micka2: Co je to za nápad, škvařit sádlo na oleji? Stačí trochu podlít vodou zpočátku, ta pomůže sádlo rozehřát, vypaří se a pak už prostě opravdu hodně pomaličku škvařit při nízké teplotě a hlavně zezačátku pod pokličkou. Chce to čas, míchat, hlídat. Žádná věda to není. Hlavně včas vypnout ohřívání, rozehřáté sádlo škvarky ještě poměrně dlouho škvaří a pak může dojít k přepálení. Tak nenechávejte úplně do růžova, ony dojdou. O zabijačkách za mých mladých let jsme takhle sádlo škvařili ze dvou prasat opravdu ve velkém a nikoho ani nenapadlo tam lít olej nebo mléko.
Zkoušela jsem i jiné recepty s menším množstvím tuku a zadělávané vodou, ale ty mě nijak neoslnily. Chytila jsem se zpátky maminčina receptu. Pokud se nesní hned, vydrží dlouho jako čerstvý a je dobrý i bez dalších úprav jen tak samotný. Pokud ale upravuji jako sendviče nebo toasty, už další tuk nepoužívám a úspěch je vždy zaručený.
Nejdřív jsem nevěřila, ale zkusila. Výsledkem bylo nějaké uvařené lepidlo z vody a mouky podivné pachuti a zápachu. Letěly do popelnice a já jsem udělala ty krásné, chutné z droždí a mléka. Švagr mi dokonce tento výtvor ohodnotil tak, že bych jimi udávila domovníkovi psa . Ale když někomu chutnají, proč ne.
Vařím cca 50 let. Do bramborového těsta - ať na knedlíky, placky... vždy trochu octa. Zjemní, ochutí. Je tu nápad se Solamylem - proč? Je to bramborový škrob a toho je v těstě z brambor i tak dost. Já budu pořád dělat ty svoje, ale asi ne náhodou - jsou to přesně tyhle. Když vidím recept bez octa s "prdopečem", tak vím, že to nedal/a zkušený/á kuchař/ka. Jirka prostě umí.
Pokud chcete, zkuste k hrubé mouce přidat cca 2 polévkové lžíce hladké mouky. S těstem se lépe pracuje a knedlíky jsou lepší - jemnější. Tak mě to učila babička. Jinak je jedno, zda sušené nebo čerstvé droždí - čerstvé podle pravidla - 1kostka 42g čerstvého droždí na 1 kg mouky. U tohoto receptu tedy použít 1/2 kostky. Jinak recept je přesně podle starých receptur, osvědčený a podle něj dělané knedlíky nikdy nezklamou.
cathleen (moderátorka): Také jsem to s rumem dělávala. Tady jsem přísně chtěla zachovat postup v opravdu velmi starém receptu (dneska jsme to s mou maminkou zkusily počítat, jsem minimálně pátá generace) s tím, že jsem pozměnila nebo doplnila pouze nezbytně nutné a dala do dnešní češtiny. Ať všem, kdo zkusí, tyto buchty moc chutnají. Akorát jsem dala ty tři fotky 2x a nevím jak ty, které jsou dané podruhé, odstranit, tak se omlouvám.
Vědecky popsáno, ale není to tak úplně praktické. Chybí mi tu hlavní zásada. Do horkého vývaru - omáčky dávat studenou jíšku, do vychlazeného horkou jíšku. Žádná kouzla. Postup, který je zde popisovaný, akorát každého odradí od používání jíšky (která opravdu podtrhne a zlepší chuť jídla). Zbytečně složitě popsané s použitím dalšího nádobí, kdy se předpokládá následně jeho umývání - a přitom na tom nic není. Jednoduše - vražte ji tam - chladná do teplého, teplá do studeného, metličkou rozšlehat. Jelikož mouka s tukem už je vlastně tepelně zpracovaná, stačí povařit jen do zhoustnutí za stálého míchání cca 1 minutu, odstavit a nechat tzv. dojít, jen občas zamíchat, aby se nedělal škraloup. Cca 50 let vyzkoušeno.
Asi bych to nenazvala "tatarák", pokud není z masa tradičně hovězího, příp. lososa. Verzi z brambor bych nazvala LUTENICE a na lutenici je to opravdu dobrý recept. Já jen dávám podstatně víc česneku, ale ochucení je na každém. Za lutenici bodík.
Babička mě naučila používat na vysypávání bábovkové formy po vymaštění strouhanku místo mouky. Bábovka jde velmi dobře vyklopit a má krásně zlatou barvu a lepší chuť.
Předchozí 1 2 3 4 … 15 Další