Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Vánoční balíček za 499 Kč

Do obchodu

Petržel kořenová je oblíbená zelenina
Zdroj: Freepik, Racool_studio

Pletou se vám pastinák s patisonem? Slova si jsou sice podobná, jde ale o úplně jinou zeleninu. Patizon je totiž druh tykve a pastinák nebo také pastiňák, jak mu mnozí také říkají, patří mezi kořenovou zeleninu, což dokládá i jeho nápadná podobnost s mrkví a s petrželí.

Je správně pastinák nebo pastiňák?

S pastinákem je to vůbec nějaké složité, neboť nikdo pořádně neví, jak se tato zelenina přesně jmenuje a setkat se můžete s mnoha variantami. Jediný správný název je ale pastinák setý, a výrazy jako pastiňák nebo dokonce pastyňák jsou špatně. Když pomineme tyto nesrovnalosti v názvosloví, je pastinák dokonalá podzimní zelenina. Kořeny se totiž sklízí po oschnutí natí, což je na podzim, doporučuje se ale jej vyndat ze země až po prvních mrazech, pak má totiž pastinák výraznější chuť. Je i o trochu sladší, neboť působením mrazu se škrob mění na cukr. Sklízet se pak dá celou zimu až do brzkého jara. Pastinák je nejlepší skladovat v mírně vlhkém písku ve studeném a chladném sklepě. Nevadí mu ale ani, když ho do jara necháte v záhoně.

Sladší než petržel, výraznější než mrkev

Pastinák patří mezi miříkovité, kam se řadí i již zmiňovaná mrkev a petržel. Petrželi, která je chuťově ostřejší, se nejvíc podobá barvou a tvarem, chuťově má blíž spíš mrkvi. Je sladký, jemný, ale oproti mrkvi o trochu výraznější. Na rozdíl od ní ale není tak dobrý v syrovém stavu. I když je dnes z této trojice pastinák nejméně známý a mnozí jej považují jen za přerostlou petržel, v minulosti byl mnohem běžnějším druhem zeleniny. Jak uvádí stránky Canr.msu.edu, je prý dokonce nejstarší používanou kořenovou zeleninou. V dřívějších dobách se ale nejedl tak jako dnes, tedy jen jako doplněk k jiným druhům kořenové zeleniny. V jídelníčku našich předků se používal spíš jako brambory, které ho ostatně, poté co se dostaly do Evropy, v 18. století postupně vytlačily. Důkazem budiž i výklad slova pastinák. Latinsky se zelenina jmenuje pastinaca, což je podle webu Herbal-organic.com, odvozenina z latinského slova pastino, které znamená „připravit půdu pro výsadbu vinné révy“, nebo pastus, které se překládá jako potrava. Patinák se kdysi využíval i ke slazení džemů a koláčů, když ještě nebyl dostupný cukr. Sušené kořeny se také mlely na mouku a pak se z ní pekl chléb.

Prospívá močovým cestám a pomáhá i při kašli

I když pastinák není tak běžný, určitě se vyplatí jej jídelníčku zařadit. Výrazně totiž prospívá našemu zdraví. Obsahuje víc prospěšných látek než mrkev a je i skvělou a dietnější náhradou brambor. Podle stránek Webmd.com se v minulosti lidé mylně domnívali, že konzumace pastináku může ulevit od bolesti zubů nebo unavených nohou a používali jej i jako afrodiziakum. Dnes už víme, jak uvádí stránky Verywellfit.com, že pastinák obsahuje velké množství minerálů, hlavně draslík, vápník, hořčík a železo. Je i vynikajícím zdrojem vitaminu C a E a kyseliny listové, která má výrazný vliv na krvetvorbu a rovněž na růst a vývoj plodu v těhotenství. Nastávající maminky by si tak měly na pastináku pochutnávat mnohem častěji. Kromě toho je bohatý na vlákninu, která upravuje trávení a udržuje rovnováhu střevní mikroflóry, podporuje zdraví kostí, pomáhá udržovat i nízkou hladinu cholesterolu v krvi a prospívá tak srdci. Léčivé účinky mají nejen kořen, ale i plody pastináku, jež se suší stejně jako kořen. Ze sušeného pastináku se, podle stránek Bylinkyprovsechny.cz, připravuje i nálev (2-3 lžičky na 250 ml vody), který působí močopudně, pomáhá pročistit močové cesty a zabraňuje vzniku jejich zánětu. Dokonce má uklidňující účinky, takže když si ho dáte před spaním, usnete, jako když vás do vody hodí. Odvar z plodů se doporučuje i při kašli.  

Pro svou sladkou chuť zaujme i děti

V kuchyni se často pastinák používá ve spojení s dalšími druhy kořenové zeleniny, ale i v kombinaci s bramborami. U nás se na něj sice trochu pozapomnělo, ale třeba v Anglii nebo Skandinávii je stále oblíbeným druhem zeleniny. Vynikající je s bramborami a třeba dýní v zapékaných pokrmech se sýrem a smetanou. I když je lepší vařený, dá se jíst i syrový v různých salátech nebo pomazánkách. Výborně se hodí také do polévek, respektive krémů, nebo do zeleninových kaší. Díky jeho nasládlé chuti jej využijete rovněž nasladko. Stačí z něj připravit pyré, dochutit je třeba medem a skořicí a pak vmíchat do dortů a koláčů. Přímo úžasné jsou pastinákové hranolky, po nichž nepřiberete jako po těch smažených bramborových. Stačí pastinák nakrájet na hranolky, obalit je v olivovém oleji, zakápnout trochou citronu, přidat bylinky či koření a péct v troubě předehřáté na 200 °C asi 15 minut dozlatova a dokřupava.

Témata: pastiňák, petržel, mrkev, kořenová zelenina, pastinákové hranolky, podzim

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům