Pečená švestková povidla se skořicí a badyánem, to je dobrota téměř bez práce. Víte, jak ji připravit?

Česká a moravská specialita

Povidla jsou téměř českou a moravskou specialitou. Vaří se ovšem i na Slovensku, v Polsku či v Rakousku. Výraz povidla je v češtině doložen již od 14. století, kdy se objevil v Klaretově slovníku. Etymologický slovník Jiřího Rejzka uvádí, že slovo je pravděpodobně odvozeno od slova vít – točit, plést nebo míchat. Význam slova povidla tedy je: „to, co vzniká mícháním vařené ovocné šťávy“. Z češtiny pak bylo slovo přejato do rakouské němčiny jako Powidl. Za starých časů bylo vaření povidel druhým nejčastějším způsobem uchovávání ovoce, hned po sušení. Kromě ovoce totiž k přípravě povidel nebylo nic potřeba, nepřidával se do nich cukr ani žádné želírující látky, v oblibě proto předčily i marmelády. Naši předkové také k tomu měli veškeré potřebné vybavení – třeba speciální keramické hrnce s dírami, tzv. povidláky. Dodnes se v některých vesnicích dochovaly dosud funkční povidlárny, speciální domky či místnosti s výbavou určenou přímo na vaření povidel. Jejich součástí jsou pasírky ovoce, s jejichž pomocí odstraníte ze švestek uvolněné zbytky slupek, pecky a nečistoty, a měděné kotle, pod nimiž se i teď často stylově topí dřevem.

Jen ze sladkých švestek 

Kouzlo povidel spočívá v dlouhém a pomalém vaření.  Díky němu se ze švestek odpaří tolik tekutiny, že vznikne tuhá hmota, kterou již není nutné nijak dále zavařovat a vydrží klidně celou zimu, i déle. Právě dlouhým vařením se švestky vždycky trochu připalovaly, což vedlo ke vzniku typické černé barvy povidel. V minulosti se povidla často dělala ze sušeného ovoce a šlo spíše o jakousi omáčku z rozvařeného ovoce. Teprve později se přešlo na švestky čerstvé. Pro dokonalá povidla je třeba, aby byly švestky dostatečně sladké a hodně uzrálé. Ideální je, když přejdou již prvními mrazíky, je v nich pak přirozeně mnohem více cukrů. Díky vysoké koncentraci cukrů jsou povidla hodně sladká a kalorická, jde ale jen o cukr z ovoce. Čím jsou tekutější, tím jsou kyselejší a mají také větší tendenci se kazit. V minulosti se povidla používala jako sladidlo místo medu nebo tehdy hůře dostupného cukru. S oblibou se jimi doslazovalo třeba těsto na litý perník.

Upečte je v troubě

K přípravě povidel ale nutně nepotřebujete speciální vybavení. Vystačíte si i s hrncem a sporákem nebo troubou a pekáčem. V novodobých receptech na povidla se často setkáte i s cukrem, který v nich působí jako konzervant. Pro lepší chuť a vůni se do nich přidává rovněž aromatické koření – skořice, hřebíček a badyán. Zkuste třeba tento recept: Připravte si 1 kg švestek, důkladně je omjyte, vypeckujte a dejte přes noc odležet do hrnce či pekáče promíchané s cukrem a octem. Na 1 kg švestek potřebujete 0,5 dl octa a přibližně 300 g cukru. Určitě se ale vyplatí dělat povidla ve větším množství. Právě ocet (případně citronová šťáva) napomohou k delší výdrži povidel. Nejjednodušším domácím způsobem přípravy povidel je pečení v troubě. Nemusíte stát u plotny a neustále švestky kontrolovat a míchat. Jen zapnete troubu a při mírné teplotě švestky pečete až 10 hodin. Hotová povidla je nakonec nutné propasírovat nebo rozmixovat. Existují i recepty s kratší dobou pečení, pak jsou ale povidla tekutější. Hotovou dobrotu přendejte do umytých a vyvařených suchých sklenic a zalijte trochou rumu. I ten prodlouží trvanlivost povidel a ještě dodá dokonalou vůni.

Povidla k masu

Pokud vás spíš trápí přebytky jablek či hrušek, pusťte se do povidel jablečných nebo hruškových, příprava je stejná. Ze švestkových povidel se tradičně na Moravě připravuje trnčená omáčka, která se podává k uzenému masu. Jak na ni? Nejprve si připravte jíšku z mouky a másla a zalijte ji vývarem z uzeného masa. Přidejte povidla, skořici, hřebíček a bobkový list a povařte. Nakonec dochuťte solí a pepřem. Podávejte s masem a bramborovým knedlíkem nebo šiškami, moravskými šulánky.