Marie Terezie měla 16 dětí a mlsný jazýček. Milovala kuře na víně a denně si dopřávala dva šálky kávy

Rakouská kuchyně místo francouzské

Ve vyšších vrstvách a u šlechty rakouské monarchie se jídelníček řídil módou. V gastronomii vídeňského císařského dvora tak dlouho „vládla“ Francie. Tak tomu bylo až do nástupu do Marie Terezie na trůn (1740). Třiadvacetiletá císařovna byla podle dobových měřítek považována za mimořádně krásnou ženu. Jedno těhotenství za druhým (porodila celkem 16 dětí, v době nástupu na trůn už měla tři děti a čtvrté čekala) a chuť k dobrému jídlu však její původně štíhlou postavu změnily. Jak se nadneseně říkalo, „na svou váhu byla příliš malá“.

Její manžel František Lotrinský se narodil ve Francii a jídelníček ovlivněný jeho rodnou zemí mu rozhodně nijak nevadil. Právě naopak. Marie Terezie však trvala na tom, že vídeňský dvůr by měl preferovat regionální rakouskou kuchyni z místních surovin. A protože byla žena činu, jak řekla, tak udělala.

Zajímala ji gastronomie

Do paláce si pozvala Evu Mühlbauerovou, tehdy slavnou vídeňskou kuchařku a majitelku legendárního „Gasthaus zum Wilden Mann“ v Kärntner Straße, a povídala si s ní o kuchařském umění.

Císařovna pak Evu Mühlbauerovou pověřila, aby pro ni připravila večeři z rakouských kulinářských specialit. Vařilo se v Evině restauraci, kam pobočníci přinesli nádobí z císařského servisu. Na něm se podávalo více než 30 lahodných pokrmů. Marie Terezie byla jídlem tak nadšená, že Evě Mühlbauerové prý doslova „císařsky“ zaplatila.

Rakouská hostina

Eva Mühlbauerová Jejímu Veličenstvu mj. servírovala nadýchané šneky z kynutého těsta plněné jemným račím masem. Z nich prý byla Marie Terezie tak nadšená, že se staly trvalou součástí jejího jídelníčku. Pochutnávala si také na hrachové polévce s uzenou rybou. Krémovou polévku doplnily opečené plátky bílého chleba. Jako malé občerstvení se podávaly janovské paštičky, plněné telecím masem nakrájeným na kostičky.

Drůbež se u dvora servírovala téměř denně – oblíbené bylo zejména kuře nebo kapoun. Eva Mühlbauerová pro císařovnu připravila kuře à la mladý zajíc – tedy naložené v červeném víně.

Oblíbila si kávu

Dezertem, který se císařovna pravidelně vyžadovala, byl ořechový dort ochucený tehdy exotickým muškátovým oříškem.

Marie Terezie byla jednou z prvních milovnic kávy, nápoje, který právě přicházel do módy. Chuť kávy jí učarovala. Jeden šálek si dopřávala hned po ránu. Druhý šálek voňavé kávy přišel na řadu kolem půl třetí. Teprve pak pro panovnici skončil polední odpočinek a věnovala se své práci.

Lékař se zlobil

Osobní lékař císařské rodiny to rozhodně neměl lehké. Byl zodpovědný za léčení různých nemocí v početné rodině Marie Terezie. Zároveň sestavil i dietní plán, protože nesouhlasil s opulentností císařských hostin.

Původem nizozemský doktor Gerard van Swieten, který byl pověřen starat se zdraví císařské rodiny (a Marie Terezie mj. trpěla vysokým tlakem), neměl problém celkem drasticky poučit svou „nejdůležitější“ pacientku o zdravotních rizicích rychlého jídla, přejídání a obezity. A protože na jeho výstrahy nereagovala, lékař nechal přinést vědro, hodil do něj porci každého pokrmu, zalil ji pivem, vínem, likérem a kávou a předložil nepříliš chutnou směs císařovně, která právě večeřela: „Takhle to vypadá v žaludku Vašeho Veličenstva!“

Dopřála i poddaným

Marie Terezie dopřála i svým poddaným. Roku 1745 byl František Lotrinský v Frankfurtu nad Mohanem korunován římskoněmeckým císařem. Když se manželé po korunovaci vrátili do Vídně, celé město bylo vyzdobeno a osvětleno prapory a květinovými věnci a Vídeňané si mohli prohlédnout 9,5 m vysokou „vinnou fontánu“ zdobenou listím a sochami Bakcha, faunů a satyrů. Z rohů satyrů dva dny tryskalo červené a bílé víno. Rozdával se chléb a další potraviny.

Pomohla rakouské gastronomii

Marie Terezie velice milovala svého manžela. Když v roce 1765 náhle zemřel na infarkt, oblékla se do černých šatů a rozdala dcerám své šperky a oblečení. Svůj žal mj. i „zajídala“. Františka přežila o 15 let. Nachladila se na lovu bažantů a 29. listopadu 1780 zemřela.

Politikové a historikové se dodnes přou o to, co Marie Terezie udělala či neudělala dobře. Zavedla povinnou školní docházku a reformovala zkostnatělou monarchii, na druhé straně ztratila území Slezska, její hospodářská politika vedla k hladomorům a selským povstáním. Zájmem o regionální pokrmy a potraviny však rozhodně pomohla rozvoji gastronomie.

Zdroje informací:

wienerzeitung.at: Kaiserlicher Kübel und ein Fleck

wikimeat.at: Speisen unter Kaiserin Maria Theresia