Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Opulentní hostiny starověkého Říma: Dušený papouščí jazyk nebo nadívaný plch se konzumovali vleže
zdroj: Wikimedia Commons/Mosaico con banchetto durante le feste per l'inondazione del nilo, da palestrina, 80 ac ca, Sailko - Own work, C C BY 3.0

Příslušníci římských vyšších vrstev si pravidelně dopřávali opulentní několikahodinové hostiny, které sloužily k prezentaci jejich bohatství a postavení ve společnosti. A tomu patřilo také podávání luxusních a neobvyklých pokrmů.

Víme, co jedli staří Římané

Představte si slavnostní tabuli, kde se podává obrovský krocan se dvěma různými nádivkami, sváteční šunka, nezbytné přílohy a nejméně půl tuctu sladkých koláčů a dortů. Tak běžně vypadaly hostiny starověkého Říma.

 „Jídlo bylo vrcholným projevem civilizace a oslavou života,“ řekl Alberto Jori, profesor antické filozofie na univerzitě v německém Tübingenu.

Giorgio Franchetti, historik jídla a znalec dějin starověkého Říma, získal ztracené recepty z těchto hostin, o které se podělil v knize „Stolování se starými Římany“. Cenné poznatky nejen o římské gastronomii se dochovaly ve vykopávkách starověkých Pompejí.

Carpe diem, užij dne

Zvěřina, tedy srnčí, divočák, králík a bažant, mořské plody, jakými jsou syrové ústřice, korýši a humři, byly jen některé z drahých pokrmů, které se pravidelně objevovaly na římských hostinách.

Hostitelé se vzájemně předháněli a nechávali servírovat neobvyklé a exotické pokrmy, jakými jsou ryba plněná hovězími játry, dušený papouščí jazyk nebo nadívaný plch.

Plchové, které farmáři vykrmovali několik měsíců v hrncích a pak prodávali na trzích, byli žádanou delikatesou. Papoušků se zabíjelo obrovské množství, aby bylo dost jazyků na dušené frikasé. Oblíbené byly slané koláče se směsí ryb a ptačích vnitřností.

Jídlo se zapíjelo vínem, většinou ředěným vodou.

Rybí omáčka i medové dezerty

Římané používali garum, ostrou, slanou fermentovanou rybí omáčku pro dochucení pokrmů i jako zálivku na dezerty. Toto ceněné koření se vyrábělo tak, že se rybí maso, krev a vnitřnosti nechaly kvasit v nádobách pod středomořským sluncem.

Tehdejší kuchyně obsahovala mnoho dezertů a sladkostí! Ve většině hrál hlavní roli med, ale mezi další přísady mohlo patřit rozinkové víno (passum) nebo hroznový mošt (defructum). Oblíbené byly smažené datle máčené v medu. 

Stolovalo se vleže

Na první pohled to vypadá zajímavě, ale asi málokdo z nás by se chtěl tohoto hodování účastnit. Společenské zvyklosti a chování byly na hony vzdálené našim dnešním standardům.

Římané jedli vleže na břiše, aby se váha těla rovnoměrně rozložila a pomohla jim uvolnit se. Jedli rukama a pokrmy museli předem nakrájet otroci. Levou rukou si přidržovali hlavu, zatímco pravou nabírali sousta položená na stole. Věřilo se, že horizontální poloha napomáhá trávení – a byla také maximálním vyjádřením nadřazeného postavení.

Ležení při „stolování“ však bylo výsadou vyhrazenou pouze mužům. Žena buď jedla u jiného stolu, nebo klečela či seděla vedle svého manžela, zatímco on si vychutnával jídlo.

Nechutné zvyky

Zbytky jídla a kosti z masa a ryb házeli hosté na zem. Ležící hosté si také mohli mezi jednotlivými chody občas zdřímnout a dopřát si krátkého šlofíka, aby si jejich žaludek odpočinul.

Hostiny trvaly několik hodin hluboko do noci, bylo běžnou praxí odejít od stolu, v místnosti poblíž jídelny pomocí pírka v krku vyvolat zvracení, aby se v žaludku uvolnilo místo pro další jídlo. Pak se lidé jednoduše vraceli do prostor, kde se hodovalo, zatímco otroci po nich uklízeli nepořádek.

Věřilo, že zadržování plynů ve střevech může způsobit smrt, bylo proto zcela normální je „uvolňovat“.

Pověry u stolu

Římané byli také velmi pověrčiví. Rozsypaná sůl byla špatným znamením. Vše, co spadlo ze stolu, patřilo do podsvětí, a proto se nesmělo sebrat ze strachu, že se mrtví přijdou pomstít. 

Pokud kohout zazpíval v neobvyklou hodinu, služebnictvo bylo posláno pro kohouta, aby ho zabilo a urychleně připravilo. Bylo zvykem „pozvat k jídlu“ mrtvé a naservírovat jim plný talíř jídla. Sochy představující mrtvé tak stolovaly s živými.

Vyhrazeno privilegovaným

Rozmařilý život byl pouze pro privilegované římské vrstvy. Chudší lidé se museli většinou spokojit jen s obilnou kaší, chlebem a luštěninami, maso a ryby měli jen občas.

A strava otroků, kteří sloužili v bohatších domácnostech, byla závislá na tom, co a kolik jim jejich „pán“ přidělil.

Zdroje informací:

edition.cnn.com: Lying down and vomiting between courses: This is how Ancient Romans would feast

historyhit.com: What Did the Romans Eat? Cuisine of the Ancient Roman

Témata: historie, stolování

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Nové tituly!

v našem eshopu

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e‑mailem. Vaše Marie Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům