Rakouský trhanec: Lahodný nepořádek na talíři miloval i císař Franz Josef I.

Příběhy nepovedené palačinky

V němčině se dezert jmenuje Kaiserschmarrn, přičemž slovo Kaiser odkazuje rovnou přímo k císaři, výraz Schmarrn nebo Schmarren vyjadřuje nepořádek, nesmysl nebo nějakou nepovedenou věc. Zdá se vám, že tato slova spolu nemohou nijak souhlasit? Odpověď najdete v příbězích o historii tohoto dezertu, kterých je, jak už to tak bývá, spousta. Většina historek souvisí s nepodařenou přípravou palačinky, která se při obracení potrhala. Podle jedné z teorií ji připravila žena alpského statkáře, u něhož se císař jednou náhodně zastavil. Podle další prý za nepovedený dezert mohla samotná císařovna Sissi, která chtěla svému muži zbožňujícímu palačinky udělat radost, a nebo prostě jen císařovo služebnictvo. V každé z historek figuruje i zmínka o tom, jak se císař rozčílil, když mu natrhanou placku nabídli, a padla slova o nepořádku na talíři. Možná se ani trhanec k císař nedostal a kuchaři řekli jen něco o tom, že takovou nepovedenou věc přece nemůžou císaři nabídnout. V každém případě asi o takový nesmysl nešlo, když se dezert ujal a je populární do dnešních dnů.

Trhanec podle „Sandtnerky“

Císařský trhanec se ale od naší palačinky hodně odlišuje hlavně konzistencí těsta, které je oproti ní nadýchané a spíš se podobá omeletě. Místo celých vajec se totiž do těsta přidává sníh. Lehoučké těsto se pak nalije na rozehřátou pánev s máslem či olejem a nechá se ztuhnout. Pak se otočí, natrhá na kousky a opeče dozlatova. Tradičně se trhanec podává s kořeněným švestkovým kompotem, jsou však i varianty s jablečným pyré (Äpfelschmarrn), s třešněmi či višněmi (Kirschschmarrn) nebo s bramborami (Erdäpfelschmarrn). Těsto na trhanec se dá samo o sobě vylepšit přidáním rozinek naložených v rumu. Slavná kuchařka Marie Janků Sandtnerová uvádí ve své kuchařské knize odlehčenou verzi trhance s tvarohem: Do umíchaného másla (3 dkg) se solí dobře zamíchejte 6 dkg cukru, 3 žloutky, zrníčka z vanilkového lusku, citronovou kůru, 45 dkg tvarohu a 60 ml smetany. Přidejte tuhý sníh ze 3 bílků a 6 dkg mouky. Pak těsto nalijte do dobře vymazaného pekáče, vložte do trouby a pečte v troubě vyhřáté na 200 °C asi 30 minut. Poté těsto roztrhejte dvěma vidličkami a dejte ještě na chvíli do trouby. Upečený trhanec pocukrujte a podávejte k němu rybízovou nebo malinovou šťávu.

Jednoduchý šmorn

Přestože původ Kaiserschmarrnu je v Rakousku, je oblíbený i na jihu Německa, dále ve Slovinsku jako cesakrski praženec nebo v Maďarsku pod názvem császármorzsa. U nás se dělá klasický trhanec nebo kajzršmorn. Ve starých kuchařkách najdete spíš recept na šmorn z bramborového těsta nebo z krupice. Někdy byla tímto názvem, označována jednoduchá sladká kaše. Jak na ni? 200 g krupice nejprve osmažte na velkém množství másla, aby se od sebe jednotlivá zrníčka oddělila. Poté krupici zalijte 375 ml mléka, povařte a následně ještě do směsi přidejte 3 vajíčka. Vše se pocukruje, posype skořicí a podává s kompotem.