Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Zdroj: Freepik, Racool_studio
Zdroj: Freepik, Racool_studio

Nejčastěji se podává nakrájený na hranolky společně s mrkví a okurkou a nějakým dipem, šťáva z něj je ovšem nejzdravější. Řapíkatým celerem můžete směle nahradit v jídlech i ten bulvový. I když řapíky vyrůstají i z něj, ty, jimž říkáme řapíkatý celer, pocházejí z jiného typu rostliny.  

Bulvy, listy nebo řapíky?

Celer patří do čeledi miříkovitých, jeho oficiální název zní miřík celer a pěstuje se hned v několika typech – bulvový, řapíkatý a listový neboli naťový. Nejde tedy o úplně stejnou rostlinu, ale velmi blízce příbuznou. Některá odrůda je zkrátka vyšlechtěna pro bulvy, jiná pro stonky. U nás byl donedávna nejběžnější bulvový celer, jehož velké uvnitř bílé zdužnatělé kořeny zná snad každý. Někdo ho pro jeho výraznou chuť rád příliš nemá, jiný se jej vychutná klidně i samotný v pomazánkách nebo osmažený jako řízek. V každém případě je důležitou složkou směsi kořenové zeleniny, která tvoří základ mnoha pokrmů – vývarů, svíčkové nebo různých ragú. Ani řapíkatý celer u nás není úplný nováčkem, i když je oblíbenější spíš v západní Evropě nebo v Americe. Na zahradách, v obchodech i v našich kuchyních se začal pomalu zabydlovat asi před třiceti lety. Od toho bulvového se liší tím, že nemá žádnou bulvu a jen silné řapíky zakončené kořínky. Na konci řapíků toho listového zase vyrůstá bohatá růžice aromatických listů. Ty se dají použít do salátů, jako obloha, dá se ale zpracovat i do pesta místo bazalky.

Posvátná rostlina již od časů Homéra

Celer pochází ze Středomoří, byl znám již ve starověkém Egyptě i v Řecku a v Římě a dokonce se o něm zmiňoval i Homér ve svých slavných eposech Ilias a Odysseia. Již v minulosti si jej lidé cenili pro jeho éterické oleje, které mu propůjčují nejen vůni, ale i léčivé schopnosti. Podle webu Healthyfood.com už starověcí lékaři s jeho pomocí léčili nachlazení i zažívací obtíže. Navíc byl považován za posvátnou rostlinu a podle Herbalgram.org za symbol smutku, smrti, ale i vítězství. Jako surovinu na vaření jej začali používat až Italové v 17. století, v české kuchyni se ujal až v 19. století, a to pouze ten bulvový.

Zbavte se vláken a využijte je do polévky

I když se řapíkatý celer u nás víc a víc rozšiřuje, někteří lidé mu stále nemohou přijít na chuť – je trochu jiný než staré známé bulvy, hodně aromatický. V obchodech navíc můžete narazit na dva druhy řapíkatého celeru – bělený a nebělený. Nebělený celer je tmavě zelený, je tenčí a výrazně aromatický. Jeho řapíky bývají tužší a s výraznějšími vlákny. Bělený celer je vyšlechtěný, pěstuje se bez přístupu světla, takže je díky tomu světlejší, sladší a má o něco jemnější vůni. Mnoha lidem nevyhovují u řapíkatého celeru právě tuhá vlákna, která se špatně žvýkají. Pokud je ale oloupete, zůstanou vám krásně křehké řapíky přímo vyzývající ke chroupání, třeba i místo chipsů večer u televize. Varianta je to rozhodně zdravější. Vlákna nejlépe oloupete jedno po druhém prsty či nožem, což je trochu pracnější. Lepší je vzít si na pomoc škrabku. Sice tím přijdete i o část dužniny, ale budete mít jistotu, že vám už žádná vlákna nebudou překážet v konzumaci. Kromě toho odpad (tedy vlákna s dužninou) můžete přidat pro zlepšení chuti do vývaru nebo jiné polévky.

Nejlepší je čerstvý, ale i uvařený má co nabídnout

Výhodou řapíkatého celeru je, že má dlouhou trvanlivost, v lednici vám vydrží až dva týdny. Při nákupu v obchodě si ale pro jistotu všímejte, v jaké je kondici. Měl by být hlavně křehký a pevný, listy na konci nesmí být zavadlé. Určitě nekupujte řapíky s rezavými či hnědými skvrnami. Kvalitní celer je vynikající do salátů, pomazánek, neobejde se bez něj boloňské ragú, ale ani slávky na víně. Díky své křupavosti také oživí různé směsi thajské nebo čínské kuchyně. Vlastně se dá ale použít všude tam, kde jste zvyklí dávat celer bulvový. Velkou předností řapíkatého celeru je i to, že ani dušením nepřichází o zdraví prospěšné látky, které obsahuje. A že jich je dost…

Pro zvýšení mužské atraktivity a zlepšení postavy

Celer, a nejen ten řapíkatý, je považován za dokonalou zeleninu pro velké množství vitaminu a minerálů a také vlákniny. Podle webu Livescience.com vyniká hlavně vysokým obsahem vitaminů K a C, kyseliny listové a draslíku. Působí močopudně a antibakteriálně, pozitivně ovlivňuje činnost ledvin. Podle stránek Natureword.com je doporučován i při vysokém krevním tlaku, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, zlepšuje trávení, pomáhá při zácpě a usnadňuje i hubnutí. Říká se o něm, že má i afrodiziakální účinky. Z tohoto faktu mohou prý čerpat hlavně muži, neboť se po konzumaci celeru zvýšuje jejich atraktivita. Přesné důkazy o tom ale bohužel nejsou. Nejvíc z řapíkatého celeru získáte, když si jej odšťavníte a nejlépe na snídani si dopřejete čistou zelenou celerovou šťávu. Ta je ceněna natolik, že o ní byla dokonce napsána celá kniha pod názvem Šťáva z řapíkatého celeru. Doporučuje se pít ji nejlépe ráno nalačno v rámci očisty organizmu. Pročistíte si játra, zlepšíte trávení, pomůžete své imunitě a nastartujete zpomalený metabolizmus, což vám pomůže shodit i nějaké to kilo navíc.

Témata: řapíkatý celer, celer, salát, boloňské ragú, dip, zdravá strava, očista

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům