Tři česká jídla, která by cizinci nikdy nepozřeli: Jedno z nich Češi přímo milují

Neobvyklé speciality

U některých jídel lze tak nějak dopředu očekávat, že nezachutnají každému. A nemusí jít nutně o speciality, jako jsou třeba ústřice, smažení cvrčci nebo švédské zkvašené sledě. Mnohým cizincům se zase příčí některé naše – například dršťková polévka nebo jelita. Jsou však i jídla, která se nám zdají úplně normální, lidé ze zahraničí nad nimi ale ohrnují nos. 

Nejhorší česká jídla

Webové stránky Tasteatlas.com – encyklopedie, průvodce a jakýsi světový atlas chutí, který mapuje tradiční jídla, lokální suroviny a autentické restaurace z celého světa – každoročně vytvářejí různé žebříčky nejlepších i nejhorších jídel světa i jednotlivých zemí.

Na stránkách tak najdete i seznam 49 nejhůře hodnocených českých jídel, do něhož se dostaly pokrmy, které by si ani mnozí Češi moc rádi nedali, třeba rýžový nákyp, již zmiňovanou dršťkovku, kyselo nebo třeba smaženici, ale i jídla, která má většina z nás v oblibě. Jaké pokrmy tedy skončily na prvních třech místech? 

Ne každé máslo je máslo

Hned na třetím místě tohoto nepříliš lichotivého žebříčku se umístila potravina, kterou mají Češi ve velké oblibě, a to pomazánkové máslo. Tradiční česká specialita, nemá s máslem ve skutečnosti nic společného, což je možná hlavní příčina negativního hodnocení. Ostatně v současnosti se už ani tento náš unikát jako máslo označovat nesmí, neboť nesplňuje kritéria Evropské unie, podle nichž slovem máslo mohou označovat pouze výrobky s obsahem mléčného tuku nad 80 %.

V obchodech je tak nyní seženete pod názvy jako Tradiční pomazánkové. To mu nicméně neubralo na popularitě a specialita krémové a lehce nakyslé chuti se u nás používá do spousty pokrmů, od pomazánek, přes omáčky až po moučníky, a dokonce je neodmyslitelnou součástí české verze italského dezertu tiramisu. 

S vřídelní vodou

Na druhém místě se umístila krajová specialita, která má dokonce ochrannou známku Evropské unie (chráněné zeměpisné označení), Karlovarské suchary. Díky ní se tak tímto názvem smí označovat jen pečivo pečené právě v Karlových Varech a v jejich okolí. Karlovarské suchary si obvykle spojujeme s dietními jídelníčky a zažívacími problémy, což v jejich prospěch moc nemluví.

Nicméně jde o křehkou a křupavou pochoutku, která může být zdravější náhradou za jiné křupání a slané pochutiny. Kromě toho suchary navíc vynikají specifickou chutí, již jim dodává karlovarská vřídelní voda. Možná ale zahraniční hosté raději ochutnávají třináctý z karlovarských pramenů – Becherovku. 

Polévka z chleba

Nechvalné prvenství si odnesl pokrm, který by ani většina Čechů nehodnotila moc dobře – chlebová polévka. Toto jídlo chudých se dnes už připravuje málokde a ani v minulosti nemělo moc dobrou pověst. Příznivci Foglarovek a Rychlých šípů jistě znají legendární větu jedné z postav: „Křičte si na mne, řežte si mne, mučte si mne chlebovou polívku. A přece jsem nejšťastnější z tvorů: vždyť jsem viděl Rychlé šípy.“

Tato polévka se dřív vařila poměrně často, neboť se do ní aspoň využily zbytky starého chleba. V poslední době ovšem můžete narazit na různé vylepšené recepty, díky nimž vykouzlíte z této prosté polévky takřka luxusní pokrm. Otázka pak je, jak by ochutnávka této vylepšené verze zahraničními hodnotiteli zamíchala pořadím. 

Náš tip: Na chlebové polévce si pochutnávají i v Itálii. Tradiční ribollitu si můžete připravit podle našeho videoreceptu.