Proč nerostou plody okurek? Zvlášť začínající pěstitele neplodnost někdy trápí

Okurky potřebují teplé počasí, přičemž citlivé jsou nejen na chlad, ale také na teplotní výkyvy. Nejlépe prospívají v teplých oblastech, ale i v těch chladnějších se dočkáme dobré sklizně - jen si na péči musíme dát ještě více záležet. 

Proč nerostou plody okurek

Někdy je potřeba jen více trpělivosti a plodů se brzy dočkáme. Zpočátku na rostlinách bývá více samčích květů, ale brzy se okurky rozplodí. Pokud malé okurčičky nerostou, může to mít více příčin a některé snadno odstraníte.

1. Nevhodné odrůdy: Možná pěstujete odrůdy, které se do vašich podmínek nehodí, mohou být náročnější na teplotu. Pro chladnější oblasti se doporučují některé hruboostné hybridy, odolné vůči nižším teplotám a vhodné pro pěstování na venkovních záhonech.
2. Nesprávné stanoviště: Okurky potřebují slunce a teplo, dostatečná teplota ve dne i v noci je pro vývoj plodů podstatná. V chladnějších oblastech si vypomůžeme skleníky, fóliovníky nebo třeba fóliovými tunely a netkanou bílou textilií, kterou později odstraníme.
3. Nedostatek vláhy: Bez zálivky se okurkám nedaří - rostliny zaléváme jen ke kořenům, ale listy nepoléváme. Okurky koření jen mělce, neberou si vláhu z hlubších vrstev. Chybou je nejen nedostatek vláhy, ale také přemokření.
4. Nízké teploty: Okurky jsou velmi náročné na teplo, neprospívají jim příliš horké dny a chladné noci pro ně mohou znamenat jen velmi slabou plodnost. Stačí několik chladných nocí a již plodící okurky začnou stagnovat. Citlivé jsou zvlášť partenokarpní odrůdy, které se jen stěží znovu rozplozují, nicméně ostatní okurky se rychleji vzpamatují.
5. Slabé opylení: Hadovky (partenokarpní odrůdy) to bez opylovačů zvládnou i ve sklenících a fóliovnících, ale většina okurek potřebuje opylovače. Pokud nestačí hmyz, můžeme pomoci ručním opylováním pomocí štětečku. Stačí jen utrhnout samčí květ a jeho tyčinkami se dotýkat samičích kvítků.
6. Nevýživná půda: I to může být problém, okurky jsou velmi náročné a potřebují hodně živin. Vyhnojit je potřeba půdu před výsadbou nebo před výsevem, ale přihnojovat můžeme i v průběhu sezóny. Skvělé jsou různé zákvasy a výluhy.
7. Čerstvé osivo: Více plodí okurky vypěstované ze staršího osiva, to věděli už naši rodiče - osivo okurek si z toho důvodu připravujeme dlouho předem (3–4 roky).
8. Příliš hustá výsadba: Okurky, zvlášť pokud máme vlastní semínka, můžeme vyset hustěji a později protrhat. Ponechané příliš husté porosty nejsou vhodné. Rostliny potřebují prostor, aby mohly zesílit a čerpat dostatek živin z půdy.
9. Houbové choroby: Okurky jsou velmi náchylné k houbovým chorobám. Když jsou rostliny postižené plísní, začínají žloutnout a plodů už mnoho nebude. Důležitá je prevence - vzdušnost porostu, vertikální pěstování, zálivka jen ke kořenům.
10. Zanedbaná sklizeň: Okurky dávají svou sílu tomu, k čemu je vedeme. Pokud včas nesklízíme mladé okurky, dávají sílu do těch už narostlých, soustředí se na vývoj semínek, místo aby se staraly o další a další plody.

Jistě se už těšíte, až budou vaše okurky plodit a vy je budete sklízet. Můžete si zatím naplánovat recepty, které pak použijete. Co třeba kvašáky? Správně připravené jsou báječnou lahůdkou.

Zdroj: Antonín Dolejší - Zelenina na zahrádce, Roman Pavela - Zeleninová zahrádka polopatě