Štědrovečerní menu za první republiky: Žádný kapr, jen hrachová polévka a kroupový kuba

Hrášek a zase hrášek

Hrách byl vždy poměrně levný, bylo možné jej dlouho skladovat a mimo jiné je také velmi sytý. Tolika jeho kladům nemohli odolat dříve lidé ani o Vánocích, a proto se v mnoha rodinách na štědrovečerní večeři podávala právě hrachová polévka. Ta měla navíc tu výhodu, že kvůli ní nemusela hospodyně prostát u plotny celý den. Hrách se jednoduše nechal jeden den nabobtnat, potom se dal vařit do osolené vody, přidal se bobkový list, trochu pepře a rozmačkaný česnek. Kdo mohl, vařil polévku místo z vody z vývaru, ale nutné to tak docela nebylo. Když byl hrášek uvařený, hospodyně ho rozmačkala a propasírovala přes síto. Do tohoto krému pak ještě přišla majoránka a trochu smetany. Vše se dalo ještě na chvíli provařit a sváteční večeře mohla začít.

Je známou skutečností, že kapr a bramborový salát se tady objevily poměrně nedávno, tedy právě v době kolem vzniku první republiky. Než se ale dočkalo toto jídlo masového rozšíření, dodržovaly mnohé rodiny svoje dřívější zažité tradice a hlavně vařily jídla, na která byly doposud zvyklé. Jedním z nich byl tradiční kuba.

Po hrachu kroupy

Na staročeského kubu budete potřebovat ječné kroupy, sušené houby, sádlo a koření. Takto jednoduché to je. A přitom se nemusíme bavit o tom, jestli je zdravější bramborový salát s majonézou nebo právě kuba. Jak na kubu? Jednoduše, stejně jako vypadá jeho složení… Nejprve si ve slané vodě uvaříme kroupy - v základním receptu je uvedeno 250 gramů, ale množství se dá přizpůsobit počtu hostů nebo členů rodiny. Jen je pak potřeba patřičně vynásobit i množství dalších surovin. Do uvařených a okapaných krup pak přidáme asi dva středně velké prolisované stroužky česneku, lžíci sádla, trochu kmínu, směs osolíme a opepříme a nakonec do ní vmícháme i 50 gramů sušených hub, které jsme si předem na čtvrt hodiny namočili do vody. Pak už můžeme vše přeložit do pekáčku vymazaného sádlem a na půl hodiny uložit do trouby. Před vložením do trouby můžeme (ale také nemusíme) ještě na vrch dát kousek sádla. Po upečení je dobré na kubu ještě nasypat na jemno nakrájenou petržel.

Dobrou obměnou tohoto jednoduchého a skutečně starého receptu je potom jeho varianta pro bohatší rodiny, které kroupy vařili v hovězím vývaru. Houby můžeme také před zamícháním do krup nechat chvíli osmažit spolu s nadrobno nakrájenou cibulkou. A jestli si budete chtít s přípravou kuby vyhrát ještě víc, nemusíte houby s kroupami smíchávat, ale do pekáčku budete postupně vkládat nejdřív dávat vrstvu krup, potom vrstvu hub - a tak dále na přeskáčku, až spotřebujete všechny suroviny. Jen je potřeba pamatovat na to, že spodní i vrchní vrstvu musí tvořit právě kroupy. Když se podíváme na takovýto vánoční jídelníček, nemůže nás asi nenapadnout myšlenka, že naši předci museli mít pravděpodobně velmi dobré trávení....

Vrcholem štědrovečerního menu za první republiky byl sladký dezert, na kterém si lidé tehdy o Vánocích rádi pochutnávali. O co šlo? Takzvaná muzika byla směs sušeného ovoce, které hospodyně den předem namočila do vody a na Štědrý den pak dala vařit spolu se skořicí, citronovou kůrou, cukrem a hřebíčkem. Vznikl tak vlastně teplý kompot, z něhož se vyndalo koření a rozděloval se do misek. Většinou šlo o směs sušených jablek (tedy křížal), hrušek a švestek - zkrátka nejběžnějšího ovoce, které v domácnosti bylo k mání. A aby bylo vidět, že jde o opravdu slavnostní příležitost, mohla být muzika ozdobena ještě jádry vlašských ořechů. Nejlépe pak tato pochoutka chutnala s kouskem vánočky.