Před dvěma lety bylo tisíc lahviček zázrakem. Dnes jich Radim s FerMatem vyrábí desetkrát tolik
14. 10. 2026 Rozhovory a reportáže
Z garáže k výrobnímu areálu a deseti tisícům lahviček denně. FerMato za pět let vyrostlo, podle majitele Radima Stráníka ale dál stojí na kvalitních surovinách a osobním přístupu. V rozhovoru pro Toprecepty.cz mluví o nových chutích, hledání investora i o tom, proč občas stráví celý den pod výrobním strojem.
Co přinesl čas
Když jsme s Radimem Stráníkem mluvili v roce 2024, tisíc vyrobených lahviček za den pro něj představovalo malý zázrak. Dnes jich automatická linka zvládne desetkrát tolik, ve FerMatu pracuje kolem padesáti lidí a jeho výrobky najdete i v nabídce velkých obchodních řetězců. Někdejší strojní inženýr přesto zůstává blízko vývoji i výrobě. A jak sám říká, pracovně nikdy nebyl šťastnější.
Úspěch v prodeji
Radime, když jsme spolu mluvili naposledy, bylo to před dvěma lety. Od té doby jste oslavili pět let fungování. Co se změnilo?
První dva roky byly hlavně o hledání správné cesty. Poslední dva roky se firma rozvíjí velmi rychle. Už nejsme v garáži, dnes je nás kolem padesáti. Koupili jsme další firmu i výrobní areál, máme automatickou linku a naše výrobky zařadily do nabídky Lidl nebo Globus. Dříve jsme si něco takového nedokázali představit. Před dvěma lety jsme vyrobili tisíc lahviček denně a připadalo nám to jako zázrak. Dnes zvládneme deset tisíc. Je to úplně jiný svět.
Jak při takovém růstu vznikají nové produkty?
Ještě minulý rok jsem jejich vývoj řídil sám, ale firma na to začala doplácet. Kvůli ostatním povinnostem jsem neměl čas věci dotahovat. Na začátku roku jsme proto sestavili vývojový tým. Tvoří ho naše kvalitářka a technoložka společně s bývalým kuchařem, který patnáct let působil ve špičkových restauracích ve Vídni. Má neuvěřitelný cit pro dochucování. Každý týden pořádáme ochutnávací panel, testujeme a ladíme připravené produkty. Zároveň získáváme zpětnou vazbu od zákazníků.
Které novinky vám udělaly největší radost?
Dvě nepálivé varianty, které navazují na naše sečuánské chilli. První je I’m Not Spicy. Místo chilli vloček obsahuje paprikové vločky a kakaové nibsy, malé kousky pražených kakaových bobů. Druhou je Garlic Crunch se sušeným česnekem a cibulí. Dostáváme na něj spoustu pozitivních reakcí. Lidé říkají, že ho mohou přidat téměř do všeho a přesně takový výrobek jim na českém trhu chyběl. Má výraznou chuť a jídlu dodá křupavý prvek.
Mohlo by vás zajímat
Jak pomohla televize
U zákazníků uspěla také vaše medovo-hořčičná zálivka. Čím je jiná?
Je to známá klasika, ale v naší kvalitě a našem stylu. Když se nás někdo zeptá, jakou hořčici používáme, odpovídáme, že žádnou. Začínáme přímo u hořčičného semínka. V tom je zásadní rozdíl. Už předprodej nás mile překvapil. Potom jsme ji vzali na trhy do Bratislavy, přivezli jednu bednu a lidé ji doslova rozebrali.
Jste výraznou tváří značky. Jak důležité je, aby za firmou byl vidět konkrétní člověk?
Říká se, že lidé nakupují od lidí, nikoliv od firem. Když se někdo za výrobek postaví, věří mu a osobně ručí za kvalitu, zákazníci se s ním lépe ztotožní. Má to i druhou stránku. Když se něco nepovede, musíte před lidi předstoupit a říct: Ano, tohle jsme pokazili. Na tom stavíme komunikaci. Pokud bychom jednou chtěli dobývat celou Evropu, nemusí tento model fungovat všude stejně. V českém prostředí je ale silný.
Co vám přineslo vystoupení v televizním pořadu o podnikání a investicích Jáma lvová?
Byla to naše první velká televizní expozice. Viděli jsme ji na prodejích i návštěvnosti e-shopu, nejvýraznější efekt trval několik týdnů. Ještě dlouho potom za námi chodili lidé, že nás v pořadu viděli a konečně výrobky ochutnali. Zaujal je náš příběh, někomu jsem byl sympatický. Lidé si zkrátka koupili i ten příběh.
V pořadu jste si plácl se dvěma investory. Proč spolupráce nakonec nevznikla?
S oběma jsme se několikrát sešli a zjišťovali, co si můžeme navzájem nabídnout. V prvním případě nebylo společných bodů dost. S Tomášem Huberem z Mixitu jsme jednali déle. Nakonec jsme si uvědomili, že lidé z Mixitu dělají svůj byznys skvěle a naplno, ale neměli by dost času na rozvoj naší firmy. Čistě finančního, pasivního investora nepotřebujeme. Hledali jsme aktivního strategického partnera. Rozešli jsme se v dobrém, žádná zlá krev mezi námi není.
Do montérek se někdy musí
Daří se při větším objemu výroby udržet kvalitu surovin?
Důraz na ni je možná ještě větší než na začátku. Čím více pozornosti se na nás upírá, tím více zákazníci sledují detaily. Dodávky už nekontroluji osobně, převzala to naše kvalitářka. Pokud suroviny nesplňují požadavky, posíláme je zpět. Měříme například pH a obsah cukru ve stupních Brix. Chceme, aby výrobek chutnal stejně po celý rok.
Dostanete se ještě osobně do výroby?
Na celou směnu k lince si už nestoupnu, ale bývám u spouštění nových strojů. Původně jsem strojní inženýr a v technických věcech se orientuji do detailu. Když zapojujeme novou technologii, obléknu si pracovní oděv a klidně strávím celý den pod strojem. Ladím ho a s kolegy přemýšlíme, jak ho nastavit, aby dobře fungoval. Teď se to děje často, protože výrobu automatizujeme. Zákazníci by neměli platit za naši neefektivitu.
Nechybí vám původní profese?
Vůbec ne. Inženýrství mi dalo způsob přemýšlení: rozložit složitou věc na jednodušší části, vyřešit je a znovu spojit. To využijete u rajčat, převodovek i nárazových testů. Dnes jsem pracovně nejšťastnější v životě. Dělám něco, co mě naplňuje a baví.
Rodina je velkou oporou
Jezdíte ještě na trhy a gastronomické akce?
Hlídám si hlavně Slavnosti rajčat, akce Apetitu a naši místní akci, kde jsme kdysi poprvé prodávali. Ta je moje srdeční záležitost. Cítím, že bych místním lidem měl něco vrátit. Na další akce jezdí také kolegové.
Jakou roli má ve firmě rodina?
Manželka je moje pravá ruka a skutečná dvojka ve firmě. Bez ní si fungování už nedokážu představit. Děti za námi často chodí do práce, běhají mezi kancelářemi a výrobou a my se jim mezi povinnostmi snažíme věnovat. Když skončí škola a potřebujeme něco vyřešit, jedou s námi. Někdy je to trochu divočina.
Co dalšího chystáte pro zákazníky?
S velkou pravděpodobností sezamovou omáčku inspirovanou Japonskem. Rád pracuji se sezamovým olejem a dresinky, ale podobný výrobek mi na našem trhu chybí. Nechci ho složitě shánět, proto jsme si řekli, že si ho vyvineme sami. Vzorky jsou ve finální fázi testování a celý tým baví. Teď doufám, že budou stejně bavit zákazníky.
Jak vypadaly začátky společnosti FerMato, zjistíte v naší fotogalerii:
Témata
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Komentáře