Kočičí tanec: Zapomenutý postní pokrm našich předků je levný, snadný na přípravu a chutná překvapivě skvěle

Jídelníček v postním období

Po období masopustu nastává pomalu doba zklidnění a také doba půstu. V tyto dny se velmi dbalo na střídmý jídelníček, který zásadně zakazoval maso, ale také živočišné tuky. Uvařit v takových chvílích bylo pro mnoho hospodyněk pěkným oříškem. Proto vznikaly nejrůznější pokrmy pouze z rostlinné složky, maximálně se používalo vepřové sádlo jako omastek. Nejčastěji se tak jedly brambory, cibule, zelí, moučné pokrmy, ale také kroupy nebo luštěniny.

Omezení masa v pokrmech ovšem znamenalo také znatelné snížení energetické složky ve stravě, a tu bylo potřeba něčím nahradit. A této role se ujaly právě luštěniny. Prvotně to byl hrách, který je původem evropský. Později přibyla čočka a fazole ze zámoří.

Co víme o čočce?

Čočka je jednoletá rostlina, která si k nám našla cestu až z daleké Asie. Protože obsahuje spoustu bílkovin, je považována za energeticky hodnotnou plodinu. Jednotlivé druhy čočky se od sebe liší velikostí semen a také jejich barvou. Proto se můžeme běžně setkat s čočkou žlutou, oranžovou, hnědočervenou, zelenou i černou. 

Velkou výhodou je, že čočka je bezlepková, proto ji mohou konzumovat i lidé alergičtí na lepek. Je také zajímavé, že ačkoliv čočka obsahuje přírodní sacharidy, mohou si ji dopřát i diabetici nebo lidé rezistentní na inzulín. Pro svůj obsah vitamínů by se měla čočka častěji vyskytovat v jídelníčku žen.

Čočka je součástí mnoha asijských kuchyní, a také je nezbytnou součástí kuchyně vegetariánské.

Kroupy nejen do jelit

Kroupy jsou naopak jako potravina spíše upozaďovány, což je škoda. Ječné kroupy dodávají našemu tělu vlákninu, vitamíny i minerální látky, podporují trávení a pomáhají zvládat stres.

Kroupy i čočka se připravují podobně, zejména čočka hnědá. Ideální je obě potraviny namočit na několik hodin do studené vody. Kroupy nabobtnají a čočka se snáze uvaří.

Společné také mají to, že není úplně ideální čočku i kroupy na počátku vaření solit. Sůl přidáváme zhruba v polovině vaření. Obě potraviny se dají používat jako příloha, ale stejně tak dobře je můžete použít jako hlavní pokrm. A nejlépe obě dohromady.

Kočičí tanec nebo kočičí svatba

Tento zvláštní název pokrmu, který měl rád i spisovatel Jaroslav Hašek (ovšem v trochu jiné verzi s bramborami) je variací na pokrm zvaný kočičí svatba s hrachem (zvaný též šoulet) nebo šumajstr s fazolemi. Proč zrovna kočičí tanec není dodnes jasné, ale vzhledem k tomu, že se jedná o jídlo z čočky a krup, budou následné trávicí pochody možná podobny právě tomu tanci. I když se jedná o jídlo prosté, je velmi chutné.

Pokud se nehodláte po vzoru předků postit až téměř asketicky, doporučujeme pokrm vylepšit třeba kouskem slaniny nebo dobře vyuzené klobásy. Tím kočičí tanec stoupne o level výš. 

Na 4 porce kočičího tance budete potřebovat: 200 g čočky, 150 g krup, 1 cibuli, 3 stroužky česneku, 150 g libové slaniny nebo klobásy, 1 lžíci sádla, 1 špetku kmínu, 1 špetku majoránky a 1 malou špetku soli.

Jak na to?

1. Čočku i kroupy nechte nejprve v dostatečném množství vody namočit.
2. Po namočení a nabobtnání krup vodu z obou potravin slejte a dejte každou zvlášť vařit v čisté vodě. Zhruba v polovině vaření osolte.
3. Mezitím si na pánvi nechte rozehřát sádlo a na něm osmažte nadrobno nakrájenou cibulku.
4. Přidejte slaninu nebo klobásu a několik minut restujte do zezlátnutí cibule.
5. Do výpeku se slaninou přidejte uvařené a propláchnuté kroupy a čočku.
6. Ochuťte prolisovaným česnekem, kmínem a majoránkou.
7. Podávejte např. s kysaným zelím nebo zelným salátem, vhodná příloha je také kousek chleba. Kočičí tanec se ale dá jíst i bez všech příloh.

Náš tip: Kočičí tanec je skromné, ale výživné a chutné jídlo. Kromě něj můžete podle našeho videoreceptu zkusit jako postní pokrm také bezmasé švédské kuličky ze zelené čočky.

Zdroj informací: www.zdravoslav.cz, www.prostezdravi.cz