třeba dresink aioli je s česnekem, ruský dresink zase pro změnu s rajčaty či kečupem a křenem a dresink s názvem Tisíc ostrovů je kombinovaný s fermentovanou zeleninou a bylinkami. A že není majonéza úplně nejzdravější? No co, jednou za čas si přece člověk radost udělat může. Navíc, když si vyrobíte domácí, budete mít jistotu, jaké je její složení, a určitě si na ní i pochutnáte mnohem víc.  

Jak to bylo s historií

Jak už to tak bývá u podobně vyhlášených specialit, i v případě majonézy existuje vícero teorií jejího objevení. Podle jedné si takovou omáčkou v 16. století vylepšoval pokrmy francouzský šlechtic Charles de Lorraine, vévoda z Mayenne. Podle webu Scienceofcooking.com po něm dostala jméno roku 1589 po bitvě s králem Jindřichem IV. Francouzským u Arques. Vévoda sice bitvu prohrál, ale ještě předtím než do ní nastoupil, se udělal čas, aby dojedl studené kuře právě s majonézou. To, jaký podíl na prohře měl tento pokrm, se sice už neví, ale jedna verze vzniku majonézy byla na světě.

Ta druhá, jak píší na stránkách Thenibble.com, objev majonézy posunula trochu dál, až do 18. století, ale opět do Francie a i tady byl spojen s bitvou. V tomto případě šlo ale vítěznou bitvu francouzských vojsk nad Brity u Port Mahonu na španělském ostrově Menorca a omáčku připravil kuchař samotného kardinála Richelieu na oslavnou hostinu. Traduje se ovšem i to, že omáčka byla místní speialitou, kardinálovi tu jen zachutnala, a proto si na ni zjistil recept. Podle místa vzniku pak byla  pojmenována salsa mahonesa, z čehož se vyvinulo francouzské slovo mayonnaise. Nejméně poetická je teorie francouzského kuchaře a zakladatele vysoké gastronomie, tzv. haute cuisine, Antoina Carême. Ten se vyjádřil pouze tak, že název vznikl z francouzského slovesa manier, jež znamená zpracovávat či míchat. Původně majonézu šlehaly hospodyňky doma, v roce 1905 si ji poprvé mohly koupit ve skleničkách. První, kdo ji takto prodával, nebyl nikdo jiný než vyhlášený newyorkský lahůdkář z Manhattanu Richard Hellmann.

Vylepšená o okurky a kapary

Co se týče zajímavé historie, nezaostává za majonézou ani tatarská omáčka. I ji v 19. století vynalezli Francouzi. Jméno pak získala podle pokrmu ze syrového masa smíchaného s vajíčkem a kořením – tatarského bifteku. Jak je uvedeno v kuchařské knize Augusta Escoffiera Le Guide Culinaire, právě k tatarskému bifketu byla totiž podávána. Tatarka je vlastně jen vylepšená majonéza, ale vylepšená opravdu dokonale. Kromě majonézy do ní patří nadrobno nasekaná cibulka, kyselá okurka a kapary a dochucuje se citronovou šťávou, hořčicí, případně koprem, petrželkou, pažitkou, někdy dokonce i nakládanými cibulkami nebo olivami. Příbuznou tatarské omáčky je remuláda obohacená o ančovičky.

Domácí je nejlepší

Chcete se pustit do přípravy domácí majonézy? Zkuste jednodušší verzi bez namáhavého šlehání. Potřebujete na ni 2 žloutky, 150 ml slunečnicového oleje, šťávu z poloviny citronu a sůl a pepř. Všechny ingredience dejte do vysoké nádoby a tyčovým mixérem ušlehejte do tuhé směsi. Hotovou majonézu dochuťte dijonskou hořčicí. Vzhledem k tomu, že se do domácí majonézy dávají syrová vejce, je třeba je mít zásadně čerstvá a z ověřeného zdroje. Případně můžete vejce nakrátko (cca 1 minutu) vložit do vody o teplotě 170 °C. Žloutky se jen lehce povaří a teprve pak se oddělí od bílků. Láká-li vás zdravější a veganská varianta majonézy, udělejte si ji z jemného tofu. Stačí jen tofu rozmixovat s olejem a dochutit stejně jako normální majonézu.