Pálenky ze jmelí i zachráněných borůvek a kakaových slupek. Dirigent a chemik proměňují dary přírody v lahodné pití
21. 8. 2025 Rozhovory a reportáže
Vypálit lze téměř jakékoliv ovoce s dostatečným obsahem cukru. Dirigent Ondra Kopička a medicinální chemik Petr Alexander zkoušejí destilovat nebo macerovat vše, co se dá, a to s cílem nalézt harmonii přírody. Ze své vášně pro výzkum a zužitkování všech přírodních pokladů založili řemeslnou palírnu Landcraft.
Láska k přírodě
„Všímal jsem si, kolik starých sadů a zahrad leží kolem Prahy ladem a na podzim v nich jablka jen padají na zem. To mi přišlo jako strašná škoda, tak jsem dohledal jejich majitele a domluvil jsem se s nimi, že si spadaná jablka můžu posbírat,“ vzpomíná Ondra Kopička na období před 20 lety.
Jablka vylisoval na mošt a když začal kvasit, babička mu řekla, že to má asi zkažený. Ondra zapátral, co se stalo, a zjistil, že nejspíš vyrobil cider. Pozval všechny lidi, o kterých tušil, že se cidru také věnují, a založil festival Slavnost Cideru, který se letos konal už podeváté.
Mohlo by vás zajímat
Od titulků k destilátům
Ondra se věnoval hudbě a pro svého kamaráda Petra překládal filmy pro festivaly Ekofilm, Febiofest či Karlovarský filmový festival – tuto filmovou spolupráci si mimochodem Petr drží dodnes. Oba dva k překladům textů přivedla ekonomická situace, protože z platu hudebníka a vědce nedokázali uživit své rodiny. Petr totiž původně pracoval v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd a podílel se i na vývoji některých patentů.
Stovky filmů s ekologickou tematikou posílily jejich zájem o přírodu a citlivý přístup k ní. Touha podrobně prozkoumat veškeré procesy a zužitkovat vše do posledního lístečku vedla k založení palírny Landcraft. Před devíti lety ji postavili v bývalém statku v malé obci Tursko a naplno začali experimentovat s bylinami, květinami, ovocem a kořením. Svá původní povolání pověsili na hřebík a věnují se zcela výrobě pálenek.
Historie a inspirace
Tursko patří mezi jedny z nejstarších osídlených lokalit u nás. Nálezy z období keltského a římského osídlení se objevily i na zahradě palírny ve výkopu pro základy nové stodoly. Ondru s Petrem spojuje nejen vášeň pro přírodu, ale i pro historii a tu promítli třeba do vermutu Druid.
„Nasbírali jsme a vypěstovali květiny a byliny, které uctívali Keltové. Zmiňuje je třeba Plinius Starší ve své Naturalis historia nebo Caesar v Zápiscích o válce galské. Půvabné je, že dnešní věda už umí popsat aktivní látky, které každá z těch bylin obsahuje a navíc začínáme rozumět i jejich působení. Prastará moudrost se nám tak propisuje do našich lokálních vermutů,“ popisuje Petr vznik oblíbeného bylinného jemně hořkého likéru.
Jak chutnají české louky a sady
Po úspěchu ciderového festivalu se Ondra s Petrem rozhodli, že si nezaloží další cidrerii na trhu, ale řemeslnou palírnu, ve které prozkoumají, co všechno lze získat z přírodních zdrojů. A začali tím, že veškeré byliny a rostliny, které v okolí našli, zkoušeli macerovat a destilovat.
Po několika sezonách mají kolekci výluhů, macerátů a destilátů ze stovek rostlin a z každé dokážou extrahovat maximum její chuti a vůně. Zjistili tak, že jabloňové jmelí má jemně ovocnou chuť, dubové je tříslovitější a borovicové voní po pryskyřici.
Pak skládají jednotlivé druhy k sobě tak, aby výsledný produkt měl ty nejlepší vlastnosti, ať už jde o výrazný likér, nahořklý vermut, aromatický gin, legendární absinth (Tursinth z místních bylin), ovocné pálenky nebo Pine Meadow, českou verzi ikonického francouzského bylinného likéru Chartreuse.
„Snažíme se zachovat duši surovin, jejich podstatu, a tu uzavřít do lahví, abyste je mohli ochutnat,“ vysvětluje Ondra Kopička. To vede k tomu, že každý produkt vzniká v malých šaržích. Používají především lokální suroviny a když nejsou, tak pálenku či likér nevyrobí. Všechny suroviny si pečlivě vybírají a zpracovávají je tak, aby z nich získali jen to nejlepší.
Byliny a ovoce nejprve macerují ve velejemném lihu – délka a koncentrace macerace se odvíjí od povahy suroviny. Následně je destilují tak, aby v láhvi zůstala nejen chuť a aroma, ale i „duše“ rostliny. „Snažíme se každé surovině porozumět až na dřeň a uchovat v destilátu její příběh i kus přírody,“ říká Ondra.
I odpad má svou cenu
Léta praxe a vědecká expertiza Petra odlišují palírnu Landcraft od jiných destilérek. Tady skutečně rozumí chemickým procesům a rostlinám do hloubky a nebojí se experimentovat.
Vznikají tak spolupráce na míru s barmany i šéfkuchaři. Například pro restaurace V Zátiší a Mlýnec vytvořili citrusový likér z vymačkaných a nakrájených citrusů, které by jinak skončily v koši, pro pizzerii Da Pietro připravují podobným způsobem limoncello.
Pro pivnici Dva kohouty pálí pálenku z macerovaného ovoce v pivu, které potřebují pro výrobu kyseláčů. Pro supermarket Rohlík vyrábějí likér Borůvky v čokoládě z neprodaných borůvek a ze slupek zbylých po pražení kakaových bobů v českých řemeslných čokoládovnách. Landcraft rád dává druhý život surovinám, které by jinde skončily v odpadu.
Příběh v každé lahvi
V Landcraftu se fantazii meze nekladou. Ať už jde o bylinné vermuty, ovocné destiláty nebo netradiční likéry, každý produkt má svůj příběh, svůj původ a jedinečnou chuťovou stopu. Palírna Ondry a Petra je tak důkazem, že spojení řemesla, vědy, historie a lásky k přírodě může přinést něco skutečně výjimečného. Přesvědčit se můžete sami v mnohých restauracích, barech, nebo si láhev koupit domů.
Výběr zajímavých pálenek a likérů si můžete prohlédnout v naší fotogalerii.
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Přečtěte si Zobrazit více