Obložené chlebíčky jsou český vynález. Ty Paukertovy milovali už Hugo Haas i prezident Masaryk

Jednohubky byly moc malé

Silvestrovské oslavy (a nejen ty) se jednoduše neobejdou bez obloženého chlebíčku. Vlastně nad tím ani nepřemýšlíme a během chvíle vytvoříme z veky, salátu, šunky, sýra a dalších pochutin ozdobu slavnostního stolu. Kdo se ale zamyslí nad jeho vynálezcem? A víte, že obložený chlebíček, který mimochodem ve světě v naší české podobě znají jen málokde, spatřil světlo světa už před více než sto lety v Praze ve velkolahůdkářství Jana Paukerta?

Za vznikem obloženého chlebíčku stojí snad až příliš velká láska k jídlu umělce Jana Skramlíka, který se mimo jiných oborů, jako byl například operní zpěv, věnoval také malířství. Jenže zdržovat se při malování usedáním k prostřenému stolu - to by byla zbytečná ztráta času, jak malíř usoudil. Nechal si proto právě od Paukertů donášet občerstvení, které by mohl konzumovat při práci. Jan Paukert byl v pochoutkařině mistr nad mistry, a tak si výtvarník na chuťovou stránku jídla nemohl stěžovat. Jediné, co mu vadilo, byly malé porce. Jan Paukert mu totiž připravoval jednohubky, které nešpinily ruce a nevyžadovaly ukusování. Jenže mistr Skramlík byl větší jedlík, a tak požádal o něco trochu vydatnějšího.

Podnikavý Paukert to vyřešil

Devětadvacetiletý vynalézavý podnikatel Jan Paukert se zamyslel a jednohubky zkrátka zvětšil. Namazal plátky veky salátem, přidal dušenou šunku, sýr, vajíčko a uherák - a obložený chlebíček byl na světě. Není třeba připomínat, že kromě původního objednavatele větších jednohubek si novinku brzy oblíbili i další hosté a zákazníci Paukertova obchodu. O odběratele měl nejen jejich vynálezce, ale i další, kteří začali chlebíčky vyrábět, postaráno. Obložený chlebíček vznikl ještě za rakousko-uherské monarchie, jeho sláva pokračovala i za první republiky, nezničily jej ani války, a dokonce ani komunistická totalita. Obložený chlebíček se zkrátka stal klasikou, která neomrzí. Alespoň Čechy určitě ne. A že to není právě vrchol dietní kuchyně? Není, ale opravdu nám to tak vadí?

Obložených chlebíčků, lépe řečeno jejich typů, je dnes snad tolik, kolik lidí je připravuje. Každá rodina miluje jiné - od tradičních s bramborovým nebo pochoutkovým salátem přes ty, které jsou namazané pomazánkou nebo jen máslem až po chlebíčky netradiční, odkazující na cizí kultury a kraje. Na své si mohou přijít jak milovníci masa, tak i vegetariáni. Vždyť záleží na každém z nás, jak si právě ty svoje chlebíčky upraví, aby jemu, rodině i hostům chutnaly.

Chlebíček odolal času i politickým změnám

Paukertovo první pražské velkolahůdkářství prosperovalo v soukromých rukách, a to i díky jeho umístění poblíž Národního divadla. O slávu Paukertových dobrot se tedy zasloužili i známí herci, kteří o nich mluvili mezi lidmi - vypráví se například, že častým hostem lahůdkářství byl například Hugo Haas. O věhlas konkrétně chlebíčků se postarala také skutečnost, že si je oblíbil i první československý prezident T. G. Masaryk.

Pak ale přišlo znárodnění, kdy se Paukertova velkolahůdkářství musela rodina původního zakladatele vzdát a z věhlasného podniku se stala jedna z provozoven státního podniku Pramen. Po listopadové revoluci se podnik dostal zpět do rukou dědiců Jana Paukerta. Dnes je majitelem Jan Šuchma a z lahůdkářství je společnost s ručením omezeným. Ať se ale kolem děje cokoliv, chlebíčky od Paukertů jsou pořád vyhledávané.