Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Pažitka neodmyslitelně patří do české kuchyně. Kdy ji však máme sklízet a na co si dát pozor?
Zdroj: Vilém Besser, Toprecepty

Pažitka je královnou jarní zeleně. Její jemně cibulová chuť dodává šmrnc pomazánkám, polévkám i vajíčkům natvrdo. Její sklizeň není žádná věda, ale i tady platí pár jednoduchých pravidel, která rozhodují o tom, jestli budete mít na stole křehké zelené stvoly, nebo tuhá stébla s minimem chuti.

Kdy a jak pažitku sklízet

S pažitkou začínáme v kuchyni obvykle brzy zjara, jakmile její první lístky dosáhnou délky kolem deseti centimetrů. Právě tehdy je nejchutnější, mladá, svěží a šťavnatá. Pokud jste ji pěstovali na okenním parapetu nebo ve skleníku, možná ji sklízíte už od února.

V zahradě si na první sběr obvykle počkáte do dubna. Když přijde její čas, nestříhá se jednotlivě ani náhodně. Ideální je sebrat nůžky, uchopit celý trs a ostříhnout ho asi dva až tři centimetry nad zemí. Díky tomu rostlina znovu obrazí rovnoměrně a silně, bez zbytečného dřevnatění. Vyhýbejte se trhání jednotlivých stvolů, tím byste zpomalili další růst zpomalili. Sklízet můžete přibližně každé tři týdny, a to až do konce září.

Pokud se vám na pažitce objeví květy, nic se neděje. Nejenže jsou jedlé, ale i překvapivě chutné. Mají jemnou cibulovou chuť, o něco lehčí než samotné listy, a skvěle se hodí jako dekorace i dochucení salátů, pomazánek nebo polévek.

Pěstování bez starostí

Pažitka roste ráda v polostínu, ale zvládne i plné slunce, pokud má dostatek vláhy. Je to vytrvalá rostlina, která na zahradě přežije několik let, pokud ji každoročně zjara přihnojíte a na podzim zastřihnete. Daří se jí v lehkých, dobře propustných půdách a v květináči ji udržíte i na balkóně.

Pokud ji pěstujete v bytě, dejte pozor na přelévání, přemokřený substrát je častou příčinou uhnívání kořenů. Pažitka se spokojí s běžným zálivkovým režimem, ale sucho nebo horký parapet bez přísunu čerstvého vzduchu jí brzy vypálí listy a zanechá jen smutné, žlutavé stvoly.

Nejčastější chyby

K problémům při pěstování vede třeba zanedbané hnojení. Pažitka je sice nenáročná, ale pro zdravý a hustý růst potřebuje pravidelný přísun živin. Ideální je hnojit ji jednou za dva až tři týdny tekutým organickým hnojivem nebo slabým výluhem z kopřiv. Dlouhodobé vyčerpání půdy způsobuje bledé listy a slabý růst.

Dalším častým přešlapem je ponechání pažitky v přerostlém stavu. Když ji nesklízíte pravidelně, stvoly rychle tvrdnou, ztrácejí chuť a rostlina přestává být „produktivní“. Pravidelné zastřihávání podporuje větvení a zachovává pažitku křehkou. Pozor si dejte také na zalévání v horkých dnech. Nikdy nezalévejte rozpálený květináč studenou vodou, rostlinu tím šokujete a hrozí hniloba či zpomalení růstu. Ideální je vlažná voda brzy ráno nebo pozdě večer.

Další problém nastává u dlouhodobě pěstovaných trsů, které nebyly několik let děleny. Tyto staré pažitky postupně řídnou, žloutnou a ztrácejí sílu. Obnova trsu je jednoduchá – stačí ho na jaře rozdělit na menší části a přesadit. Nejde o nic radikálního, naopak, je to malá jarní vzpruha, kterou vám rostlina vrátí dvojnásobnou úrodou.

Náš tip: Podle našeho video receptu si můžete připravit skvělou pažitkovou omáčku.

Zdroje informací:

thespruce.com - How and When to Harvest Chives for the Healthiest Plants and Even Better Flavor

gardeningknowhow.com - Chive Plant Harvest: How And When To Harvest Chives

Recepty k tomuto článku