Jak na pravé belgické vafle? Upečte si je podle originálního receptu!

Jde to i bez vaflovače

Vafle jsou dokonalým snídaňovým pečivem pro pomalá víkendová rána. Jsou ovšem i luxusním odpoledním dezertem ideálním k posezení u kávy a rozhodně nadchnou každého malého účastníka dětské narozeninové párty. Tato křehká alternativa lívanců se stala v poslední době hitem mnoha kaváren a dokonce vznikly i podniky věnované pouze vaflím, kde si je můžete z nabídky různých ingrediencí dozdobit ovocem, oříšky nebo různými sladkostmi přesně podle vašich představ a chuti. K dostání jsou již hotové balené v obchodech, ale protože jsou nejlepší čerstvé a teplé, je nejlepší si je připravit doma. Jedinou jejich nevýhodou oproti palačinkám je to, že na ně potřebujete speciální přístroj s plotýnkami, jimiž vytvoříte mřížku, tzv. vaflovač. Pokud se vám ale další přístroj do domácnosti nevejde, stačí si koupit silikonovou formu na vafle, v níž snadno sladkou dobrotu upečete v troubě.

Od oplatek k vaflím

Slavný dezert s mřížkou má za sebou poměrně bohatou historii. Předchůdci vaflí jsou různé placky, které se podle stránek Thekitchn.com pekly mezi dvěma kovovými pláty již ve starověkém Řecku. Ve středověku se jim už říkalo oplatky a na železných deskách na pečení se začaly objevovat různé vzory, které se pak obtiskly do těsta. První recept na pokrm zvaný vafle se objevil ve 14. století ve spise Le Ménagier de Paris. Jeho autor zřejmě pečivo opravdu miloval, neboť šlo o soubor instrukcí od muže pro jeho mladou novomanželku. Tyto vafle byly ovšem slané a navíc v nich chyběl kvásek. Podle webu Culture.gouv.fr se v 15. století objevily první pravé vaflovače, které se lišily od původních plotýnek na oplatky. Byly obdélníkové a konečně byl na nich vzorek mřížky. To, že se vafle stávaly čím dál tím víc populárními, dokládá i to, že se dostaly i do umění. Objevily se třeba na obrazech takových umělců, jako byl slavný vlámský malíř Pietera Bruegel. A tady se zřejmě dostáváme k belgickému původu vaflí. Podle knihy Winterfeesten en gebak: mythen, folklore en tradities se droždí do receptů na vafle dostalo až na přelomu 16. a 17. století, a to právě v Belgii. Postupem let se vafle šířily po celé Evropě a v mnoha zemích byly různými způsoby vylepšovány a zdokonalovány. Začaly se také dochucovat různými druhy koření, čokoládou nebo kávou.

Jsou lepší bruselské nebo lutyšské?

Dnes se vafle pečou po celém světě a jsou známé nejen jako waffle, ale také jako gaufre, goffre, gauffre. Mohou být klasické obdélníkové, ve tvaru čtverce, kulaté i ve tvaru kytičky (tedy několik spojených srdíček). Prodávají se rolované vafle i vaflové sušenky či vafle na špejli. Hvězdou různých pojízdných stánků jsou v posledních letech nadýchané „bublinkové“ bubble waffle, jež se podávají stočené do kornoutu a plněné zmrzlinou, ovocem a šlehačkou. V Belgii, zemi, která se s vaflemi nejvíc spojuje, je seženete snad v každé tradiční restauraci a kavárně, jsou i oblíbeným pouličním občerstvením. Přestože v současnosti existuje mnoho verzí vaflového těsta a snadno uděláte nadýchané vafle z těsta s kypřicím práškem, u těch originálních belgických těsto kypří droždí. I v Belgii se můžete setkat s mnoha regionálními variantami vaflí, nejznámější jsou ale ty bruselské a lutyšské (zvané také gaufre de liège). A jak se od sebe liší? Bruselské vafle jsou obdélníkové a připravují se z řidšího těsta, které po nakynutí a upečení vytvoří úžasně křupavé okraje. Těsto na lutyšské vafle je hustší, navíc se do nich dává hrubší nebo perlový cukr, který v těstě zkaramelizuje a krásně křupe. Jsou hutnější, ale rovněž nadýchané. Prodávají se buď obyčejné, vanilkové nebo skořicové. Lutyšské mají nepravidelný tvar, většinou jsou zakulacené, rozhodně nesmějí mít rohy.

Podle originálního receptu

Pokud máte rádi sladší dezerty, určitě vyzkoušejte vyhlášené vafle lutyšské, třeba podle následujícího originálního receptu z města Lutych. Připravte si: 1 kg hladké mouky, 75 g čerstvého droždí, 500 ml mléka, 50 g krupicového cukru, 2 vejce, 500 g másla, 50 g medu, trochu vanilkové esence nebo skořici, 3 g jedlé sody a 600 g perlového cukru. Dvě hodiny před přípravou těsta zahřejte máslo na pokojovou teplotu, aby změklo. Vlažné mléko nalijte do misky, rozdrobte do něj droždí, přidejte cukr, zasypejte trochou mouky, promíchejte a nechte vzejít kvásek.  Trvá to asi 15 minut. V jiné větší míse smíchejte mouku, vejce, máslo, med, sůl, vanilku či skořici a sodu a přidejte vzešlý kvásek. Ze směsi uhněťte hladké těsto a nechte ho 30 minut kynout na teplém místě. Pak přidejte perlový cukr a rozdělte těsto na kousky o hmotnosti 90 až 140 g v závislosti na velikosti plotýnek ve vaflovači. Nechte je ještě chvíli kynout. Poté těsto přendejte do vyhřátého vaflovače a upečte dozlatova. Čerstvě upečené vafle jsou vynikající samy o sobě, většinou se ale podávají s nějakou polevou (nejlépe čokoládovou) nebo s oříškovou nutellou, která krásně zateče do prohlubní mřížky, zdobí se ovocem a vše dovádí k dokonalosti ještě kopec šlehačky navrchu.