Historie na talíři: Stavitelé Stonehenge si pochutnávali na mase a měli ingredience na přípravu jednoduchého „cheeseburgeru“

Zvířecí kosti pod lupou

Na to se zaměřili vědci z několika britských univerzit, kteří pečlivě zkoumali archeologické nálezy z těchto míst. 

Steven Morris v deníku The Guardian podle smithsonianmag.com uvedl, že vědci z několika univerzit se již několik let snaží rozluštit, co přesně stavitelé Stonehenge jedli. V jedné studii vědci zkoumali 38 000 zvířecích kostí a zubů nalezených v Durringtonských stěnách. V této vesnici, která se nachází asi kilometr a půl severovýchodně od kamenného kruhu, se pravděpodobně usadili stavitelé památky při budování poutního místa.

Maso i ze Skotska

Analýza ukázala, že většina zvířecích kostí pochází z prasat a menší procento z například z krav, koz nebo ovcí.

Na základě izotopů stroncia, kovu alkalických zemin, který se hromadí v zubech, byli vědci schopni určit, kde se některá z těchto zvířat v mládí živila. Ukázalo se, že pocházela z celé Velké Británie, dokonce i ze vzdálených koutů Skotska, a většina z nich byla poražena kolem devátého měsíce věku. Mnoho zubů prasat vykazovalo známky rozkladu, což naznačuje, že byla vykrmována něčím sladkým, například medem.

Jídlo jako obřad?

Vědci také analyzovali zbytky v nádobách na vaření nalezených v Durringtonu a našli v nich tuky, vosky a oleje z jídel připravovaných před 2 500 lety. Větší nádoby obsahovaly hlavně vepřové maso. V těch menších byly mléčné výrobky.

Mnoho nádob s mléčnými výrobky bylo nalezeno v obřadním dřevěném kruhu, což naznačuje, že jídlo zřejmě mělo nějaký obřadní účel. 

Zatímco na většině archeologických nalezišť z té doby byly kosti zvířat obrány dočista, na nalezišti v Durringtonu je vidět poměrně dost odpadu, například jen napůl snědené kusy masa pohozené na odpadcích. 

Pro lidi, kteří žili a pracovali ve Stonehenge, byl klíčovým obdobím zimní slunovrat. K svatyni přicházeli návštěvníci ze všech koutů Velké Británie a s sebou brali skot, prasata a kozy.

Mléčné výrobky a různé druhy mouky

Při vykopávkách v osadě Durrington Walls, kde žili stavitelé Stonehenge kolem roku 2500 př. n. l., se již dříve našlo ovoce a lískové oříšky, ale také vepřové, hovězí a mléčné výrobky.

Lidé v té době pěstovali obiloviny a možná používali pšeničnou, lískooříškovou nebo žaludovou mouku k pečení pochoutek na plochých kamenech nebo keramických nádobách zahřívaných v žáru ohně.

Přidáním tuku z masa k lískovým oříškům a ovoci podle historiků vznikla skvělá energetická tyčinka plná kalorií.

Placky a maso

Je však nepravděpodobné, že by strava doby kamenné byla tak bohatá na maso, jak naznačují některé vykopávky. Tehdejší lidé neměli totiž možnost pravidelně zabíjet tolik zvířat. Určitě ale doplňovali jídelníček listovou zeleninou a různými kořínky.

Sbírali bobule, houby, ořechy a další rostlinnou stravu. Ve skutečnosti měli ingredience k vytvoření jednoduchého cheeseburgeru – placky z obilí, maso i mléčné výrobky.

Dostali jste chuť na šťavnatý burger? Máme pro vás videorecept na ten NEJLEPŠÍ HOVĚZÍ BURGER.

Zdroj informací:

smithsonianmag.com