Souboj babiček na streamu: Liduška připravila originální švejžužu, Danuška odlehčenou verzi

O čem je Babičko vař!

V patnácti epizodách se v souboji setká šestnáct soutěžících. Limit na vaření je hodina a vítězství znamená postup do dalšího kola, o vítězce přitom rozhoduje tajný host. V jednom z dílů proti sobě soutěžily babička Ludmila a babička Danuše. V rámci tématu „asijská kuchyně“ si obě vybraly jedno jídlo.

S kterým jídlem babičky soutěží

Jednalo se o asijské švejžužu, ale každá z dam k tomu přistoupila zcela jinak. Zatímco Ludmila připravila recept, který byl podle někdejší známé pražské čínské restaurace, Danuše zvolila oblíbený recept tchyně. Vtipné bylo to, že zatímco babičky se dohadovaly nejen nad správnou výslovností pokrmu, moderátor pořadu, Pavel Berky, tento pokrm vůbec neznal. Jak pronesla paní Danuše: „Pavel byl rozhozený, protože nikdy neslyšel pojem švejčužu.“.

Jak vypadá správné švejčužu

Abychom si dodali trochu reálií. Jídlo už u nás zdomácnělo, patří mezi takzvanou „českou čínu“. Správně se jmenuje ŠUEJ-ČU-ŽOU (vyslovuje se švejčužu). Zdomácnělo kvůli pověstné první čínské restauraci v Praze, která byla ve Vodičkově ulici. Legendární jídlo se správně připravuje z vepřového masa (tenkých plátků) obaleného ve škrobu s bílkem, nechybí ani pórek a křupavé bílé zelí. Při receptu je důležité dodržení surovin a technologického postupu. Jídlo by mělo být jemně pálivé. Pokud vás zajímá, jak je to s původem jídla a jeho správnými ingrediencemi, přečtěte si tento článek:

Jak připravila švejčužu paní Ludmila

Paní Ludmila připravovala poměrně věrnou kopii, za kterou získala uznání i od hosta, kterým byla zpěvačka Heidi Janků, která si chuť pamatovala z někdejší oblíbené restaurace a tím pádem měla soutěžící vítězství v kapse. Základem pokrmu Ludmily tedy bylo vepřové maso, nechybělo zelí a pórek. K tomu paní Ludmila připravila rýži, kterou nejdříve trochu vařila ve vodě, pak ji přendala na pařák a na něm přípravu dokončila.

„Rýži dávám na pařák, aby byla suchá,“ okomentovala svůj postup. Rýže pak byla velmi chutná a krásně se sypala. Ji ani zbytek pokrmu nesolila, protože využila sójovou omáčku, která obsahuje dostatek soli a ostatně ani čínská kuchyně rýži nesolí. Jako salát navíc tato babička připravila okurkový salát s chilli. Když Pavel navrhl, že by se mu do toho okurkového salátu hodil opražený sezam, rázná babička odpověděla: „To tam nepatří.“ Do receptu vložila olivový olej, což překvapilo Pavla Berkyho: „Olivový olej do asijské kuchyně?“ 

Čínská

Křupavá a křehká kachna, kuře podivuhodné chuti nebo smažené rýžové nudle - to jsou jídla, která velmi dobře známe z čínských bister a restaurací fungujících v České republice. Pravá čínská kuchyně…

Jak připravila švejčužu paní Danuše

Oproti tomu paní Danuše vsadila na rodinný recept, kde bylo základem jemné krůtí maso. Jejím cílem bylo jídlo, které budou moci i malé děti. Nechyběla v něm zelenina uvařená na „zkus“ v podobě papriky, cukety/lilku, pórku, rajčete, chuť pokrmu dodalo kari. Už z toho vyplývá, že spíš nepůjde o čínskou, jako spíš o indickou kuchyni, jak v závěru poznamenal i moderátor pořadu.

Přílohou byla klasicky uvařená osolená, mírně lepivá rýže. Závěrečné ochutnání dopadlo až na tošku sušší maso dobře. Paní Danuše splnila zadání, protože se o asijskou kuchyni jednalo, i když bylo jídlo podávané na talíři místo v misce a s hůlkami, jak se na správnou asijskou kuchyni sluší a patří. Bylo výborné a zdravé, krásná česká Asie, jak se všichni shodli. 

Zdroje informací:
Stream.cz
Zdeněk Křížek senior: Čínská kuchyně na českém stole, JILM, 2006